poster

Katolíci (TV film)

  • anglický

    Catholics

Drama

Velká Británie, 1973

Režie:

Jack Gold

Hudba:

Carl Davis

Střih:

Anne V. Coates
(další profese)

Komentáře uživatelů k TV filmu (13)

  • Aidan
    *****

    Do kláštera na odlehlém irském ostrově je poslán na vizitaci mladý kněz, aby tamním mnichům zabránil sloužit liturgii v latině, neboť tak přitahují davy poutníků a překážejí řádu v jeho politických kauzách. Vnitrokatolické téma konfliktu mezi tradicionalismem a modernismem je zde představeno natolik zajímavě, že může dobře zaujmout i ty, pro něž učebnice dogmatiky není zrovna četbou na noční stolek. Pro katolíky je však snímek přímo povinností - poslouží jako katalyzátor mnohých otázek týkajících se církve, kněžství, ekumenismu, sloužení latinské liturgie, svědomí a poslušnosti. Pozice obou stran jsou zde vyhrocené, což člověka jen více podněcuje k tomu, aby hledal vlastní odpověď. Nakonec se ve snímku objeví i téma důležitější než samotné vnitrocírkevní spory - téma víry a její ztráty. Tohle pozoruhodné, mnohoznačné dílko není chráněno autorskými právy a lze je viděi on-line mj. na: http://video.google.com/ .(10.5.2008)

  • Mariin
    *****

    Vnitrocírkevní drama podle románu Briana Moora staví na konfliktu pokoncilního modernismu s katolickou tradicí. Modernistického řeholníka tu reprezentuje americký kněz Kinsella, pověřený Vatikánem „usměrnit zaostalé mnichy“ s tradiční zbožností na odlehlém irském ostrově. Zcela zásadním problémem je otázka sloužení mše svaté: tradičním způsobem latinsky a směrem k východu versus nově, to je v národním jazyce směrem k lidu, což Vatikán po 2. vatikánském koncilu zavedl. S tím ovšem souvisí celá řada dalších převratných změn: pojetí svátostí, víra v transsubstanciaci, zpovědní praxe atd. atd. Jakkoliv si tu režisér Jack Gold dovolil ukázat církev po 2. Vatikánu již v podstatě revolučně přetavenou v jakési synkreticko-ekumenické nové náboženství (nutno to chápat jako jistou autorskou hyperbolu), přece jen ostřím logických otázek tne do živého a v mnoha směrech není až tak daleko od skutečnosti. Myšlenkově je film navíc zkomplikován postavou opata tradiční mnišské komunity, který ztratil (dočasně?) víru. Konec je otevřený a zdá se, že je jen na divákovi, jak si vše přebere. Rozhodně se nejedná o vysloveně katolický film, který by povzbuzoval diváka ve víře a rozněcoval v jeho nitru hřejivou radost. Jeho přínos je dle mého názoru především v tom, že provokuje k přemýšlení.(9.11.2008)

  • Hedka
    *****

    Ojedinelý film, v ktorom sa ako dvaja rivali v RK cirkvi stretávajú modernizmus a tradicionalizmus. Prečo je to tak? Prečo tie vyhrotené situácie? Kde je pravda? Ktorá forma je lepšia? Znamená modernizmus pre Cirkev krok dopredu? V čom je silná tradícia? Samé otázky - jedna istota: Boh a Ja!(27.1.2010)

  • honajz
    ****

    Nakonec dám jen čtyři hvězdy, i když mne film chytil a nepustil. Jak tu někdo zmiňuje, začne to jako konflikt starého a nového přístupu ke mši, pokračuje otázkami svědomí a podřízenosti a skončí otázkou tzv. temné noci, tedy chvil, kdy i věřící může přestat slyšet Boha či dokonce věřit. Žel, prostor 80 minut nedává šanci polemiku blíže rozvinout a škoda, že se někteří mniši nedostali ke slovu a někteří, třeba ten rybář, tuším otec Manus, neměli i nějaký další projev či rozhovor. Brilantní výkony herců, úžasná irská krajina, kostel a klášter z 12. století, proměnlivé počasí a blízkost moře znamenají dokonalý požitek i pro oči. Celé mi to hodně připomnělo knihy Marie Calasanz-Ziescheové, mají podobný zvláštní vnitřní náboj. Vypsal jsem si pár pro mne velmi zajímavých vět. "Váš způsob zbavuje Boha mysterióznosti." - "Jde mu o duši, nebo dobro lidstva?" - "Co nadělám, když lidi stále věří, že hřích zabíjí duši?" - "Kněží mají měnit svět? To bych šel k IRA, ne do církve."(19.2.2019)

