Intacto

Nápad s lidmi obdařenými nadprůměrným štěstím, které využívají k vzájemnému zápolení, se mi líbil, ale nebyl využitý. Především se tu strašně kecalo. Sice rozumím tomu, že film musel nastavit jistá pravidla a vysvětlit, proč jsou někteří šťastní šťastnější, ale upřímně řečeno vůbec jsem z toho nebyl moudrý a tudíž na mě drtivá většina dialogů působila bezobsažně. Co se týče samotného pokoušení Fortuny, tak to docela ušlo a kupříkladu běh lesem byl naprosto vynikající, ale i v tomto ohledu mi přišlo, že se mohli tvůrci trochu víc odvázat. A tak jediné, s čím jsem neměl vůbec žádný problém, byl casting, ale ani herci to přes průměr vytáhnout nedokázali. 50% (29.04.2019)

"Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá." Tento výrok z úplne iného filmu charakterizuje tento film. V Intactu sa to šťastnými ľudmi len tak hemží. Či sú naozaj šťastní? Asi nie. určte by som ja osobne nechcel žiť s pocitom, že len ja mám šťastie a nikoho sa nesmiem dotknúť, pretože budú mať smolu. Veľmi depresívna myšlienka. Film sa mi veľmi páčil - mám rád takto ťažko postavené filmy o šťastí, náhode a podobne a rád sa zaoberám takýmito vecami. Dávam plný počet, pretože takýchto neotrelých filmov nie je veľa. (01.01.2011)

Skvělý námět bohužel není uchopen a zpracován tak, jak by si zasloužil a jeho potenciálu se podařilo naplno využít pouze v několika scénách (útěk lesem, Žid). Kdyby bylo Intacto trochu méně ukecané a trochu více vyprávělo o příběhu, který se snaží rozvést, šlo by určitě o nadprůměrnou záležitost. Takhle to zachraňuje pouze Max von Sydow a občasná nápaditost ve vizuální stylizaci... (13.02.2003)

Zpočátku jsem byla z filmu zmatená jak polární motýl, ale jakmile jsem postupně pronikla do pravidel hry o štěstí a smůle, musím ocenit originalitu té myšlenky. Nicméně sledovat "Intacto" bylo jako dívat se na rozbitou vázu - sem tam vynikl nějaký hezký detail: Max von Sydow v roli "Žida", běh přes dálnici, běh lesem, ruská ruleta, ponurá atmosféra... Jenže jako celek to bylo roztříštěné, místy až chaotické (závěrečná přestřelka) a některé střepy působily zvlášť nepříjemně: třeba postavy se (až na Žida) dělily na ty, co mi byly ukradené, a na vyloženě nesympatické. Následkem toho jsem měla problémy dokoukat, protože mi bylo docela u prdele, jak to dopadne. A díky ztrátě pozornosti si nejsem ani úplně jistá, co měl ten konec znamenat, co se snažil básník říci. Nemám nejmenší zájem pustit si to kvůli pochopení znova. 59% (29.01.2011)

Námět a pár skvělých scén nestačí a ani ten žabácký obličej Maxe von Sydowa nedokáže být zajímavým po celou dobu, když do toho nic nepřidá. Určitě to není špatný film, ale nevím, co si z něho vzít. Téma je až příliš mystické a paralela s tím, jak vnímám skutečný život, je minimální. Ale možná někdo na štěstí až za hrob věří... (31.03.2007)