Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První rok znárodněné kinematografie přinesl na plátna kin pětici filmů z okupační tematikou. Jednoznačně nejlépe dopadlo okupační drama režiséra Františka Čápa Muži bez křídel, situované do událostí kolem heydrichiády. Hrdiny příběhu s akčními prvky jsou členové odbojové skupiny, kteří pracují na mimořádně exponovaném místě - na ruzyňském letišti. Jde většinou o zaměstnance údržbářských dílen, kteří ukrývají mimo jiné i malého chlapce Jirku, který zázrakem přežil tragédii v Lidicích. Proti nim stojí německé vedení letiště, gestapo a velice aktivní donašeč - vedoucí údržby Ullmann, původem sudetský Němec... (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

lucascus 

všechny recenze uživatele

František Čáp opět dokazuje, jak perfektní režisér umí být, a to i v případě válečného filmu. Perfektně psychologicky jsou vykresleny především ženské postavy - sekretářka, která vyzvídá v táboře Němců pro Čechy (neobvykle půvabná Petrovická) a pošťačka, donášející gestapu (rovněž půvabná, později v zahraničí hrající Vrbenská). Scénář mě zaujal, má tempo, dynamiku, spád, zápletku a určitý patos filmu odpouští, protože se natáčelo ani ne rok po válce. Jediné co nechápu, je nízké hodnocení!? ()

sator 

všechny recenze uživatele

Co Čech to odbojář.......... Děsná režie,herecké výkony i scénář..... Co stálo za pozornost : staré ruzyňské letiště,uvrhnutí hlavního záporáka Ulmanna (E.Linkers) do transformátoru. První (5vteřiová) role R.Lukavského v roli velitele sonderkomanda.Panoptikální pohřbení chlapce na vrakovišti letadel.... A závěr filmu, kdy v jakési koláži pochoduje žena opásána kulometnými pásy s náboji, v pozadí plamenů, to už snad byla legrace...nebo néééé? 20 % ...... ()

Reklama

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Pamětní film natočený rok po válce, který se zabývá odbojovou skupinou mechaniků, kteří pracují na ruzyňském letišti v době, kdy byl spáchán atentát na Heydricha. Já teda nevím, ale mně se to líbilo. Mělo to ještě nádech té válečné doby. Délka filmu byla tak akorát, žádné zbytečně zdlouhavé dění. Od začátku do konce jsem byl napjatý a celkem překvapený. Navíc si nemyslím, že to herci nějak odflákli. Třeba Eduard Linkers v roli Ullmanna byl výborný. Jasně, bylo rok po válce a někdo musel vyzdvihnout český odboj, ale na tu hodinku mě to příjemně zabavilo. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Velice rázný snímek o hrůze doby v období po atentátu na Heydricha. Jedná se dokonce i o snímek, který připomíná osud Lidic. I když pravda, události jako atentát na Heydricha, vypálení Lidic a pražského povstání jsou střihově připomenuty zkratkovitě, ale to je asi jen na svou dobu kvůli náročnosti scén. Snímek, který vznikl pouhý rok po válce a ve svém smyslu i velice odvážně. Příběh o odbojové skupině, v tomto případě na letišti, není nic neobvyklého, ale tragický osud chlapce, který přežil vyhlazení Lidic jenom proto, že byl zrovna v tu dobu se svým strýcem mimo obec na letišti, by asi dnes už nikdo nezopakoval. Ale taková krutá doba to prostě byla. Samozřejmě je v centru dění vysílačka a dějově asi i překvapení, že u německých nacistů pracuje česká sekretářka dělající skutky pro odboj. Stopáž snímku je na celovečerní film krátká, ale alespoň se do děje nevsunovali zbytečné vedlejší věci. Velice povedený film ještě bez ideologického vyznění a tak je nepochopitelné jeho opomíjení. I když pravda, závěrečné vyobrazení pražského povstání v obraze prolínající tří záběry, kde je mimo jiné i usměvavá žena omotaná pásem s nábojnicemi tak, že by ji i John Rambo záviděl a v ruce držící vlající vlajku moc na důvěryhodnosti nepřidá. ()

Roman Albach 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, který díky tomu, že vznikl pouhý rok po osvobození, je velice autentický. Všichni herci věděli, co hrají a proč. Bylo to patrné z každého jejich pohledu. Stejně tak František Čáp měl přesnou představu, co bude točit. Vznikl tak velký film o nenápadném hrdinství, které kapku po kapce ztěžovalo okupantům jejich situaci. Postava Gustava Nezvala je nešťastná, napadá mě německé slovo Pechvogel. Ale dnes víme, že byla řada bojovníků za svobodu, která rychleji konala, než přemýšlela.... samotný konec filmu se vztyčováním československé vlajky je velmi emotivní. Za normálních okolností by mi asi už vadil, ale v tomto případě (rok 1946) je zcela namístě. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Jako jedním z poradců filmu je uveden i škpt. Jaromír Nechanský, za války důstojník exilového československého vojska na Západě, velitel výsadku Platinum-Pewter a posléze předseda vojenské komise České národní rady. Aktivní podíl na Pražském povstání a kapitulaci německých vojsk. Po válce pokračoval ve zpravodajské činnosti, v záři 1949 zatčen a v červnu 1950 popraven, rehabilitován v lednu 1991. (Všežrout)
  • Kameraman Jan Stallich trval na tom, že si Jiřina Petrovická (Jana) musí vyholit obočí a namalovat jiné. Podle Stallicha hezčí, avšak dle Petrovické strašlivé. (Teres)
  • Úspěch i vhodné ideové vyznění snímku Františku Čápovi pomohly s poválečnou rehabilitací. O rok dříve se ještě musel zpovídat tzv. očistné komisi a vysvětlovat jí přítomnost antisemitské scény ve svém protektorátním snímku Jan Cimbura (1941). (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama