Řek Zorba

Čiernobiele podanie nedá vyniknúť krásam gréckeho prostredia, ale to nie je moja hlavná výhrada k filmu. Problém som mal vôbec so sledovaním príbehu, ak sa dá to dianie takto vôbec nazvať. Zo začiatku pri zoznámení som to ešte vedel vydržať, ale neskôr ma nuda brala až na spánok. Občasná príjemne vtieravá typická grécka muzika ma prebrala, ale všetka tá salámová metóda Gréka Zorbu prístupu k životu mi akosi unikla a vôbec mi nechýba. A nakoniec tanček a rozprávky je koniec. (08.10.2013)

Umím ocenit klasiku.Né vždy se mi to však daří.Černobílá kamera řeckým exteriérům ublížila,podobně jako vykreslení mentality venkovských Řeků.Quinnova postava je kvalitně zahraná,záviděl jsem mu jeho optimismus a bezstarostnost,ale někdy to hraničilo až s bláznovstvím a to mi nesedělo.Naivní optimista a blázen s podezřením na "kokain" v krvy Zorba(herecky dobré)se spřahne se sucharem s jediným výrazem Basilem(herecky strašné,ale možná záměrně),aby otevřeli starý důl.Mezi scénami s nimi je výplň v podobě otřesných scén prostých Řeků té doby.Jejich zřejmě tehdejší mentalita ve mě vzbuzovala odpor.U scén s Lily Kendrovou(Oscar za vedl.roli) jsem už vyloženě trpěl.Plusy:herectví Quinna,hudba a "Last Dance". (27.03.2015)

Pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel měly být představeny a přeneseny do balkánského prostředí, nejspíš by se transformovaly do ŘEKA ZORBY. Krétský rodák vtělil do této nádherné postavy vše, co postihuje rázovitou řeckou povahu, ztřeštěnou divokost, velkorysost a jistou povznesenost ve věcech všedního života a oficialit, schopnost živelně se radovat, kouzlit, tvořit byť z vteřinového okamžiku stavební jednotku věčnosti, básnivou lhavost, která svou krásou a hloubkou přemáhá posléze skutečnost. V Zorbovi je mnohé z toho, co Kazantzakis vtělil do memoarizujícího POSELSTVÍ EL GRECOVI. Režisér řeckého původu dostal do filmu vše podstatné z literární předlohy a v hereckých výkonech Anthonyho Quinna a proslulé řecké herečky Ireny Papasové ji v některých místech i přesáhl. Koprodukce se v tomto případě - zdá se to být nesporným - vydatně spoluzasloužila o mimořádnou úroveň tohoto klasického díla kinematografie hraného filmu. Závěrečná scéna, která je pohromou jak pro spisovatele, tak kapitálním selháním jeho poněkud samozvaného pomocníka, vyznívá jako oslava nikdy nekapitulujícího a v podstatě nezničitelného života. A tak ... pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel strýc Pepin měly být přeneseny do .... Věřím, že toto přesvědčení budou sdílet i generace těch, kteří přijdou po nás. (22.03.2008)

Drama, které není pro mě. Věčně rozverné a melancholicky usměvavé nálady působí občas až otravně a prosvěcují je jen dva hlavní hrdinové, kteří už po pár společných minutách dokážou na minimálním prostoru působit jako staří přátelé. Jenže proti lehce problematické hřejivosti je druhá polovina plná existenciální tíživosti a vyrovnávání se s krétskou mentalitou daleko horší a přichází naprosto nečekaně a nepříjemně hlasitě. Nevyrovnaná a okoralá klasika, které třetí hvězdu pohříchu získali Quinn s Batesem. (19.09.2009)

Nesmrtelný soundtrack je to jediné, co bych si rád z tohoto paskvilu zapamatoval. Zcela nesouhlasím s udělenými Oskary a žasnu nad brutálním nadhodnocením a marně hledám důvody, pročpak se tento film stal kultem. Všemi do nebes posílaný Anthony Quinn mě svojí rolí a projevem spíše iritoval a Alan Bates byl neskutečně nezajímavá postava. Brutálně jsem díky nezajímavému ději ztrácel pozornost a vlastně mi to ani nevadilo. Na pozadí filmu se možná skrývá cosi za zmínku stojícího. Nicméně to "cosi" bylo zabalenou tak tlustou slupkou nudy, že jsem se k tomu ani za více než dvě hodiny neprokousal. Pro mě osobně žalostné a maximálně neatraktivní zpracování. Osudy všech zúčastněných mi byly absolutně lhostejné. Postavy byly do posledního kusy maximálně nezáživné. Věčná škoda. (08.09.2017)