• Big Bear
    ***

    Tohle mohlo být opravdu velmi slušné protektorátní drama. Jenže... Film strhává totální nevybalancovanost dramatických scén. Na jednu stranu je scénář drsný a o mrtvé a to dokonce z řad dětí tu není nouze, na stranu druhou některé scény s gestapem působí velmi nevěrohodně a až úsměvně. Opravdu si v období po smrti Heydricha neumím představit, že by montéři na jakémkoliv letišti v Praze mohli takto hrdě odporovat gestapu jak je ve filmu znázorněno. Gestapáci se místy chovají až komicky a působí spíše jako karikatury svých skutečných předloh. Pravda je taková, že když tihle chlapi někam vešli a v červnu roku 1942 obzvlášť, třásl se každý jen při pohledu na ně, natož aby jim odmlouval a jakkoliv jim odporoval. Ředitel letiště se sice občas rozčílí, že ze strojů mizí munice a zbraně, že někdo odpojil benzínovou rouru z Junkersu nebo že se mu další letoun se zřítil kvůli sabotáži na motoru, ale nic se neděje... Dělníci si zkrátka dál dělají odboj. Je škoda, že film už začínal zavánět rudě což bylo na rok 1946 ještě celkem brzo (ruští vojáci u vysílačky a zejména závěrečný běh partyzánky s rudým hadrem na fintě...). Gestapo si večer jezdilo zatýkat s plně rozsvícenými auty.... Cožpak už po roce tvůrci zapomněli na nařízení o zatemňování? Dále. Ve filmu dostanou mechanici info, že na letišti přistane bombardér Focke Wulf, ale přiletí jen dopravní Junkers 52.. Oni jej však dále nazývají bombardérem atd.. proč? Nechci však jen hanět. Tou nejzajímavější částí filmu je samotné prostředí, kde se natáčel. Nejen, že ve snímku milovník letadel zahlédne nejednu německou mašinu (Ju 52, Siebel 204). Na některých strojích je vidět, že původní označení Luftwaffe bylo po válce smazáno a letouny nosily české znaky, avšak pro potřeby filmu byly opět předělány na německé. V roce 46 naše armáda užívala celou řadu německých strojů, které unikly zničení. Díly byly ze začátku získávany kanibalizováním poškozených letounů shromážděných na podobných hřbitovech letadel jako je ten ve filmu. Tady už pozorný divák zahlédne i He111, vraky Ju88 a dokonce Me109. Scény s pozadím pošmourné oblohy odehrávající se mezi proděravělými trupy s kříži, kusy prosklených kokpitů a křídel s motory - to vše naházeno halabala jedno přes druhé považuji za nejsilnější z filmu. Kladně hodnotím i scénu s Lidicemi. Stále jde z toho na člověka mráz a hrůza. ---- pokud to shrnu je to na čistý průměr. Děj je místy až naivní, vyvažuje to však prostředí a některé lokální scény. Tři granáty. * * *(13.2.2014)

  • sator
    **

    Co Čech to odbojář.......... Děsná režie,herecké výkony i scénář..... Co stálo za pozornost : staré ruzyňské letiště,uvrhnutí hlavního záporáka Ulmanna (E.Linkers) do transformátoru. První (5vteřiová) role R.Lukavského v roli velitele sonderkomanda.Panoptikální pohřbení chlapce na vrakovišti letadel.... A závěr filmu, kdy v jakési koláži pochoduje žena opásána kulometnými pásy s náboji, v pozadí plamenů, to už snad byla legrace...nebo néééé? 20 % ......(18.3.2009)

  • blackrain
    ****

    O tomhle filmu mi vždycky babička říkala, že je tu první filmová ukázka vypálení Lidic a že se mám na film určitě podívat, když budu mít možnost. Scéna s Lidicemi byla velmi sugestivní. Z chování Němců mě mrazilo v zádech. Hlavně si na ně vybrali skutečně dobré herecké tipy. Totéž platí i o rolích dělníků odbojářů. Byla jsem s filmem spokojená a můžu ho doporučit.(9.12.2013)

  • honajz
    ***

    Žádná velká sláva to není, a třeba ty hrdinné pohledy a odbojné postoje nebo závěrečný sestřih ženy s praporem a vítězství nad nacisty, to byl naprosto zbytečný patos, který ubíjel jinak vcelku slušný psychologický film z té doby, kdy nebylo jisté, kdo je kdo, kdo vydrží, kdo zradí... A mezi tím vším jeden agilní chlápek, který nerozumí ničemu, chtěl by to řešit a neví jak, a když to řeší, tak blbě. Dobré je, že na to doplatí životem někteří lidé kolem něho a SPOILER nakonec i on sám, je to tedy tvrdě realistické, žádné happy endy. Jen nacisté jsou zase vykresleni prostě jako ty zlé postavy, černobíle, když s někým mluví, mají zlovolně přimhouřené oči, tam to moc nefunguje. Ale dobrá je scéna zničení Lidic - v této podobě je drsnější a mrazivější než všechny ty filmy, které to násilí zobrazují zbytečně explicitně. Nebo pomsta na prvním Němci je také solidně odvedená. Takže suma sumárum takový průměr, kde se najdou jak dobré, tak mizerné prvky a věci.(16.11.2012)

  • gogo76
    ****

    "Jak múže být jedna tak hodná a druhá krysa...?" Je dobré, že film nerozdáva všetky karty hneď v úvode a i tesne pred záverom dokáže prekvapovať. Aj keby to tak nebolo, film si 4 hviezdy určite zaslúži. Vzhľadom na rok výroby sa jedná o naozaj vyspelé a pozerateľné dielo, ktoré by nemalo sklamať žiadneho diváka a fanúšika vojnových filmov už vôbec nie. Aj keď to nie je typický vojnový film, pripomína skôr špionážny thriller, užijete si ho. Stopáž je tak akurát, žiadne hluché a zbytočné scény, všetko má svoj zmysel a prekvapivo musím povedať, že to bolo pomerne napínavé. O tomto filme som donedávna nevedel a jeho kvalita ma veľmi príjemne prekvapila a za seba hovorím, že by som sa nebál zaradiť ho do nejakej top 20-30 naj československých filmov. Bolo by zaujímavé vedieť nakoľko ide o skutočný či vymyslený príbeh(najskôr kombínacia týchto možností), no podobných sabotážnych akcií boli tisíce. Problémy nastanú len pri ich odhalení a nástupe gestapa s českými prisluhovačmi. Potom to ide z kopca...80%.(26.12.2013)

  • - Úspěch i vhodné ideové vyznění snímku Františku Čápovi pomohly s poválečnou rehabilitací. O rok dříve se ještě musel zpovídat tzv. očistné komisi a vysvětlovat jí přítomnost antisemitské scény ve svém protektorátním snímku Jan Cimbura (1941). (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Jako jedním z poradců filmu je uveden i škpt. Jaromír Nechanský, za války důstojník exilového československého vojska na Západě, velitel výsadku Platinum-Pewter a posléze předseda vojenské komise České národní rady. Aktivní podíl na Pražském povstání a kapitulaci německých vojsk. Po válce pokračoval ve zpravodajské činnosti, v záři 1949 zatčen a v červnu 1950 popraven, rehabilitován v lednu 1991. (Všežrout)

  • - Pavel Hromek sám neměl k postavě radisty vysazeného z Anglie daleko. Hromek byl totiž posledním parašutistou vysazeným na území Protektorátu v rámci výsadku Bauxite 22. března 1945, kde plnil především zpravodajskou činnost a zároveň se podílel na přejímání materiálu z leteckých shozů. (Bobek27)