Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Jako prcek jsem znal z gramofonové desky... Sklerotický, ješitný, samolibý Děd vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíš překvapivě nezakázán... Děd vševěd s Weigelem mám raději... Jaroslav Weigel mluvil o tom že divadelní dialogy procházejí vývojem, jako příklad si vybral legendární úryvek monologu obra Koloděje. Autoři napsali: " Vševěd: "A jak on dojde až sem, tak se to najednou převáží a žbluňk, už je ve vodě. A tam on plave. On trpaslík je dobrý plavec". Reakce bývali na tuhle repliku spíše vlažné. Když ale v roli Koloděje jeden čas zaskakoval režisér Jiří Menzel zaimprovizoval a lakonicky dodal "...on trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží...".Teprve tehdy dostala věta pointu a diváci to jaksepatří ocenili a replika od té doby zůstala ve hře takto. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Inu, co napsati. Každá hra je výborná v tom nejlepším slova smyslu. Tato je hodně "výpravná" a opět smích po celou dobu. A nejvíce u rýmů u dědečka Vševědy. A jaký rým vystřihne pan Brukner se skvělým zakončením, je naprosto dokonalé. Mám rád americké komedie, ale tento nádherný a laskavý HUMOR je převyšuje o několik dimenzích výš. Je to náš národní klenot. ()
Ze zatim skouknutejch her je tahle jedna z nejlepsich, hodne jsem se na ni tesil a nezklamala, je to neskutecna jizda. Mam jen dve takovy maly vytky, prislo mi, ze z dvojcat se dalo vytezit daleko vic a Vaclav Kotek je desny hovado. Prednasku tentokrat komplet zvladne Sverak, ono ma taky jen 18 minut a rozjede to fakt ve velkym. Samotna pohadka je naprosto spickova, plna genialnich hlasek a narazek na klasicky pohadky (ostatne jako prednaska) a Sverak v roli Kratkozrakyho je naprosto genialni. Uplne nejvostrejsi je pak navsteva Deda Vseveda. Naprosta dokonalost. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)
- V jedné z verzí hry se Zdeněk Svěrák zmiňuje o jevištním psychologovi Dr. Ječném. Pojmenování je však improvizace, přičemž v textu hry se nachází jméno Pšenička. Jméno Dr. Ječného se poté objevuje i ve filmu Kulový blesk (1978). (gjjm)
- Po úmrtí Ladislava Smoljaka hrál roli Bystrozrakého Miroslav Táborský, který se v odborné části sám přirovnává k Prácheňskýmu, jenž byl Cimrmanův zaskakující herec. (Driss)
Reklama