Mind Game

Nevím čím to, obecně mám japonské anime strašně rád. A pokud jsou ujeté, nebo mega-ujeté, tak také. Už jsem jich viděl docela dost. Ovšem tohle je divná věc. Nevím proč, zvlášť vzhledem k obecnému hodnocení tady na csfd, ale snad roky mi nic tak strašně nesedlo, jak tohle... Film jsem sledoval na dvakrát (což zásadně nedělám a rozkoukaný film vždy dokoukám, pokud se nevyskytnou vyjímečné situace, které tomu brání), druhá polovina pro mne byla vyloženě mučení a já stále koukal na stopáž, a posouval ukazatel stopáže filmu vyloženě očima dopředu. Film mne naprosto nebavil, nepřipadal mi vtipný, nesmál jsem se z něj (až na pár výjimek), úplně mne drtil svým "od ničeho nikam" dějem. Vím, že to všechno byl účel tvůrců, spousta nápadů mi přišla zajímavých, ale to ještě neumožnilo, aby mne film bavil. Prostě tohle na mne mělo podivný, těžko popsatelný, ale neuvěřitelně nudný vliv ... Never more ... (16.02.2009)

Po Kočičí polévce další "majstrštyk" ze studia "Čtyři stupně". Studio má tak za sebou minimálně dva v rámci anime zcela neprůměrné snímky s nádechem surreálna a lze věřit tomu, že i do budoucna si od něj můžeme slibovat zajímavé projekty. Masaaki Yuasa, jenž byl scénáristou předchozího snímku se tentokrát ujal režie sám a zdá se, že to bylo jen dobře. V tomto surreálném do sebe zavinutém příběhu je smrt hlavního hrdiny teprve počátkem děje. Pokud máte chuť vydět něco zcela šíléného, za to však graficky vyvedeného a velmi promyšleného - pak je "Myšlenková hra" ta správná volba. (05.05.2005)

Roztodivná myšlienková a audiovizuálna koláž, nku ktorej sa dá pristupovať ako k šialenému úletu a predobrazu presne toho, čo sa Sono (úspešne) pokúša vystihnúť vo svojich dvoch najbizarnejších filmoch (Pod vlivem lásky a Do poslednej klapky krvi), kontemplatívnemu filmu o optimizme a hľadaní toho dobrého vo všetkom zlom, alebo originálnemu návodu na skladačku menom život. Zdanlivo nesúvisiace obrazy vyvolávajúce dojem značne hyperbolického tripu (ktorého vrcholom je scéna orgazmu) a nesporne ultranápaditá obsahová a vizuálna stránka hýriaca farbičkami a zmyslom pre humor, vystreľujúca onu absurditu na pomyselný vrchol (synchronizované plávanie s lochnesskou príšerou v bruchu veľryby v sprievode klasickej hudby) animátorského raja japanofilných nadšencov akostnej skupiny A. Zmyslový a zmyselný zážitok č.1, veľmi zľahka pripomínajúci kúsky Satoshi Kona. Jediná možnosť, ako môže dojsť k tomu, že si film neužijete je, že sa tej opulentnosti prežeriete už behom prvej polhodinky. Inak je tu snáď spáchaných všetkých sedem smrteľných hriechov, nechýba yakuza, zmagorený futbalista, Boh, disko, ženské prednosti, sny, útržky z detstva, automobilová naháňačka, cestovanie v čase, úchylný starček a mnoho ďalšieho. Pomerne ťažký kaliber, ale nevadilo by mi ani, keby sa celý film niesol v duchu roztriešteného asociatívneho úvodu a záveru, v ktorom jednotlivé črepinky pomaly zapadajú do seba. 85% (03.07.2014)

Nebyť úžasného záveru, a záverečného epilógu, odsúdil by som to ako graficky úžasnú nudu (čo toto anime koniec koncov aj je). Uletenosti tohto typu mám rád, no rád v nich aj nachádzam zmysel, no v tomto prípade to až na samotný záver bol iba výbuch surreálnych nápadov, ktorý príliš nedrží pohromade. Plné hodnotenia chápem, no ja som prehĺtal občas naozaj zťažka. (7/10) (20.10.2008)

Strašně, ale opravdu strašně ujeté. U tohohle filmu si divák musí zvyknout na skutečnost, že na něj nečekaně může vyskočit jakákoliv šílenost až to snad hraničí i s jakousi úchylností. Jenže tak jako tak je to stylové, grafická stránka je víc než originální a pokud po čtvrthodině otráveně neodejdete od obrazovky, tenhle pozoruhodný snímek se člověku nakonec odvděčí výtečnou podívanou, která může vyvolat hodně rozporuplných pocitů, ale rozhodně nenudí. (17.05.2008)