  • Una111
    *****

    Dlouho jsem se na tenhle film těšila a rozhodně jsem nebyla zklamaná! A vzhledem k tomu, že jsem ho viděla až nyní, počátkem roku 2014, považuji oba autory (Golda i Moora) takřka za VIZIONÁŘE! K mému úžasu mnohé, co se dnes odehrává, předvídají už v r. 1973 (resp. 1972), tj. krátce po II. Vatikánském koncilu, který měl tzv. "otevřít církev světu", což se bohužel skutečně podařilo! O katastrofálních následcích II. vatikánského koncilu pro katolickou církev, hovoří dokument, který je možné shlédnout na: http://www.youtube.com/watch?v=yAHKqXDEHyk. Doporučuji!(19.1.2014)

  • hygienik
    ****

    Ako rád by som tomuto filmu dal 100% lebo bol zaujímavý. Hoci rozoberal hlboké cirkevné otázky, v jeho otvorenom závere prekvapivo cítiť viac duch komercie než kresťanstva, aspoň ja mám ten pocit.(12.2.2017)

  • fragre
    ****

    Nehledě na spory o podobu mše, které jdou mimo mne, nevím o nich totiž ani zbla, je tento film dobře natočené psychologické drama o střetu ideálu a moci. Moc zde zastupuje ta uhlazená eminence, blahovolná jak nasycená šelma, takový ten typ, co se zákonitě objeví v rozvětvené byrokracii, kde to páchne mocí. Klidně by to mohl být politický papaláš či korporátní boss. Zde jsou již ideály jen zástěrka a maximálně tak sentimentální vzpomínka. Ideál reprezentuje ta komunita rustikálních mnichů, žijících dle hesla Ora et labora (zablácené gumáky v opatově kanceláři jsou symbolické). A ať jsou někdy nediplomatičtí, dětinští či dokonce i směšní, je v nich opravdovost. Hlavní boj se ovšem vede mezi vyslancem eminence, takovým svazáckým aktivistickým typem, který ideály ještě neztratil, ale díru do světa udělat chce a nastolení pořádku ve vzpurné komunitě je k tomu krůčkem, a opatem, jehož víra je dost nestandardní. Vzájemné šermování slovy a argumenty mezi nimi tvoří tu nejlepší část filmu. Konec je otevřený, nevíme, zda se emisar nezvrhne v další eminenci, a jen tušíme, jak se zachová komunita. Ale proti molochu byrokracie má chabé vyhlídky.(2.2.2014)

  • Morholt
    *****

    Doporučuji si před puštěním něco nastudovat o II.Vatikánském koncilu. Nejenže to usnadní orientaci, ale jsem toho názoru, že člověk si to pak celé mnohem více užije. Alespoň u mě to tak fungovalo. Vlastně se jedná o konverzačku, ale natolik vytříbenou, že první výměnou názoru zasekne dráp a pustí ho až s posledním záběrem. Co jsem si užíval asi nejvíc je fakt, že film nesoudí. Ukazuje střet nové katolické církve, která tvrdí, že se chce svým novátorským způsobem více přiblížit lidem a té staré, která trvá na konzervativních principech a nový přístup považuje za kacířství. A i když se zdá, že je jasné, na které straně bude většina diváků stát, není to zdaleka tak jednoduché a já jsem ke svému překvapení zjistil, že se přikláním spíše ke staromilcům. Herecky dokonalé, přičemž nade všemi vyčnívá Trevor Howard v roli opata. Za mě 100% záležitost.(17.9.2016)

