Zamilovaní blázni

No před tím než jsem si film pustil jsem si přečet, že to je o tom jak se zamilují do sebe dva AUTISTI. Možná jsem předpojatej ale filmy o mentálech mě rozhodně nedojmou. Jenže tohle je neco jinýho, je to nenásilnej film, kde vidíte lásku trochu jinak a trochu více bezprostřední. Oproti dnešnímu světu plnem podvádění a intrik až neuveřitelně čistou. Citové vydírání zde, ale nečekejte. Perfektní casting hlavních postav posouvá snímek jeste o krok dál. (Jen tak mimochodem s kamarádkou se na sebe smějeme, když sme opilí přesně jako Radha Mitchell v tomto filmu, což znamená asi ...... Chaa !!!!! ......je to docela prdel ) (12.07.2007)

Musím napísať, že sa mi film neskutočne veľmi páčil. Mám rada všetky o Aspergerovom syndróme a tento sa mi zdal celkom pravdepodobný, aspoň čo sa správania postáv týka. Bez nejakého brnkania na city a bez mazania medu okolo úst. Možno trochu priveľa samostatnosti, ktorá zas nie je u týchto ľudí práve silnou stránkou, ale aj tak som bola hlavne z postavy Isabelle nadšená! (22.09.2017)

Co se stane, když jste znuděný akčními filmy, tak si pustíte film, od kterého nic neočekáváte. Trailer tohoto filmu vás na youtube nijak nenadchl, ale spát se vám ještě nechce. Je to romantické drama-komedii, kde v hlavních rolí hraje pro mě neoblíbený Josh Hartnett a moje nejlepší herečka Radha Mitchell. No tak to překousnu a na začátek se kouknu... ...najednou se stane to, proč koukám na filmy. Možná nejlepší romantická komedie nebo drama, které jsem kdy viděl. NÁDHERNÝ FILM! (09.05.2014)

Americký establišment se rozhodl k edukaci obyvatelstva, kde vysvětluje, že autismus je vcelku fajn, člověk se zamiluje, zasouloží, zasměje, přátelé si najde, práci a je mu celkově lépe, než obyčejnému člověku, který si pod pojmem autismus představuje nějakou směšnou vyhlášku Ministerstva dopravy. A přitom za všechno může pediatr, ten kazisvět. (06.09.2013)

Zamýšlím se sama nad sebou, jestli je vůbec vhodné se při tomhle filmu smát ... nicméně smála jsem se, chvílemi. Hlavně to zapříčinily absurdní nedialogy, kteří hrdinové toužící po sociální interakci v kroužku stejně postižených, vedou často sami se sebou. A koneckonců i oba hlavní hrdinové mezi sebou, je těžké porozumět si normálně, natož ve chvíli, kdy oba spojuje stejná diagnóza a není přítomen nikdo, kdo by naslouchal. Jakmile divák přistoupí na pravdila této nejednoduché existence a fakt, že v téhle komedii je všechno jinak, začne dekódovat, proč se to tak děje. A právě tímto Mozart and the Whale dokáže opravdu zaujmout. 70%. (12.12.2007)