Obsahy(1)
O tom, co vše se může stát ocitneme-li se ve Francii, aniž bychom uměli francouzsky... Manželé Marcela a Tomáš Tichý (V. Freimanová a O. Navrátil) se rozhodli doprovodit svého syna na soutěž do Francie. Zatímco otec mluví francouzsky, jeho manželka se bohužel naučila jen pár slov. Při cestě do Paříže dojde k maléru. Manželka, která se uchýlila do přívěsu, aby se mohla v klidu vyspat, je domluvena s manželem, že jí v případě potřeby zastaví u lesa. On v domnění, že Marcela je již v přívěsu zpátky, pokračuje v cestě a nebohou ženu, oblečenou jen do noční košile nechá na kraji lesa. Zoufalé ženě nakonec zastaví jedno auto, v němž sedí dvojice Francouzů (Ch. Poullain a M. Štěpánek). Ti se domnívají, že nesouvisle mluvící žena je onou hledanou pacientkou, která utekla z blízké psychiatrické léčebny... (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Na malém prostoru hodně muziky. ()
Z takového námětu a s tímto obsazením se dalo získat víc, ale i tak jsem se poměrně dobře bavila. ()
"Toho znám !! Mám ho ve svém muzeu.. To je generál de Gaulle !!" ;) ()
Vůbec jsem netušila, že se tu dá tohle podařené dílko hodnotit. Úsměvná, výborně zahraná záležitost. ()
Jedna z nejlepších bakalářských povídek vůbec. Parádní představení herců včetně krásné francouzštiny, jejíž překlad běží v titulcích. Freimanovou zapomenou Navrátil se synem na cestě do Paříže někde v lesích, shoda náhod ji pak přivede do blázince, kde si vše musí "vyříkat" s doktorem Soukupem. Zábavná, poučná a dobře natočená povídka. Hudba: Zdeněk Procházka, Milan Dvořák, František Živný, Miloš Holeček & Štěpán Koníček. ()
Jj, to bylo ze života;)) úplně si to dovedu představit - vyběhnu v noční košili z přívěsu na záchod do lesíka, dveře zabouchne vítr, rodinka si myslí že je komplet a frčí dál - zůstanu na silnici v košili s rołičkou hajzl papíru a baterkou, a zrovna v tu dobu na stejném místě uteče z blázince pošahaná ženská v noční košili - to vše ve Francii, když neumím francouzsky ani slovo. 5* za nápad, provedení už bylo horší. ()
Tak tohle je přesně ten typ povídky, u které naprosto věřím, že ji fakt vymyslí jen život. Umím si představit něco takového i v naší rodině, kdybychom ovšem někdy vůbec jeli do Paříže, neboť my byli také magneti na trapasy. Povídka je celkem dobře obsazená, jen v tom blázinci mi to přišlo zahrané tvůrci do krajnosti, ale příběhově velmi úsměvná. ()
Možná nejlepší bakalářská z těch novějších, ne však z těch řekněme do r. 1980. Tam se našlo ještě pár lepších, ne-li dokonalých... S přihlédnutím k půvabu Veroniky a k tomu, že tvůrci nedokázali zkazit to, co tak mistrně napsal život, dávám 4*. ()
Reklama