Pelle Dobyvatel

Což o to, potenciál to mělo, ta bezútěšnost a bída života z před necelých sto padesáti let, o té se nám v našem současném blahobytu může zdát, a zfilmovaná byla dobře, ale ta pekelná stopáž to celé spolehlivě poslala do prdele, takže promiň, Pelle, kdybys měl kolem hodiny a půl, bylo by hodnocení dost jiné. 45% (01.06.2022)

Bezútěšná Panadořina skříňka, kde se naděje skrývá na nejhlubším dně a ještě je jí málo a příběh, jehož zásluhou prohlásíme úsloví "staré zlaté časy" za největší lež, jaká kdy byla vyslovena. Z životních osudů stárnoucího vdovce a jeho malého synka by i feťáka rajského plynu zachvátila deprese, ale deprese nehrozí ve světě, kde ještě vznikají filmy plné chladné bezútěšnosti i křehké lyričnosti, rozesmutňuje mě spíš fakt, že jsem ještě neměla možnost přečíst si předlohu. Oscara, objetí a tunu bonbónů pro všechny děti jako Pelle filmový i skutečný a čokoládový dort pro všechny režiséry jako Billy August, kteří dokáží zpracovat takové téma tak, že vznikne silný a působivý film místo prvoplánového dojáku. (02.10.2007)

Ukrutně natahované. Pan Bille August zřejmě v životě neslyšel o něčem jako filmová zkratka:-) Navíc celé vyústění příběhu je tak strašně nelogické (Pelleho finální rozhodnutí v době, kdy by se jemu i otci mělo začít dařit lépe), že mě vyloženě nasralo. Jinak ale velmi slušně zahrané od všech zúčastněných. (14.02.2012)

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

Upřímně řečeno byl jsem rád, že na rozdíl od stejnojmenné knihy se nejednalo o žádný proletářský koncert, s čím se dalo po téhle stránce dobře sžít. Malý Pelle od nejútlejšího dětství chtěl budovat lepší svět a poctivý být jako malý Bobeš. Asi se sluší dodat, že nosné momenty chladné skandinávské krajiny svým melancholickým vizuálem přesvědčivě vyplnily příběh. (09.02.2014)