John a Mary

John a Mary je po formální stránce docela experimentálním kouskem. Myšleno tak, že se odchyluje od nějaké přímočaré, lineárně vyprávěné linie a zabudovává do příběhu myšlenky postav, jejich vzpomínky, ale i jejich představy. Taková kombinace je pak ale značně vachrlatá a tvůrci musejí být schopni danou formu udržet. To se myslím celkem daří, ale i tak jsem si spíše odnesl pocit, že by hereckému duu Hoffman Farrow slušela spíše minimalističtější forma, která by dala větší prostor samotnému herectví (tím, že slyšíme myšlenky postav, přicházejí herci o možnost dané rozpoložení vyjádřit samotným hereckým projevem) a jasněji by odvyprávěla jednoduchý příběh o dvou lidech. I tak ale dělá ústřední herecké duo z celého snímku příjemný zážitek. 6/10 (09.05.2017)

Minimalistický film so sotva badateľnou pridanou hodnotou, ale o to viac odrážajúci realitu. Takto by to asi po náhodnom "sleep over" rande vyzeralo. Príkre pohľady, rozpačité rozhovory, zmätené očakávania. Postupom času však vznikne krehký mikrokozmos vznikajúceho vzťahu. Bublina, v ktorej sa pokojne vznášajú dvaja pasažeri, až kým nenarazí na ostrú hranu, čo je na priestore jedného bytu, v ktorom sa príbeh odohráva, viac než pravdepodobné. To už je ale iný príbeh. Tu ide o zrod neočakávaného puta po jednej náhodnej známosti. A ten je zobrazený vierohodne. Páči sa mi aj proces nadobúdania vzájomnej dôvery. Najprv jeden druhého analyzuje, v hlave má iné myšlienky ako na jazyku. A potom niečo z toho povie aj nahlas. Spočiatku len omylom a neskôr už sa nebude treba na nič hrať. (27.03.2014)

"To mě na něm nejvíc štve, že má vlastně pravdu !!" ;) Peter Yates natočil velmi lidské minimalistické intimní drama stojící na famózních výkonech dvou mladičkých vycházejících hollywoodských hvězd, Dustina Hoffmana a Mii Farrow. Tu chemii mezi nimi jim prostě musíte sežrat i s navijákem, oba jsou naprosto dokonalí v osudovém příběhu vyprávěném velmi originální formou řetězce flashbacků i fantazijních flashforwardů, v nichž především vidím menší, leč fatální, nedostatek tohoto dokonale nadčasového dílka, tedy mimo místy poněkud kostrbatých rádoby sofistikovaných dialogů, mohou se zdát poněkud matoucími a naprosto tříští poslední zbytky příběhové linearity, ačkoliv o ni zde ani tolik nejde. Naopak nejsilnější se film zdá být při odtajňování skutečných myšlenek obou protagonistů prostřednictvím "vnitřních hlasů" v kontrastu k tomu, co si říkají vzájemně nahlas v roli poznávajících se mladých lidí !! (09.08.2013)

Nepochybně jeden z těch vynikajících a pro mne nezapomenutelných vztahových příběhů z konce šedesátých let, s jemně psychologicky laděným dobovým námětem, klidným, přemýšlivým, až váhavě plynoucím tak, jako hovor těch dvou mladých lidí, co se jednoho pozdního večera setkali v baru, v místě kam ani jeden z nich obyčejně za rozptýlením nechodil, až jejich rozhodnutí uniknout a odpoutat se bez nějakého cíle od svých v kolejích vyjetých životů, bez očekávání, bez nějaké toužebné naděje, jen tak, je tam oba, Johna a Mary, přivedlo, snad právě proto bylo to letmé seznámení tak okouzlující, z večera se v ubíhajícím čase stala noc a po ní i ráno se společným probuzením v posteli u Johna v bytě, a tak jsme uvedeni do situace plné váhání a rozpaků, vždyť ti dva o sobě vlastně nic neví a přitom se během pár hodin tak důvěrně sblížili, vše může rychle skončit, jen zaklapnutím dveří bytu za odcházející Mary, a nebo ne, naopak se s ubíhajícími minutami pozvolna rozvíjet, trochu nesměle a s opatrností, vnímavě ohleduplně ke křehkosti toho, co si oba tak zřetelně uvědomují, nemuseli by být náhle v životě už sami, vždyť možná právě dostali tu, tak vzácnou příležitost vyplnit samotu někým, koho by už nemuseli nikdy potkat, opravdu nádherné, tak něžně citlivé dílo, s trvale vysokou hodnotou obsahu i ztvárnění, moc rád se k němu vracím a jistě i nadále budu. (10.08.2013)

Tak tento druh filmov už som sledovala aj predtým.Nie, že by sa mi nepáčil.Bol trochu vtipný a snáď aj trochu realistický, najviac sa mi páčil výrok "utekať takto jeden od druhého asi nemôžeme" Taktiež je zvláštne, len tak na okraj, ako nikto nikdy nič nezamykal, či už auto, alebo byt:) Bolo to roztomilé a možno aj s nádychom romantiky, ovšem viac, ako 3* si u mňa nezaslúžil.Priznám sa, že som rozhodne čakala viac. (02.07.2013)