Punk jako životní postoj

Celkem zajímavý dokument o historii punku a jím ovlivněných hudebních žánrech (nová vlna, grunge, hardcore, alternativní americký kytarový rock, noise, hip-hopové fúze...), kterému ovšem podrážejí nohy dvě věci - přílišné ukotvení na americké straně Atlantiku a taková (chtělo by se říci punková:-)) roztěkanost a roztříštěnost, kdy tvůrci sami jakoby nevěděli, pro jakou koncepci se vlastně rozhodli. Nějaká tu ale byla a dobře ji vystihuje v české distribuci zvolený název Punk jako životní postoj... Jde spíše o postihnutí jakéhosi spodního duchovního proudu západní civilizace, jejíž špičkou ledovce byl právě hudební žánr zvaný punk... (Nemožnost u DVD vypnout místy nepříjemný český dabing je už vůbec šílenost, zvláště u hudebního dokumentu! Skvělý tah, firmo Intersonic...) (29.01.2008)

Zajímavý dokument o historii, současnosti (a nejisté budoucnosti) punku od pravověrného punkera (né hudebně, nýbrž duševně) s nekonečně dlouhými dredy - Dona Lettse. Don zde představuje většinu kapel, které byly pro formování tohoto hudebního stylu stěžejní - takže samozřejmě nesmí chybět The Clash, Velvet Underground, Ramones, Sex Pistols, New York Dolls, Dead Kennedys a mnoho dalších. Avšak je zde také kontrast v podobě současných (často spíše v uvozovkách) punkových kapel typu Green Day či Blink 182 apod. O punku se tady taky trochu rozkecává několik slavných osobností, které byly jeho vlnou nějakým způsobem ovlivněny - Jim Jarmusch, Henry Rollins a další. Těm, kteří toho o historii a kapelách tohoto "nasraného hudebního hnutí" zas tolik nevědí, mohu vřele doporučit! A na druhou stranu, pravověrní punkeři určitě rádi zavzpomínají...(já to měla tak půl na půl - a rozhodně bych se ráda podívala znovu) (29.08.2006)

Punk mi neni cizí. Vždyť ho v různejch podobách poslouchám dodnes. Ať už se jedná o Sex Pistols, The Clash nebo Ramones až po už-ne-tak-původní Blink 182, Green Day nebo Rancid. Fajnovej dokument pro fandy punku i pro ty co o něm nevědí ani prd. Historie, skupiny, názory, móda, styly, postoje...je tam v podstatě všechno co se do devadesáti minut vešlo. Ovšem kdyby to někdo chtěl natočit fakt poctivě, vydalo by to spíš na seriál, jak by to bylo dlouhý. (13.09.2009)

Oproti novějšímu Punk's Not Dead má Attitude historičtější vědomí a obecně širší záběr. Přiznává punku kořeny, ať už v New York Dolls, MC5 nebo The Velvet Underground, všímá se paralel i rozdílů v jeho genezi na obou stranách Atlantiku, zmiňuje to jak z něj vznikla new wave a jak ovlivnil další žánry. A tak se objeví jak New Yorkská hard-corová straight edge scéna, tak se mluví o tom jak se punk promítl do Nirvany. Letts se vyhýbá nějaké čistě adorační poloze, objevují se spíš úvahy o tom co je punk a jak může ještě nějak působit nebo fungovat. Je prostě vidět, že Letts punk zná, má k němu vztah a, což je asi nejdůležitější a ve výše zmíněném Punk's Not Dead mi opravdu chybělo, má nejen svojí vlastní představu o tom, co punk je a prožil s ním část života, ale dokáže i pojmout ten žánr celý, od Patti Smith až k Black Flag, od Siouxsie & the Banshees po Green Day . (30.08.2009)

Punk: Attitude - názov pekný, no dať o hviezdičku viac by mi prišlo už čisto ako pózerina. Avšak pripomenúť si niektoré naozaj kvalitné skupiny bolo príjemným zážitkom, no bohužiaľ im bolo venované málo pozornosti, a čo mi je ľúto, tak také pecky ako The Adicts alebo Joy Division boli úplne vynechané (aj keď v jednom úseku som začula kúsok JD, no hovorené o nich nič nebolo). Naopak bola som prekvapená, čo tam robili takí Limp Bizkit (úplne odveci) alebo opisovanie nezmávych, alebo veľmi starých skupín zo začiatku mi tiež liezlo na nervy, lebo tomu venovali veľa času. Kto si chce spraviť prehľad o punku, radím skôr originálny "Punk's Not Dead". Tam sa dostanú k slovu aj kvalitnejší predstavitelia novšej generácie, a nie iba samí vyžití dedkovia, lepšie skupiny a ak sa nemýlim, tak aj viac live show. (16.10.2011)