Reklama

Reklama

Podzemní pevnost

  • Velká Británie The Blockhouse

Jaké to je strávit sedm let v podzemí? Šestice mužů, kteří jsou v Německu na nuceném totálním nasazení, je během náletu uvězněna v podzemním bunkru. Bezprostřední strach brzy vystřídá pocit beznaděje z pobytu v kopce bez světla a bez možnosti kontaktu s vnějším světem. I když je v bunkru dostatek jídla a vína (bunkr byl zároveň skladem), muži různých národností se musí především naučit překonat psychické strádání a charakterové rozdíly. (Levné knihy)

(více)

Recenze (38)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Málo známy, zaujímavý film s naozaj dobrým príbehom, ale nemôžem sa ubrániť dojmu, že tvorcovia nevyťažili z tejto témy všetko. Chýbali mi tam silnejšie charaktery, silnejšie scény, o ktoré by v takýchto situáciach nemala byť núdza a možno aj lepšie dialógy. Niečo medzi troma a štyroma hviezdičkami. Film 70% . ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Za daného stavu lze jen těžko určit, nakolik se jedná o skutečný příběh a nakolik o ryzí uměleckou fikci. Pominu-li hvězdné herecké obsazení, již od prvních záběrů je zřejmé, že efektnost a atraktivita poněkud vítězí nad věcností a psychologickým uchopením, po kterém podobné téma přímo volá. Kulisy zkrátka nad dějem vedou. A kvalita je tím citelně dotčena. Atraktivní postupně retarduje k povrchnímu, napínavé k nudnému, dramatické k šedému a neurčitému. Závěr, že není nadsázkou konstatace o ne zcela využité příležitosti, jíž námět nepochybně původně nabízel, je tu nabíledni. Škoda, dalo se vytěžit a dokázat mnohem více. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Totálně bezvýchodisková ledová sprcha, na kterou zůstává krátká ve svém jádru i většina hororů. Zatímco po strašidelných zážitcích z klasických hororů se lze uklidnit tím, že jde přeci jen o fikci, závěrečný titulek zde naopak podtrhuje skutečnost děsivého příběhu. Z představy přežít sedm let v izolovaných podmínkách v hlubokém podzemí (a z toho cca čtyři roky v absolutní tmě) se může lehce zrodit malá noční můra... Tenhle existenciální nářez mi dost připomínal depresivní "psycho" styl válečných filmů Zbyňka Brynycha (např. ...a pátý jezdec je Strach nebo Oáza). Zde se navíc vytěsňuje do úzadí jakýkoliv příběh s výrazným napětím, neboť většinu podstatného se dovídáme už z úvodního prologu (včetně toho, že dvěma ze šesti mužů se podaří tragedii přežít) a zůstává pouze psychologie v mozaice obrazů plné prudkých emocí ze stran postav. Zoufalství, hroutící se naděje vyváznutí, spousta psychických záchvatů a zběsilého bažení zásob alkoholu a zavařeného jídla... celkově poměrně kakofonické obrazy, doprovázené hořícími plameny a těžko ztrávitelnou akustikou v zavalených podzemních prostorech. Děsivé až síla! Přesto dík za tenhle film, je pořád obohacující dovídat se o zajímavých osudech poznamenaných (nejen) světovýma válkama z minulého století. Sellers i Aznavour v hodně netypických polohách byli určitě vynikající, ač síla filmu zdaleka nespočívá na hvězdném obsazení. 75% ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Pustil jsem si to kuli Sellersovi a ten me nezklamal, ale zbytek za moc nestoji. Filmu taky dvakrat nepomaha, kdyz jeste prakticky pred jeho zacatkem je vykecanej konec. No a cely to je proste o tom, jak skupinka spindiru, u kterejch neni moc jasny, co jsou zac (zajatci, vojaci, delnici..?), sedi v seru v bunkru, nudi se a jelikoz jsou ve skladisti, neustale zerou. Atmosferu to ma ze zacatku docela slusnou, ale kdyz je to furt to samy a Reesovi se nedari vybudovat nejaky napeti nebo depku, zacne to po case unavovat. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

"The Blockhouse" byl natočen podle stejnojmenného románu Jeana Paula Cleberta (česky vyšel v roce 1958 v nakl. Svoboda - Melantrich pod názvem "Zajatci tmy"), který se pro jeho napsání nechal inspirovat případem šestice německých pěšáků zavalených v podzemním skladišti v Babích Dolech v Polsku, z nichž dva přeživší zde skutečně strávili více než 6 let. Snímek zdaleka nedosahuje mrazivé hrůznosti literární předlohy a jak zde upozorňují gudaulin nebo Šakal, o minulosti hrdinů se z něho také nedozvíme téměř nic. Kdybych nečetl knihu (téměř třetina jejího děje se odehrává v naprosté tmě), měl bych patrně značné problémy s chápáním motivace jednání postav, v románu je kromě jejich minulosti kladen daleko větší důraz na sexualitu a na to, čemu se říká "ponorková nemoc" - násilí tam nepůsobí téměř náhodně jako ve filmu, ale je logickým důsledkem vzájemných vztahů uvězněných. Přesto všechno se mi snímek jako takový líbil - Reesovi se podařilo vybudovat patřičně klaustrofobickou atmosféru a byť zůstává spíš na povrchu dění, postavení několika jedinců v bezvýchodné situaci vykresluje ve vší jeho tragice a zoufalství šesti nešťastníků dokáže divákovi účinně zprostředkovat. Ještě dodám, že zatímco film - docela pochopitelně - končí spolu se zhasnutím posledních svíček, v knize se dva přeživší dočkají záchrany - oba dva úplně slepí a jeden z nich navíc šílený. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se na Guerney, malém ostrově u francouzského pobřeží. (Pavlínka9)
  • Podzemní pevnost se zakládá na pravdivém příběhu. Ve skutečnosti šlo o německé vojáky, kteří rabovali při příchodu Rudé armády v jednom skladišti. Vchod vyhodili Němci do vzduchu a uvěznili tak uvnitř své vlastní lidi. Po mnoha letech byl prostor otevřen. Dva lidé byli nalezeni živí, čtyři nebo pět mrtvých zasypaných moukou. Z oněch dvou živých jeden zemřel deset minut po vysvobození a druhý o třicet šest hodin později, slepý a šílený. (Pavlínka9)
  • Celý film se natáčel pod zemí - sedmdesát stop pod povrchem a dle slov Petera Sellerse to tam bylo neuvěřitelně tiché a skličující. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno