Režie:
Hans AlfredsonScénář:
Hans AlfredsonKamera:
Lars SvanbergHudba:
Alfred JansonHrají:
Gösta Ekman, Max von Sydow, Birgitta Andersson, Hans Alfredson, Anna Godenius, Börje Ahlstedt, Meg Westergren, Stig Ossian Ericson, Jim Hughes, Jan Wirén (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černá komedie z roku 1975 o osudovém střetnutí mezi diktátorským otcem a majitelem podivné továrny na zpracování vajíček a jeho vzpurným synem. (Netflix)
Recenze (21)
Natvrdo řečeno tohle je ulítlost non plus ultra, nicméně podařilo se mi zachytit sdělení i myšlenku a to se počítá i cení.. Max von Sydow má dostatečné charisma i herecký um, aby mohl věrohodně sehrát roli despoty a Gösta Ekman vypadá místy opravdu slabomyslně, dokonce bych mu možná uvěřila i to, že uvízne v kaluži mezi lekníny.. Mýma očima žánrově nezařaditelné a tento absurdní styl není mým filmovým šálkem.. ()
Prvých tridsať minút mi prišlo veľmi slabých a to hlavne kvôli tomu silenému humoru a práve preň som aj rozmýšľal, či film nevypnem. Ale ja sa málokedy vzdávam a teraz to nebolo inak a urobil som dobre. Po tých nevýrazných 30 minútach v ktorých sa film niesol v naivno infantilnom humore, tak režisér celkom zmenil stranu a to mu len chválim. Max von Sydowa mam celkom rád, ale tu bol nevýrazný a myslím si, že ani jemu táto postava moc nevoňala a bolo to vidieť a práve v tej dobe sa začínala spanilá jazda Gösta Ekman alias Stana Laurela. Tá jazda začala na lodi, išla cez múzeum a skončila bravúrnou scénou v jazere. A to som nechápal pred filmom, keď som čítal komentáre, prečo každý spomína jazernú scénu, ale hned po nej som to pochopil, prečo ju malo komentujúcich vynechalo. A práve scéna z jazera bola zaujímavá, netradičná a prenádherne spracovaná. Mala i také seriózne posolstvo o tom, že sama matka príroda zariadila, aby postava sama na vlastnej koži zistila, ako je ťažké v prírode prežiť bez pomoci. A ked príroda zistila, že je pripravený pobiť sa o kúsok šťastia, tak ho jednoducho vyvrhla na zem a on ako človiečik z druhou šancou musel začať takmer od znova. Je tam cítiť neskutočnú iróniu, ale ktorá je dávkovaná pekne postupne a bez nejakých náznakov trápnosti. Znázornená krajina zužovaná nedostatkom vajec bola ťažká hovadina, ale i to malo koniec koncov svoje opodstatnenie. Tak Max von Sydow ma nenadchol, ale zato Gösta Ekman bol úžasný. Každý jeden nechápavý pohlaď či gesto som mu veril a zahral to cele znamenite. Neuveril by som, keby som to nezažil na vlastnej koži, že ako na začiatku som bol rozhodnutý dať maximálne slabé 2*, tak na konci to už bolo na silne 4*. Toto bude asi skokan roka. Štvrtý film s diskusie V. R. K. a som sám prekvapený, ako mi film sadol i na ten nešťastný rozbeh. ()
„Vejce“ předběhlo dobu - obávám se totiž, že film, resp. jeho rozuzlení bude s unikajícím časem, jenž nám zbývá k radikální změně kurzu stran ekologické politiky a z toho jakés takés záchraně životního prostoru, čím dál aktuálnější. Inu, že je to pěkně pomyšlení, že v jistém ohledu o brzkém zítřku nejpravdivěji vypovídá takřka padesát let stará absurdní komedie? Jak k tomu mohlo dojít? To víte, severské národy (tedy i Švédové) vždy byly citlivější na exploataci přírodních zdrojů. ___ Aby těch na mou maličkost až podivuhodně sebejistých tvrzení nebylo málo, troufnu si v tomto už tak troufalém (má pramalá zkušenost se švédskou kinematografii mě neopravňuje k generalizujícímu výroku, s nimž přicházím o dva řádky výš + určitě se můžete ptát, kde beru tu jistotu, co se stane v budoucnu; nepovím!) komentáři ještě tvrdit, že film by se jistojistě líbil Sigmundu Freudovi – se všemi těmi jeho Oidipovskými komplexy a myšlenkami na to, že „každý syn si přeje vidět svého otce mrtvého“. Otec se zde totiž od prvních minut s železnou rukou rozpíná nad synem, vládne mu a vytyčuje mu „oběžnou dráhu“, nakonec i onen zoufalý čin, kdy se syn SPOILER rozhodne proti otci vztáhnout ruku a pokusí se jej zastřelit, nakonec vyznívá tak, že naplňuje otcovský odkaz, než že by z něj vyvazoval, stává se jim bezděčně stejně tak agresivním a nemilosrdným, mužem jdoucí přes mrtvoly, toto pak ztvrdí tím, že se pokusí nahradit otce v rodičovském loži; naštěstí, či naneštěstí (?) otec pokus o atentát přežije, svého syna jakožto konkurenta a mladší náhražku sebe sama zapudí, čímž mu dá nejlepší dar, který mu mohl dát – možnost zařídit se v životě podle svého. SPOILER Díky za tip Willymu K., vždy, když se budu škrabat na prdeli, tak si na tenhle film vzpomenu (a to není málo). A taky si na něj vzpomenu vždy, když uvidím Martina Freemana, Gösta Ekman mu je – aspoň v tomto snímku – hrozně podobný, až se ptám, zda-li nebyli v přízni? Asi ne, to ale nevadí, svět se kvůli tomu nezboří! 75 % ()
To, co zbytek světa objevuje v posledních pár letech, kritizoval Alfresdon již před téměř půl stoletím. Mimo jiné rozevírá i náruč osobnímu green dealu bez nutnosti popsat stohy papíru, projednat stovky hodin a stejně nic nevyřešit. Jo, kdo chce, skočí do rybníka, ostatní si mohou pořizovat škrábátka na různé tělesné výčnělky i otvory. Max von Sydow v roli otce je ztělesněním všeho, co lze nenávidět na korporátu. Na rozdíl od Bardema v Dobrém šéfovi nemá smůlu na podřadné herce v ostatních rolích. ()
Anarchistický návod pre vydedencov, ktorí by všetky svoje starosti chceli nechať plávať (doslova). Na druhej strane tu prítomné splynutie s prostredím by v prenesenom význame hlavnej postave závideli aj kariérni oportunisti. S označením "podobenstvo" by som bol opatrný. No rozhodne je o čom premýšľať. Úvod filmu ma nezaujal, jazero naopak veľmi, a koniec to umne spojil. Ale nesmial som sa. Sú komédie a komédie, toto bola tá druhá kategória. ()
Galerie (3)
Photo © SF-Produktion AB
Reklama