  • CSSML
    *****

    „I Vatikánu dá práci pohřbít minulých 2000 let za několik desetiletí.“ – Hoši ve Vatikánu se ovšem nezalekli a výzvu přijali, proto již přes půl století probíhá otevřený boj, který nejméně stejnou dobu probíhal před tím skrytě. A o co se bojuje? V této základní otázce, jak se zdá podle jejich chování, nemá řada bojujících jasno. Nebojuje se o hrnce masa, o vyšívané ornáty, o tradiční liturgii, bojuje se o spásu duší, o víru – každý o spásu své duše a o duše těch, které mu Bůh svěřil. Boj sám je starý jako lidstvo, co je nového, je, že ti, od kterých se dříve mohl člověk nadít pomoci v boji, bojují dnes proti němu, nebo hůře, pracují pro obě strany. Jako ve skutečné válce tu najdeme skutečné spojence, domnělé spojence, hrdiny, zběhy, zbabělce… Kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Je úsměvné, jak tváří v tvář katolíkům shazují pokoncilní preláti masku dobráckého kámoše, zapomínají na ekumenickou hermeneutiku a sahají po osvědčených tmářských prostředcích – církevních trestech. Což ostatně potvrzuje tento film se skvělou hudbou. – Poznámka pro katolíky: Kněz v úvodu slouží již mírně deformovanou liturgii, neboť stupňové modlitby mají být potichu.(12.8.2015)

  • bombat
    *****

    Zápletka filmu je nejprve představena jako střet dvou názorových proudů - modernismu s tradicionalismem, postupně se ale vyvíjí ve střet poslušnosti vůči nadřízeným s poslušností vlastnímu svědomí, aby se v závěru filmu ukázala nejryzejší podoba celého problému, jíž je konflikt víry s nevírou. Použití otevřeného závěru zde není levné, není to útěk tvůrců od rozhodnutí, jak příběh dovyprávět. Spíše se nám připomíná, že tento zápas trvá a že bude trvat, přinejmenším na úrovni boje o víru, až dokud Kristus znovu nepřijde. Ovšem v tom je skryta i jistá katarze, o kterou navzdory otevřenému závěru nejsme ochuzeni – v tomto základním konfliktu víry s nevírou je totiž "klíčový hráč" Bůh sám. Jen on je dárcem milosti víry, na nás je jen, abychom si nedostatek víry vůbec uvědomili a chápali jej jako problém a abychom Boha o dar víry dokázali s důvěrou a pokorou prosit. Film je dostupný i s českými titulky zde http://www.youtube.com/watch?v=76eYTw3dGN0. Slabší začátek (transparenty na mši, retrospektivní seznámení s účelem vizitátorovy mise) je daný tím, že filmaři chtějí diváka rychle uvést do situace. Následně se film rozvíjí v brilantní drama, které diváka až do posledního okamžiku udrží v napětí a po skončení filmu ho zanechává přemýšlejícího a hledajícího odpovědi na nastolené otázky s důvěrou v to, že poslední slovo má vždycky Bůh.(21.1.2014)

  • Arsenal83
    ***

    Nábožensko- filozofická povedačka so skvelým hercom v hlavnej úlohe, ale o to menej určená širokému publiku. Snáď aj preto len TV produkcia sedemdesiatych rokov.(26.9.2016)

  • xdutchx
    ****

    Forma slouží poselství (evangeliu - radostné zvěsti o Boží lásce), pokud dojde k vyvýšení formy nad tuto zvěst dochází k modloslužbě a následně k defektní ortopraxi (člověk nepomůže člověku). Modlitba je vždy víc než forma, ba dokonce čím méně formy tím v mnoha případech lépe, avšak nikdy "bezformovost" pojímanou svévolným způsobem, ale podmíněnou existenciálním nasloucháním přesažnému, avšak blízkému. Po chladu první hodiny filmu přichází vřelost pramenící z naděje.(29.1.2014)

  • Dzony
    *****

    Po staletí vypiplaná liturgie, z které vzešlo toliké množství svatých. Zrovna držím v rukou úžasnou knihu "Výklad nejdražší oběti Mše Svaté" od Martina z Kochemu, kde je vše jasně a krásně řečeno. Pokorná, zbožná, důstojná, krásná, vkusná, trpělivá a dnešním klérem (ne nejsem v žádném hnutí) toliko ideově nenáviděná Mše Svatá - dle starého, latinského ritu. Vše je zlikvidováno - počínaje 2. Vatikánským koncilem a dnes dokonáno (i přes chválihodnou snahu papeže Benedikta XVI. o záchranu tohoto pokladu katolické církve). A kdo toto nechápe, asi těžko pochopí i tento film. Děkuji Bohu, že mohu alespoň jednou měsíčně navštěvovat Mši Sv. dle tradičního ritu.(16.1.2017)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace