Alfréde, Alfréde!

Svedený Pietro.¬         Tentokrát se Pietro Germi, italský režisér úspěšných dobových komedií, nechal příliš svésti představou, že vyhledávaný kalifornský herec Dustin Hoffman v hlavní úloze bude i zárukou celkové kvality snímku. Ano, Hoffman táhne celé dílo, ale nikoli k mimořádně dobré komedii, zachraňuje ji před přílišnou trapností mající původ v přemíře nadsázky obracející komedii k pouťovému představení. Tentokrát se tedy scénář panu Germimu zrovna moc nepovedl (Germi je všech svých dobrých komediích režisérem i scénáristou). Hudba Carla Rusticheliho (provázející snad všechny Germiho komedie) je tradičně skvělá a vhodná a s spolu s výkony herců a režií zachraňuje co se dá na "nadsázkovém" scénáři.¬                 Ve srovnání s jinými Germiho snímky, jako "Rozvodem po italsku (1961)" s výborným M. Mastroiannim, mimořádně podařenou "Svedenou a opuštěnou (1964)" či povídkovým snímkem "Dámy a pánové (1966)" je "Alfréde, Alfréde (1972)" dílkem zřetelně nejslabším, které hodnotím pouhým průměrem, což znamená — zaokrouhlujeme-li správně při sudé číslici směrem dolů — zisk dvou hvězdiček. (17.02.2022)

Drazí chlapci a chlapi: Pokud máte před svatbou, dívejte se obzvláště pozorně !!! Jestliže vás ani TENHLE zážitek neodradí od zamýšleného závažného kroku, pak vám není pomoci. A hlavně si po čase nechoďte stěžovat, že vás nikdo nevaroval … Snímku by možná neuškodilo, kdyby v některých okamžicích mírně ubral plyn a nezacházel až do takových extrémů - 3,5* (20.01.2010)

Že na sousloví ,,italské manželství" je něco víc než jen předsudky a předpojatost okolních národů, vcelku trefně odráží filmografie italského režiséra Pietra Germiho, jejímž typickým (a pro mne osobně nejlepším) zástupcem je právě tato rozverná komedie. Typově i herecky vynikající Dustin Hoffman v roli nejdříve nesmělého mládence a posléze manžela pod pantoflem, který si nevědomky vybral skutečnou fúrii a prošel domácím očistcem...Hodně zajímavá je střihová skladba, Germiho střihač často stříhá za sebe několik záběrů švenků a jízd kamery, v nichž pak dominuje pohyb jedním imaginárním směrem, což používá v sekvencích, v nichž je vyjádřena nějaká elipsa či zrychlení děje a tato nezvyklá střihová sekvence dějovou zkratkovitost dané pasáže umocňuje... Alfréde, Alfréde! je pěkný film a z našeho středoevropského hlediska mírně nadsazená komedie, která z odstupu času vyznívá docela patriarchálně - manželství je chomout, žena převtělený ďábel a muži je nejlépe samotnému... (13.01.2009)

Pôsobiva a trefna studia manzelstva medzi jednym nesmelym chudacikom (Hoffman) a riadnou potvorou (Stefania Sandrelli), ktora ho ma obmotaneho okolo prstu a robi si s nim, co chce. Az toho nakoniec zacne mat plne zuby a zacne hladat spôsob ako z manzelstva uniknut. Pribeh je podany z pohladu hlavneho hrdinu, ktory nam cely film rozprava, co vlastne nedovoluje hercom rozohrat nejake prepracovanejsie vykony, ale prakticky predvadzaju len zakladne grimasy. Vdaka tomu to nie je poriadne dramaticke a tvorcovia ani nepritlacili na pilu, aby to bolo nadupane humorom. Co je skoda, lebo scena: Sedim na hajzlu a seru, je genialna a keby bolo takych viac, tak to mohla byt nadupana vztahova komedia. Ale cely cas to je rozhodne nadpriemerny film u ktoreho ste zvedavy jak sa to skonci a zaver je vydareny, takze som rad, ze som si doplnil dalsi menej znamy film s Hoffmanom. 6/10. (28.04.2017)

"Co tvé manželství, už jsi ji uškrtil?" Zamilovaný chlap nepřemýšlí mozkem, ale orgánem umístěným o přibližně 80 centimetrů níže a to je naše základní životní slabost. Alfréd nebyl jiný a když dostal možnost ulovit okouzlující Marií Rosu, tak nezaváhal. Po svatbě mu však ženuška nemilosrdně srazila z očí růžové brýle a stala se z ní již o něco méně okouzlující saň, která svému milovanému choti nedopřála ani vteřinu klidu. Já se u toho bavil tak, že jsem několikrát skoro až rebelsky přestal loupat brambory a nakonec jsem šťastně usnul s pocitem, že v tom nejsem sám. (07.04.2016)