poster

Točité schodiště

  • anglický

    The Spiral Staircase

Horor / Mysteriózní / Thriller

Velká Británie, 1975, 86 min

Režie:

Peter Collinson

Předloha:

Ethel Lina White (kniha)

Scénář:

Allan Scott, Chris Bryant, Mel Dinelli (původní scénář)

Kamera:

Ken Hodges
(další profese)
  • Teardown
    **

    Vrah handycapovaných žen stále utíka spravedlnosti a jeho konto už zdobí číslo pět. Další potencionální obětí může být i Helen. Němá žena, žijící ve velkém domě, ještě s několika obyvateli a která ještě netuší, jeké nebezpečí na ni vlastně čeká. Fádní thriller, snažíc se využít temných zákoutí velkého domu za bouřlivé noci, což po celou dobu trvání ne a ne prosadit. Hororových pasáží zde divák najde opravdu minimum a napětí jakbysmet. On totiž sebemenší náznak hnedle vyšumí do neznáma a víčka neúprosně klesají a klesají...(4.8.2011)

  • jatamansi
    **

    Zamyšlená blondýnka, modré oko, černá rukavice. Kombinace nevěštící nic dobrého. Zvláště když se ukáže, že blondýnka je slepá. Hrdinka je pak po přestálém šoku někdy v minulosti němá. Postupně pochopitelně vše začne vyplouvat na povrch. Stejně jako to, kdo zastřelil blondýnku. Bissetové to ovšem v usedlých šatech nijak zvlášť nesluší. Vypadá to, že vrah si vybírá oběti nějakým způsobem handicapované. Bože, ty krásné americké domečky pro panenky, ten mít jako holčička… Docela mladý Plummer s výstižným hlasem Jiřího Štěpničky. „Mnohá dobrá sekretářka se provdá za svého šéfa. Ale žádný dobrý šéf si nevezme svoji sekretářku.“ „Ale to jsem napsal, ještě než jsi přišla ty.“ Výstižné a platné, není-liž pravda? Ve 38. minutě jsem začala tušit, kdo bude další obětí a kdo je pachatelem. Ještě jedno výstižné rčení: “Budete spolu šťastni. Tak jako my tři. Já, ona a láhev.“ Točité schodiště bylo vážně nádherné, ovšem myslím schody, nikoli film. Pokud jen trochu čtete Ahathu, Francise či soudce Ti, jako detektivku jste si to mohli užít. Jinak to žádný hlubší dojem nenechalo.(12.6.2009)

  • curunir
    **

    ,,HĽADAL SOM ŤA." ,,V PRÁZDNEJ UNIFORME?" __ Pôvodný, priemerne hodnotený film z roku 1946 som nevidel, no po pozretí tohoto remaku ani netúžim. A ani by som nepovedal, že film dostatočne nevyužil svoj potenciál, skôr je zlý od základov. Pozrel som si ho predovšetkým kvôli Plummerovi, žiaľ táto ikona a môj obľúbenec tu podáva podradný výkon, možno aj najhorší z celého filmu, pritom záporné postavy mu idú. To ale nie je všetko. Ten film je skrátka nudný, hrá tam len zopár hercov, no aj tak ich je priveľa a logika dostáva jednu podpásovku za druhou (a to nielen v samotnom závere ako spomína užívateľ ,,Laurent"). Na Bisset sa celkom dobre pozerá (možno aj vďaka tomu, že nehovorí), atmosféra a hudba ostali niekde na polceste, film som si pustil v noci počas búrky tajne dúfajúc, že to všetkému len dopomôže, no ono nič. Tak uznajte potom. (68. hodnotenie, 9. komentár k filmu)(29.8.2011)

  • choze
    *

    Bouřlivá noc, rozlehlé sídlo na samotě, v něm krásná bezmocná žena a okolo se potuluje tajemný vrah... no, znáte to. TOČITÉ SCHODIŠTĚ je po Siodmakově snímku z roku 1946 druhým filmem na motivy novely Some must watch od Ethel Liny White (v roce 2000 vznikl ještě televizák). První film jsem neviděl, ale tento druhý je velmi, velmi slabý. Děj se hrozně vleče, snaha o vytváření napětí pomocí neustálých detailů oka vraha je k smíchu a flashbacky hlavní hrdinky o ničem. Melodramatická televizní nuda. Jedna hvězdička za vždy prudce okouzlující Jacqueline Bisset. Mimochodem Peter Collinson natočil rok předtím adaptaci jiné podobné detektivky /thrilleru a sice Deseti malých černoušků od Agathy Christie.(22.1.2009)

  • Laurent
    **

    V konkurenci jiných nočních pořadů, byl tento snímek nejlepší volba. Nicméně námět snímku patřil k lacinějším a scénář to bohužel příliš nevylepšil. Zaprvé mi přišlo, že všichni s Helen jednají jako s hadrem na smetáku. (Udělej tohle, udělej tamto...) To by se možná s notnou dávkou fantazie dalo nějak vysvětlit. Neomluvitelné je však Stevenovo nepřirozené chování v závěru, což bylo takhle napsáno pouze proto, aby si to celé divák více "užil". To, co mě však dostalo úplně nejvíc, bylo, že Helen byla v závěrečné scéně zcela nepochopitelně poslána k telefonu. Tím tomu tvůrci nasadili královskou korunu.(4.8.2007)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace