Pelle Dobyvatel

Už dlouho jsem neviděl něco tak dobře natočeného, depresivního a bezútěšného. Max skutečně v roli starce, negramotného a zbabělého, září. Film je velmi dlouhý, ale velice kvalitní. Při sledování vás napadají témata jako povinné vzdělání, sociální zabezpečení, právní stát, vymahatelnost alimentů(to si nedělám prdel, šlo o přežití)...tedy výdobytky dnešní civilizované společnosti, která v honbě za penězi tyto skvělé věci opouští. Bylo to úžasné, ale dobře vám z toho nebude. (19.07.2013)

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

Bravurně zvládnutý snímek Billeho Augusta PELLE DOBYVATEL seznamuje diváka s bídným a ponižujícím životem na jedné dánské farmě, na sklonku 19. století. Ačkoliv ústředními postavami jsou švédští emigranti Lasse (Max von Sydow) a Pelle (Pelle Hvenegaard), tak snímek neopomíjí zachytit životy i řady dalších obyvatel farmy. Pro mě osobně byly velmi silným zážitkem životní osudy Anny, Nielse a malého chlapce jménem Rud. Na snímku si vysoce cením skvělých hereckých výkonů všech herců; především pak malého Pelleho (jeho herecký výkon je udivující). Příběh je navíc výborně „dokreslen“ hudbou Stefana Nilssona. V neposlední řadě je také nutné zmínit výborné zachycení drsné, ale přesto krásné dánské přírody. Shrnuto a podtrženo: snímku nemám co vytknout. Právě naopak: zaslouží si jen a jen chválu. Jde o silný emocionální zážitek. (12.09.2003)

Bezútěšná Panadořina skříňka, kde se naděje skrývá na nejhlubším dně a ještě je jí málo a příběh, jehož zásluhou prohlásíme úsloví "staré zlaté časy" za největší lež, jaká kdy byla vyslovena. Z životních osudů stárnoucího vdovce a jeho malého synka by i feťáka rajského plynu zachvátila deprese, ale deprese nehrozí ve světě, kde ještě vznikají filmy plné chladné bezútěšnosti i křehké lyričnosti, rozesmutňuje mě spíš fakt, že jsem ještě neměla možnost přečíst si předlohu. Oscara, objetí a tunu bonbónů pro všechny děti jako Pelle filmový i skutečný a čokoládový dort pro všechny režiséry jako Billy August, kteří dokáží zpracovat takové téma tak, že vznikne silný a působivý film místo prvoplánového dojáku. (02.10.2007)

Ach ten krutý sever! Velký film o formování vlastní individuality a osvobozování člověka, jenž jde proti divákovi a kašle na jeho očekávání. I když závěrečná motivace nevyznívá dostatečně přesvědčivě a vyprávění občas stagnuje, syrová atmosféra a až mystická osudovost společně s několika nádhernými filmovými obrazy vytváří skutečný požitek ze sledování. A k tomu nutno ještě připočíst úžasné výkony hlavní dvojice, které z hlavy jen tak nedostanu. (30.10.2012)