Reklama

Reklama

Naturalisticky drsný a zemitý příběh lásky dívky Martty, jenž se odehrává na konci 40. let 20. století ve finském Laponsku, je prosycen krví a erotikou. Film podle stejnojmenného románu finského spisovatele Timo K. Mukky. (wero1000)

Recenze (9)

majo25 

všechny recenze uživatele

Drsný až surový film niekde na fínskom území hraničiacom s Laponskom. V surovosti sa snáď režisér vyžíval - ľudský pôrod s prerezaním pupočnej šnúry, zabitie zajaca, zabíjačka sobov a ich vykuchanie a najhoršia scéna s kravským pôrodom s pílkou. Film je plný škaredých a primitívnych ľudí, plný nahoty - starých, mladých, chudých, tučných, žien i chlapov, ktorý ukazuje svet bez východiska, svet, ktorý je bezprostredne spätý so smrťou ako takou. Hodnotenie: 60% ()

pabulator 

všechny recenze uživatele

Tak to byla silná kráva teda káva porod mrtvého telete,zabijačka sobů,pobodání na vesnické tancovače,krásná příroda a oškliví lidé do toho macatá holka co má nos jak bambuli a každou chvíli čuráka v té své škatuli.Tohle je drsný sever bez příkras na takový život pomáhá jen tvrdý chlast a občas nejaké to saunování. ()

Reklama

Daddko 

všechny recenze uživatele

Drsná príroda, životné podmienky – kruté deti prírody Fíni/Sami kdesi na východe Fínska. Dokonale vykreslený život týchto retardov ktorí žijú v 40 rokoch 20 storočia možno o 200 rokov dozadu v porovnaní s Dunajskou kotlinou...skutočne ako dementi len na základe pudov, chlastu, sexu, vrážd, doslova kolónia bezprízorných. A neherci to stvárnili dokonale. Z tohto pohľadu výnimočný film. 5* Nórsky https://www.csfd.cz/film/235406-vzpoura-v-kautokeinu/prehled/ má byť ešte drsnejší. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Už vstupní obrázky se vnucují otázkou, kde to jsme, kde jsme se to octli.... A když odpovíme: v nedávné době, kousek od baráku, vyvalí se na nás další proud otázek, ve kterém se snadno můžeme utopit. To, co my pečlivě skrýváme ve svých útrobách, pokud jsme to už zcela nevytěsnili za cenu psychosomatických poruch, se zde nepokrytě zobrazuje na sáze (to je skutečně akuzativ od "ságy") rodiny Mäkeläů, přičemž Martta tu navíc funguje jako nadřazený symbol. Na oddech tu nemáme moc příležitostí, snad největší je krásná scéna, když mrštný (nevím, jak ho mohl později dohnat Juhani Mäkelä) Oula v laponském munduru chytá soby. Samozřejmě ještě zůstává otázka týkající se křesťanství jako prostředku na zušlechťování mravů. Bylo by třeba vyjasnit v jakém poměru se na tom podílí s technickým pokrokem (ve formě konzumu) a proč tyto "hrubé mravy" tam přetrvávají tak dlouho poté, co v Evropě zapustilo nevymititelné kořeny. Pozn. 1: Pokud má někdo pochyby o realitě Mollbergova filmu, ať si přečte "Rok na vsi" bratří Mrštíků. Něco společného tu určitě najde. Pozn. 2: Mnozí diváci posuzují situaci v Siskonranta zřejmě jako bezvýchodnou. To je sporné. Situaci jako bezvýchodnou označuji pouze život v součaných indiánských rezervacích v USA. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Překrásně nasnímaný, pozoruhodně zrežírovaný film. Jestli byli představitelé neherci, pak klobouk dolů. Evokovalo mi to řadu věcí - přes Mrazíka a Sensuelu (často je to tak nějak krvavě groteskní) až k Zpěvu o Jimmiem Blacksmithovi - což je příliš vzdálené, ale je to také zástupce jakéhosi etnokina, které jinak zmapované nemám. A znovu záběrování: jakási poetizující věcnost scén (tanec na louce) mi zase připomněla mého oblíbeného An Angel at My Table. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama