Duane Hopwood

Davida Schwimmera mám ráda, Ross byl má oblíbená postava ve Friends a po skvělém výkonu v tomto snímku ještě víc lituji, že se spíše než hraní věnuje režii. Jeho Duane je největším kladem filmu a ačkoliv v reálu alkoholikům zrovna nefandím, tady mi ho bylo chvílemi i líto, zvlášť když jsem viděla jeho nefalšovanou lásku k dětem i bývalé ženě. Není to příběh o bezohledném opilci, co sobecky přehlíží city ostatních, ale o slušném člověku, který tak úplně nezvládá některé životní situace a pomalu, ale jistě propadá alkoholu, jen si to ještě plně neuvědomuje. Takový malý nezávislý kousek, kde nic není černobílé, stejně tak jako v životě. (28.09.2013)

Zajisté jste si všimli (ti z Vás, co už film shlédli), že některé jednotlivé "obyčejně-jasné" a kolikrát i "zbytečné" dialogy jsou sympaticky "přebity" hudbou. A co na tom nejvíce oceňuju? To, že si je divák domyslí, téměř se storocentní přesností. V tom vidím originálitu a hlavně jistou a přiiměřenou dávku odproštění, nejen od masové americké produkce, nýbrž i od té nezávislé, která má sama o sobě také dost výkonostních stupňů a je třeba mezi ní filtrovat. Film také pracuje s charismatickým zimním prostředí na východním pobřeží USA, které působí, díky svým "neamerickým" ponureji laděným barvám (podoba s Věčným svitm neposlkvrněné mysli) věrohodně a realisticky, což společně s hudbou (především v těch jazzových pohoách) přispívá na výjmečnosti jeho atmosféry. Ujišťuju se také v tom, že většina amerických filmů, představených na Sundance vlastně splňuje vškeré mé požadavky na ameický nezávislý film, včetně přiměřené dávky invnce (Ph 5,5). Není to pravidlo, či mé zaslepené dogma, ale existuje tam poměrně vysoká pravděpodobnost konzistence kvality, což je pro mne moc fajn zjištění. Film je TOPem středoproudu.... (28.11.2009)

David Schwimmer v (pro mě) překvapivé roli, která mu ale opravdu sedla. Film má skvělý soundtrack, obzvlášť výběr závěrečného songu se povedl. V hlavní roli alkohol a jeho vliv na rozpad rodiny. Nevím jak ostatní, ale já z toho tu bezmoc rozhodně cítila - 85 %. (Rozjezd filmu byl pomalý, ale jsem ráda, že jsem vydržela) (24.07.2012)

"It's not funny!" Vraj, keď sa veci serú, tak sa serú poriadne - princíp snehovej gule. Čo všetko stretlo Duana snáď znova písať netreba, ale stavím sa, že vnútornú drámu, ktorú prežíva, zažil snáď každý a ak nie, tak mu život nejakú pripraví! Čo ma ale zaujalo je nadhodená myšlienka o nových, druhých šanciach, koľkokrát sa stane, že človek sa dostane k báječnej žene, nádherným deťom, rodine? raz za život? dvakrát? A čo ak mu šťastie prekĺzne pomedzi prsty? Uvedomí si o čo príde, až keď o to skutočne príde, a ak aj dostane novú šancu, môže mu to vyjsť? myslím, že áno, človek robí chybí, ale ak dokáže myslieť kriticky a priznať si ich, môžu ho posunúť ďalej a nakoniec prežiť pekné chvíle. Duane šancu/šance dostal, nový začiatok... David Schwimmer podáva vynikajúci výkon. Film je z pekného prímorského prostredia s dobrým záverom bez slov, nemá nič čo by postavilo zo sedačky, žiadne napínavé scény, ale svojou jednoduchosťou prekvapí, príjemne pobaví a ani si neuvedomíte a je koniec ... hej, a nevravte žene v posteli, že milujete inú :) (05.05.2011)

Přiznám se, že znám Davida Schwimmera jenom v rolích komedianta nebo blbečka. O to víc jsem byl překvapen, jak dobře a věrohodně zahrál takovouto vážnou roli plnou emocí. Když se zamyslím zpětně, tak je celkové vyznění filmu, jeho závěr i sdělení divákovi shrnuto do jediného, výstižného mimického výrazu hlavního hrdiny. Toliko k Davidovi. Příběh sám je na americkou tvorbu ojedinělý absencí klišé, předvídatelných zvratů, pseudo-hlubokých sdělení společnosti a pompézního happyendu s tančícími pěnkavami (a že nemá typický hollywoodský happyend neznamená, že skončí vyloženě blbě - to jen na okraj, abych někoho neodradil). Kdybych měl k filmu přiřadit jediné adjektivum, zvolil bych "upřímný". (28.08.2014)