Volver

Někteří odlétají v létě za lepším stínem do jiných světů, mi -co tu musíme zůstat -se musíme spokojit s alespoň nějakým malým zadostiučiněním. Buď v podobě poslouchání mušlí nebo prostřednictvím Almodóvara Pedra. Já jsem ten druhej.__ Volver byl krásnej. Takovej pomalu- krásnej -španělskej klenot, který se nebere příliš vážně, ale má tu tendenci vás nakopnout, rozžhavit a umlčet k smrti. To Pedro umí. A umí taky zobrazit ženy jako bohyně, které mají na čele vypálenou siluetu Afrodity a devět můz, čimž jejich živočišnost a krása nesmírná dosahuje mamutích rozměrů. Penélope Cruz je tou největší z nich. Tahle špaňelská femme fatale vás spoutá svým temperamentem, následně rozesměje svou výřečností ( "Nemáš sladký? Dělám oslavu. A co klobásky, jitrničky?") a pak rozdrtí svou lyricko-epickou básní. Sakra a pak se v ní vyznejte! Z Volvera rozhodně šedivěj nebudu, mám chuť otevřít si víno a užívat ten zpropadenej bohémskej život, kterej Pedro, spolu s Penélope, vedou. Na stopro to nevidím, ale jako náhražka za léto bez moře a racků, to posloužilo, tak jak mělo. (01.08.2009)

Las Mujeres.. Almodóvarův teplými barvami hřející Volver k rodným kořenům, dávným hříchům, nezahojeným jizvám na duši a křehkým a přitom tak pevným poutům mezi matkou a dcerou. Vedle vynikající Carmen Maura mě překvapila sebejistá a přitom tak zranitelná P.Cruz (ta podobnost se S.Loren v např. Scolově Zvláštním dni je opravdu nepřehlédnutelná). Jen mě mrzí, že se na tento melodram nikdy nepodívám očima bytosti s konfigurací pohlavních chromozómů XX.. (21.01.2009)

Tak už môžem zomrieť. Videl som Volver (jeden z 1001 filmov, ktoré treba dovtedy stihnúť). Vopred som o ňom vedel iba to, že ho nakrútil slávny Almodóvar (mnou nepoznaný) a hviezdi v ňom Penélope Cruz (mnou neobdivovaná). Tak som pozeral a pozeral a pozeral, až som dopozeral. Neviem síce o čom film bol, ale utešuje ma vedomie, že slávny Pedro má mnoho ctiteľov, ktorí filmu porozumejú a poteší ich. (23.04.2010)

Penélope bez pochýb najlepším ťahúňom filmu, Almodóvar zakopol. Doposiaľ najslabší jeho počin, ktorý som videl a napriek tomu patrí k nadpriemeru súčasnej tvorby. Pekná kamera, vizuál, hudba, po technickej stránke nie je pochýb, že sa za kamerou stretli profesionáli, takisto pred kamerou. Niekedy to však nestačil. Príbeh ma totiž nijak neoslovil. Či už to bolo pokusom o úvodnú čiernu komédiu, alebo miešaním žánrov s trpkou melodrámou, neviem. Nedokázal ma strhnúť, ale odpozeral som ho bez ujmy s maličkou dušičkou, že sa aspoň záverom sa prevalia emócie alebo nejaká pointa. Neprišlo. A tak len slušných 65%. (07.09.2013)

dlho dlho bolo Všetko o mojej matke bezkonkurenčne mojím najobľúbenejším filmom od Pedra, po zhliadnutí Volveru má veľmi vyrovnaného rivala. Almodóvar tu podáva veľmi citlivo a na rozdiel od minulých filmov predsa pestrofarebne, no jemnejšie, niektoré svoje osobné, obľúbené témy, ako vzťah k matke, vyrovnávanie sa s osobnou i národnou minulosťou, s "duchmi" svojej krajiny i života. Symbolický návrat, spomínaný v názve piesne, ktorá dala názov aj filmu, sa tu uskutočňuje vo viacerých rovinách. A tých tu je, kto je na almodovára zvyknutý, neprekvapujúco celkom dosť. Penelópe krásna a spolu s ostatnými predstaviteľkami výborná, aj toho jemného humoru tu bolo na moje potešenie trošku viac ako napríklad vo Vysokých opätkoch, ďalšom tematicky blízkom filme (29.01.2007)