Dům u jezera

Romantickým blábolům dávám maximálně dvě hvězdičky, a pokud mě ještě štve logika, ani to ne. Příjemně civilní Keanu, tradičně protivná Bullock (a to i přes původní zvuk). Neznám hezký kout přírody, který by už lidé nezkazili svou přítomností, takže se samotě na pilotech můžu jen smát. A závěrečné "propojení"? Otravné! Jo von je to remake něčeho z východu...? (21.03.2014)

Snad za to mohl měsíc máj - mrdačky čas, snad za to mohlo vyhonění péra pod rozkvetlou třešní, aby mně nevyschlo semeno, snad za to mohlo deset dalších, prudce romantických faktorů, že moje prdel ronila slzy. Ne že by to bylo tak propracované v rámci časových paradoxů, ale že si herci dali záležet, aby se té romantice nedalo vyčíst, že nebyla dost romantikou, i když příběh zaváněl překombinovanou jeblostí. Keanu Reeves, tak ten to ustál, Sandře Bullock stály kozy, až jsem byl srozuměn s tím, že si vybrala dobrý scénář a dobrého režiséra. Výhodou je určitě neznalost původního filmu. Další výhodou je, že jsem jaksi byl přezíravý ke kýčovité a průhledné naivitě scénáře, tudíž jsem dělal jakože nevím, koho v jedné, zdánlivě nesouvisející scéně, srazí autobus. Časové paradoxy nejsou vždy úplně perfektně uchopené, ale nejedná se o nijak tragické nedomyšlenosti až nesmysly. Film se o scifi jen otírá, o lásku v něm jde především. Vychází mně z toho, že dva cukroušci se k sobě měli, ale rozděloval je čas. On v roce 2004, ona v roce 2006. Co to je dva roky, že jo. Jenže hrdina jaksi neměl péro dlouhé, aby ho mohl prostrčit bránou času a hrdinka si mohla spokojeně mlaskat. Museli přijít na to, jak vyzrát nad časem, což bylo celkem namáhavé. Muselo se čekat, až hrdinka nebude mít krámy, až bude v Chicagu jasný den, prostě jen samé čekání. A to způsobilo, že mně sice film nijak extra neubíhal, ten si jel povětšinou ve svém vlastním a pomalejším tempu, ovšem velice poctivě jsem se těšil, až Keanu nakoupí kondomy a zjistí se, že za dva roky už bude rizikové je použít. Veskrze příjemný snímek s nevtíravou romantikou, slušivými hereckými výkony a odpovídající režií argentinského režiséra Alejandra Agrestiho, přece jen známějšího ve svých končinách, který pro to, aby se etabloval na zámořském filmovém trhu, už nemohl udělat víc. Romantika, u které budete prdět slzy blahem. 70% (01.05.2016)

U Domu od jezera jsem měl pocit, že mi v krvi nabíhají rakovinotvorný destičky, protože to co se mi po obrazovce během necelých dvou hodin protočilo, to bylo neuvěřitelný. Tady už mi příjde, že tvůrci nezvládnou napsat klasický originální romantický příběh, který zaujme, dojme a bůhví co ještě romantický film má dělat. Ne, oni za prvý musejí krást náměty jiných zemí, tady konkrétně originál je z Korei. Ale za druhý ty pocity tlačej tak umělou cestou s hrozně umělym a fantasy scénářem, že jsem čekal na chvíli, kdy ten film vypnu. Jasný, dvojka Keanu Reeves a Sandra Bullock se spolu zase setkali. To je možná hrozně fajn. Ale setkali se ve filmu, kterej ve mně měl vyvolat nějaké reakce. Reakci nevyvolal, jenom jsem čekal romantiku v pravém slova smyslu. Čistě ze života, s kapkou osudu a obrovským srdcem na dlani. (06.03.2011)

Hlavní dvojici nepovažuju za nějaké herecké übertalenty, ale sympatičtí jsou, a melancholická podzimní atmosféra snímku sluší. Ovšem pokulhávání logiky s pomocí odpudivých berliček typu hrdinův vztah s otcem podkopává nohy i jiným složkám a nezbývá než si říct s klasikem, že saepe etiam optime cogitata pessime cadunt (špatně často končí i nejlepší úmysly), pokud se ovšem americké předělávky asijských originálů dají pokládat za nejlepší úmysl. A tohle skončilo tak, že si nejsem moc jistá, že se moje odběhnutí zvracet dalo přičíst pouze ranní nevolnosti. No co, jsem to koneckonců já, kdo tak často zdůrazňuje, že i špatných filmů je třeba, abychom si vážili těch dobrých. (01.05.2011)

Pořád jsem měl před očima Il Mare a v Domě u jezera se kupodivu orientoval trochu hůř, než v originálu. Vadila (vadí mi) americká polopatičnost - ve scénách, kde Korejci řeknou maximálně pár slov, se tvůrci remaku 3x víc vykecávali. Také vztahy k rodičům mi úplně nesedly (jiné). Ale dalo se na to koukat (scéna s polibkem). Závěr je maličko srozumitelnější. ■ P.S. I pes v Il Mare se mi líbil víc :). (31.08.2013)