The Torchbearer
Svetlonos
Obsahy(1)
Vidíme město, v němž se nachází rozsáhlý labyrint. Nad městem i labyrintem se střídají den a noc a slunce a měsíc se střídají ve zdánlivě nikdy nekončícím koloběhu. Najednou se však soukolí stroje zadrhne a zastaví. Na město se snese nekonečná noc Náš hrdina vstoupí do labyrintu. Prochází jeho temnými chodbami sledován strážci, kteří na první pohled vypadají jako nehybné sochy antických žen, za hrdinovými zády však ožívají. Na své cestě do středu labyrintu musí hrdina podstoupit tři zkoušky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (91)
5* dávám hlavně za konec... Budu ještě chvíli přemýšlet, co všechno sděluje a jestli jsem ho nepochopil jinak, než autor zamýšlel... Je v tom obětavost? Věděl náš hlavní hrdina vůbec jaký je jeho cíl? Nebo byl naopak překvapen a jeho odměna nebyla zrovna tou, kterou si představoval... Je to proto lidská hloupost? Ať už z důvodu obětování sebe sama nebo pro naivitu? Bylo to krásně ponuré a krásně tiché dílko.. Asi si pořídim grafárnu a zapařim zase Diablo :-) ()
I když se přes veškeré smrtelné nástrahy a překážky snažíme dosáhnout vytouženého cíle, jsme si opravdu jistí, že je náš vytoužený cíl to pravé ořechové? Není náhodou potřeba se zamyslet nad tím, jestli neděláme nějakou chybu? A nebudou po nás podle stejných formiček opakovat tyto chyby i další lidé? Naivita, nepoučitelnost a zápal pro věc. Tohle je suprhárdkór. ()
Tak tohle jablko daleko od stromu nespadlo. Přesto originál. Kosmogonické drama panáčka a figurek. Kdo je vítězem? Vítěz se stává novým králem. Ale v čem spočívá prapůvodní posvátná funkce krále? Věděl to panáček předem? Z jiného konce: První nástrahou je sekyrové kyvadlo, překonané pomocí krysy: viz fotrovo Kyvadlo, jáma a naděje. Třetí nástrahu zastavuje stejně jako pekelnou stěnu tamtéž. Po zničení draka (druhá nástraha) začne po otočení kohoutu prýštit z rány víno/krev: viz fotrovu Lekci Faust – pak teprve hrdina mrchu definitivně zabíjí – to pravé nebezpečí? Koneckonců, pro fotra je každý tvor jedlíkem a potencionálním jídlem. Tady je to trochu jinak. ()
Pesimismus je strašná věc. A zvlášť, když jím trpí režisér. Co se nám snažil říci? I když přinášíme oběti, pro nás nic dobrého nečeká. Pro ostatní ano. Jenže co je to pojem ,,dobrý''? Stačí, aby to to znamenalo štěstí. Pak tedy je všechno, jak má být. Nebo ne? Pokud jsme rozděleni na sochy a rytíře, můžeme to chápat, jako ženy a muži nebo dobří a zlí. Či obojí. Tři zkoušky tedy znamenají život. A to co je na konci, je jen na nás , jak to přijmeme.... Hm, že by Labyrint světa a ráj srdce? Že by někdo četl povinnou četbu? ()
Animace je skutečně působivá, hudba také, ale příběh nechápu. Dobře, dejme tomu oběť. Ale to ho mohli buď kilnout na začátku a pak k trůnu odtáhnout, nebo mu nemuseli stavět do cesty zkoušky, nástrahy či co to bylo. Ono kdyby ho tam obluzovala nějaká ta polonahá socha, třeba by ho i svedla a zas by ho měli, kde chtěli mít. Prostě ten příběh a vyznění mi přijdou silně nedotažené a snímek jen pro formu. ()
Zajímavosti (2)
- Slovo světlonoš je český preklad latinského slova Lucifer (lux = světlo, fero = nesu). (majo25)
Reklama