Sanatorium

Přímo ďábelsky zmatené, po pravdě vůbec nevím, o co tu vlastně mělo jít (z té parodie na děj to fakt poznat nešlo), scénář asi byl tvořen stylem 'budeme něco točit a počkáme, co nás při tom napadne'. Ale tu hodinu a půl se mi na Virginii Ledoyen i Lou Doillon koukalo vážně moc hezky, pár lekaček bylo celkem povedených a vůbec docela slušná obrazová stránka dosti převyšuje nedormlý obsah. (21.01.2010)

Male deja vu. Vcera som mal podobny pocit z filmu Abandoned. Uvodna 15 minutovka ma navnadila na kvalitny filmovy pocin s vybornou kamerou, hudbou a atmosferou. Avsak v momente ked sa sanatorium vyprazdni ide vsetko nadsenie do stratena. Pribeh sa skratka zastavi a zvysnu stopaz naplnaju prazdne nudne zabery z ktorych citit nizkorozpoctovost na mile daleko. To je taky problem vytvorit scenar, ktory by dokazal udrzat divakovu pozornost pocas celych 95. minut? Nie je to ani poriadna ducharina, ani horor, toboz nie fantasy. Skratka sklamanie. Ked uz nieco podobne, tak odporucam pozriet Sirotinec. Ten bol ovela, ovela lepsi. 40% (21.04.2009)

Spíše než o klasický horror jde o silně mysteriózní drama. Které však občas může být mnohem působivější a strašidelnější než „obyčejný“ horror. Saint Ange staví hlavně na nejistotě, atmosféře a jakémsi ponurém napětí. Což je jeho plus a umí to hodně dobře, na druhou stranu ta táhlost a pozvolnost vyprávěcího tempa je místy docela ubíjející a i když film vlastně nemá žádné hluché místo, docela mě to uspávalo. Film má hodně kladů, které by ho v hodnocení mohly povystrčit hodně vysoko: Výborná kamera a s ní ruku v ruce jdoucí přesný a výmluvný střih. Interiéry starého sanatoria (to ale funguje zpravidla vždy). Obrovským plusem je obsazení obou mladých hereček, nejen že hrály opravdu dobře, ale obě se do svých rolích fakt hodily, byly přirozené a uvěřitelné. Takovým vedlejším hezkým a potěšujícím faktem je zjištění, že tvůrci mysleli na všechno, např. i na to, že se v padesátých letech ženy ještě nevyholovaly :-). Povedená hudba pak už jen vhodně doplňuje a spoluvytváří onu táhnoucí se atmosféru napětí. Saint Ange (alespoň v mých očích) však ukazuje, že tohle všechno k dobrému zážitku a pocitu z filmu nestačí. Čekal jsem víc, pořád jsem čekal, že se to nějak rozjede, že ta táhlost a unylost nalezne své opodstatnění v nějakém ostrém švihnutí bičem, v nějakém ostrém a rázném rozuzlení, ale nic z toho se nekonalo. Jak to začalo, tak to také skončilo. Nedokázalo se to rozjet. Pointa a rozuzlení, pokud něco takového film vlastně má, jsou hodně nevýrazné a nedůrazné. Až na tu zajímavou atmosféru, která však k ničemu zásadnímu nevede, je to vlastně pořád jen takový čajíček. Což je škoda. Pravda, jen záběr je tam fakt hodně hustej, to musím uznat. Ten film se mnou mohl zacloumat trochu důrazněji, a měl k tomu všechny předpoklady. Nakonec mě však jen tak trochu polechtal. Připadal jsem si asi jako učitel, který ví, že určitý žák má na víc, že mu nedělá problém se naučit, vyjádřit a získat dobrou známku, jen to z nějakého záhadného důvodu nedělá, nesnaží se a neprojevuje. (23.04.2012)

Atmosféra by šla, Virginie tiež, lakačky povedzme, ale čo je najhoršie je to celkové prázdno. Väčšina z prvej hodiny filmu je v podstate iba vata. Laugier sa spolieha na strach z nevideného, ale keď ani nenaznačí, čoho sa vlastne máme báť, moc to nefunguje. V poslednej tretine sa to celkom pekne vygraduje a už to je ten klasický Laugier ako ho poznáme; nemilosrdný, depresívny, ženy necháva trpieť a uvidíme aj jeho typické chladné uzavreté priestory. Celkovo ale dosť vidno, že sa Laugier scenárista ešte mal čo učiť. A to má vlastne stále. 50% (02.09.2012)

Lepší vyhořet, než malovat… Po totálním vyčerpání z úklidu po malířích mě napadlo: co si tak vychutnat někoho, kdo je na tom ještě hůř. Větší barák – víc práce! A není od věci si přitom užít trochu toho infarktového strašení. Jak jsem byla bláhová. Holka párkrát něco vysmejčí a potom už se jen nečinně poflakuje a se sveřepostí maskuje narůstající bříško. Stejně všichni vědí, že je zbouchnutá, tak co vyšiluje. Saint Ange je náročný doják o dětech s nelehkým osudem; až příliš náročný řekla bych… navíc bez efektu znatelné hrůzy. Kuchařka rozčileně zadeklamuje „Ty nevíš jaká byla doba!!“ …To fakt NEVIM! Ale co vím je, že jsem si radši měla dát voraz u rošťáka Belmonda:-) (19.10.2011)