Žirafa v okně

Poučení pro lupiče: malému dítěti můžete klidně dát na hraní sirky a nic se nestane. Ale v žádném případě mu neposkytujte tužku a papír, a pokud už se tak stane, vychvalujte jeho výtvor, byť by to byla pouhá křivá čára, nesnažte se v něm jeho kreslicí schopnosti rozvíjet např. výhružkou, že když nebude malovat pořádně, papír mu seberete. A taky myš do ruky dětem nepatří, a to ani ta počítačová. Ta sice daleko nedoběhne, ale pod vratama se dá prostrčit taky. (20.02.2012)

Smícháme dohromady loupež, drsňáka, kleptomana, blonďatou dívku a jednoho malého, ale bystrého, odvážného, důvtipného a citlivého kluka a máme tu stockholmský syndrom po česku, a to ještě před tím, než se tento pojem objevil. "Termín vymyslel americký psychiatr Frank Ochberg, který provedl hloubkovou studii velmi medializovaného vyloupení banky v centru Stockholmu 23. srpna 1973. Během něj se totiž rozvinul milostný vztah mezi jedním z lupičů a jednou z rukojmích." ___ Myslím, že pro děti tento film dokáže být napínavým i dnes, natož v minulém století. (05.11.2011)

Blbý příběh založený na blbostech a navíc bez dynamiky i bez stopy uvěřitelnosti. Snad může někomu připadat sympatické, jak se tam to dítě (Miroslav Masner) předvádí, ale film to rozhodně nespasí. Všechny ostatní role jdou, jak říká Komenský, tak nějak "hakmak" (tedy šejdrem). Klaďák Brzobohatý hraje záporáka (a špatně), záporák Miloslav Holub hraje vyšetřovatele (a taky šejdrem) atp. Možná jen Janě Brejchové se dá věřit nervózní naštvanost, i to, že dá tomu smradovi (jak ona říká) uvěřitelnou facku. Je to sice film z roku 1968, ale o době se tam nic nedozvíme. To raději doporučuji toho Komenského. Kdo to nečetl, tak toho jistě překvapí třeba "Labyrint světa a ráj srdce". (09.02.2022)

Kdo by čekal film o dětech a zvířatech, tak by byl asi nemile překvapen. Ve filmu hraje pouze jeden malý kluk, ale neskutečně šikovný, který přelstí dva muže, kteří vykradli klenotnictví a odjíždí s ukradeným vozem, kde malý Jirka čeká na svého tátu. Pan Radoslav Brzobohatý v nezvykle záporné roli jednoho z lupičů. (03.03.2017)

To byla pěkná neopatrnost nosit klíče v kabátu jen tak. Vždyť ten majitel prodejny si o to přímo koledoval a nebo byl úplně pitomý. V podstatě šlo o velmi jednoduchý plán, který se samozřejmě pořádně zvrtnul a na tom stojí celá kostra příběhu a celá zápletka. Dnes by ti zloději toho malého klučinu rovnou zabili jako nepohodlného svědka, aby se s ním nemuseli párat. Pak by o tom byla zmíňka ve večerních zprávách na Nově, hovořilo by se o práci naší policie a v bulvárních tiscích by se objevovaly nejrůznější teorie o vysvětlení celé události. (10.05.2011)