Welkeom tu Dongmakgol

Zasazením (Korejská válka) a především tématem (satyra na nesmyslnost války) dosti podobné M*A*S*H*i. Komičnost, absurdum ale i smrt jsou těmi prvky, kterými režisér Korejskou válku hanobí z pohledů všech válčících stran. Do jisté míry je Dongmakgol dílo poetické pohrávající si s množstvím krásně barevných a zpomalených scén. V paměti utkví minimálně vtipně-animované zpracování lovu kance a závěrečné bombardování protileteckého hnízda. K hudbě: opravdu úžasná, ale jako už bych ji někde slyšel - a to v Mononoke! - ejhle, hudbu složil stejný skladatel: Joe Hisaishi 8/10 (24.07.2010)

Občas čítam na ČSFD nechápavé vyjadrenia "Asi som pozeral iný film." A presne ten pocit mám teraz ja. Určite to nebol film pre mňa, ako cieľovú skupinu. Spočiatku som aj chápal zámer tvorcov a toleroval som prihlúple herectvo s prehnanými gestami. Ale čím ďalej, tým to bolo horšie a ja už nedisponujem nekonečnou toleranciou na to, aby som dopozeral niečo, čo u mňa nemá žiadnu šancu uspieť. (11.12.2022)

Je to dosť dobrá vojnová dráma s komediálnymi prvkami. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa behom Kórejskej vojny, kedy sa pár vojakov zo severnej a aj južnej strany z rôznych dôvodov oddelia od svojich a cesty ich dovedú až k jednej neznámej horskej dedinke, kde všetci žijú v mieri a harmónii a tak aj vojaci si napriek počiatočnej nevraživosti k sebe nájdu cestu. A keďže americká armáda kvôli nezvestnému pilotovi chystá vojenskú akciu, musia sa obe strany spojiť, aby dedinku ochránili. Spracovanie je na tom dobre, ešte prvá polovica nie je až tak dejovo výnimočná, ale dá sa dobre zoznámiť so všetkými dôležitými postavami, ktoré majú dostatok priestoru a celý čas cítiť takú príjemnú mierumilovnú atmosféru, no všetko sa zmení v polovici originálnou a skvelou scénou s diviakom, ktorá sa po všetkých stránkach nadmieru vydarila, potom sa už aj k postavám sa dá vytvoriť ten pravý vzťah, pribudne dôležitý prvok deja, chystaný americký útok a už je to až do konca výborný filmový zážitok. Spokojný som aj s humorom, tento film sa nezameriava na nejaké výrazne vtipné scény, ktoré majú vyvolávať smiech, ale je tak jemne dávkovaný, že takmer celý čas udrží menší úsmev na tvári. Dobre je na tom aj akcia, až tak moc jej tu samozrejme nie je, ale úvodná akcia alebo hlavne nočný vpád do dediny sú dosť zaujímavé a veľmi dobrá je aj záverečná obrana proti letectvu. Herecké obsadenie je perfektné, ako vždy výborný Sin Ha - gyun, o nič nezaostáva ani Jeong Jae-yeong, ale najväčšiu pozornosť si aj tak nepochybne získa dokonalá Kang Hye-jeong, ktorá je ozdobou takmer celého filmu. Réžia je perfektná a o to viac ma prekvapuje, že Park Hye-jeong už takmer nič iné nenatočil a nadmieru som spokojný aj s technickou stránkou. Welcome to Dongmakgol je jeden z najzaujímavejších protivojnových filmov, aké som kedy videl. 78% (13.04.2012)

Jihokorejské filmy mám rád, protože se soustředí na příběh, vývoj postav a jejich kinematografie je ukázková, V tomto případě mi ale neučarovalo nic. Nenašel jsem žádnou postavu, která by mi ulpěla v paměti a tím pádem mi bylo jedno, co se s nimi stane. A to nevěstí nic dobrého. Přitom jsem z filmu cítil, jak moc se snaží být výjimečný, ale netrefil se do mého vkusu. Největším trumfem filmu je jeho příběh. Několik vojáků Severní a Jižní Koreje, tedy dvou na smrt znepřátelených armád, se setkává v zapomenuté vesničce v horách, kam se dostanou po odříznutí od armády. Aby to nebylo dost komplikované, ve vesnici se též ukrývá americký pilot havarovaného letadla. Přirozeně mezi všemi zavládne nedůvěra. S pomocí bezstarostných vesničanů a příhody s granátem, který vyhodí do vzduchu spižírnu, se ale všichni pouští do dlouhé sklizně, aby bylo co jíst. Časem se tedy mezi všemi vytvoří pouto a na nějaký čas se všichni stanou velkou rodinou. Vše ale rozsekne záchranná četa amerického námořnictva, která se snaží osvobodit svého pilota. Při vyhrocené situaci je až na jednoho vojáka celá jednotka zabita a naši hrdinové musí zabránit blížícímu se náletu na vesnici. V tuhle chvíli přišla jediná emocionální chvíle celého filmu, protože hrdinové musí opustit vesnici a vydat se na vrchol hory. Tam zabrání náletu, ale sami přitom zemřou. Za mě lehký nadprůměr. (08.10.2014)

Tento film má v mojich očiach niečo ako pocitový "tretí rozmer". Stav kedy som v ťažko popísateľnej vnútornej eufórií, plný zážitkov a emócií. "Tretí rozmer", ktorý necháva zabudnúť na nejaké technické nedostatky, či logické nezmysly. Ano, našli by sa a rejpálci ich tu skôr, či neskôr spomenú, ale čo ma po nich. Nechajte sa pohltiť tak ako ja a bude svet na chvíľu krásnejší, farebnejší, bez uniformy. A nemalú zásluhu na tom má aj hudba Joe Hisaishiho s úžasným hlavným motívom. 95% (16.01.2006)