poster

Šoa

  • Francie

    Shoah

Dokumentární / Historický / Válečný

Francie, 1985, 566 min

Režie:

Claude Lanzmann

Scénář:

Claude Lanzmann

Hrají:

Claude Lanzmann

Střih:

Anna Ruiz
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gabin(a)
    *****

    Škoda, že je k dispozici jen pět hvězdiček! Celý dokument jsem sledovala ztuhlá hrůzou a nepochopením, jak se něco takového mohlo vůbec dít a jak někteří aktéři můžou být tak bez emocí (zaměstnanci železnic). Zvláště část o plynových komorách a pecích by měli pouštět náckům pořád dokola! Film inspiroval francouzsky píšícího Američana Jonathana Litella k napsání knihy Laskavé bohyně. Je to fiktivní zpověď nebo spíš rekapitulace života esesáka, poté ctihodného občana, který necítí žádnou vinu a popisuje vše nezúčastněně do posledních, hlavně technických detailů. 900 stran, pro otrlé. Goncourtova cena.----Po přečtění komentářů: Nechápu, jak někdo může napsat, že to bylo nudné! To se asi nedíval nebo pořádně neposlouchal!!!To by jako mělo trvat pět minut, v klipovém duchu, měla by tam být love story, sex a honička v autech nebo co jako???To je o HOLOCAUSTU! To normálního slušného člověka nudit prostě nemůže!!!(21.4.2010)

  • Crocuta
    *****

    E. Fiedler, B. Siebertová, A. Kilian - Svědkové z továrny na smrt (Rybka Publishers, 2007), R. Vrba - Utekl jsem z Osvětimi (Sefer, 1998), J. Arad - Belzec, Sobibor, Treblinka (BBart, 2006), R. Glazar - Treblinka, slovo jak z dětské říkanky (Torst, 1995), S. Zámečník - To bylo Dachau (Paseka, 2003), O. Kraus, E. Kulka - Noc a mlha (Naše vojsko, 1958), Y. Ternon - Genocidy XX. století (Themis, 1997), T. Kulišová - Malá pevnost Terezín (Naše vojsko, 1962), H. Amesbergerová, K. Auerová, B. Halbmayrová - Sexualizované násilí (BBart, 2005), D. Hájová - Ravensbrück (Naše vojsko, 1960) atd. atd. atd.............(10.11.2008)

  • MissJ
    *****

    Monumentální dílo. Hned na úvod zazní nepochybná pravda, na níž je celá výpověď založena: "Je to nesdělitelný příběh"; ovšem Lanzmann dokázal neuvěřitelné. To, že film po devět a půl hodiny udrží pozornost, je to nejmenší a beru to jako docela přirozený fakt..a to fakt. Ztratila jsem pojem o čase; poprvé jsem se odtrhla od obrazovky, jen abych zjistila, že uběhly víc jak tři hodiny. Lanzmann našel zřejmě jediný přijatelný přístup k tématu. Kousek po kousku vytváří mozaiku, která se nakonec zjeví v celé své hrůznosti. To vše se přitom odehrává vnitřně v mysli diváka, ne na obrazovce (archivní záběry nebyly použity). Právě absence dobových záběrů vězňů a obětí (pro mě nemorálních, pořízených za cenu dalšího ponížení, které nemám právo sledovat) je z mého pohledu nejdůležitější. Kapitola sama o sobě je Lanzmann a jeho kategorický, občas až agresivní přístup. Jeho někdy až nejapné otázky padají na úrodnou půdu, a to zejména v případě výpovědí "bývalých" esesáků, kteří tváří v tvář na první dojem naivnímu Lanzmannovi získávají "převahu", ztrácejí zábrany a projevují se naplno. Lanzmann dokonce přímo přiznává svou lež (ohledně slibu anonymity), aniž by se ospravedlňoval; nechává na divákovi, aby si utvořil vlastní názor. Pro příští generace (včetně mé) jeden z nejlepších příspěvků na téma holocaust. Hvězdičkové hodnocení ztrácí na významu, přesto uděluju svých nicotných 5*.(30.12.2013)

  • Aky
    *****

    Není to film a není to ani klasický dokument. Je to tvar zcela soliterní a nelze ho hodnotit poměřováním s něčím, co se mu trochu podobá, protože pokud se něčemu podobá, tak jen velice vzdáleně a navíc povrchově. Nepřesně cituji (nemám energii hledat koho vlastně): historie nemá pravidla, nemá zákonitosti, nejlépe se dá postihnout prostým vypravováním. Přesně tak je toto dílo uchopeno. Jako poctivé, pozvolné vyprávění, kdy vypravěč nespěchá a nespěchá se na vypravěče. Můžete dovolit, aby ve vás vyvolalo emoce, nebo také nemusíte. Ve mně je vyvolalo. Na 100%.(9.11.2008)

  • JohnMiller
    *****

    Pozeral som to síce dva týždne ale stojím si za tvrdením, že 9 hodín bolo málo. Najdlhší film aký som zatiaľ videl rozpráva jeden smutný príbeh jedného smutného obdobia 2 svetovej vojny. Snímka sa skladá iba z rozhovorov tých ktorí prežili toto peklo. Autorova snaha a práca na ktorej robil 10 rokov vytvorila úžasnú mozaiku a najrealistikejší pohľad na vyhladzovacie tábory. V rozhovoroch sú zachytené otrasné príhody členov sonderkommanda, židov ktorí prežili ale aj obyvateľov dediniek pri týchto táboroch, nacistických dôstojníkov (tí mali ťažké otázky) až po zamestnancov železnice a samotného rušňovodiča. Po tomto dokumente som nezostal rozcítený, ani smutný... ale emočne prázdny rovnako ako židia (sonderkommando) ktorí zabíjali tisícky ľudí každý deň a už nemali žiadne pocity. Bez emócií akurát z otázkou ako sa toto všetko mohlo stať...(8.6.2017)

  • - Timothy Garton Ash věnoval tomuto filmu 15stránkovou poznámku v knize „Středoevropan volbou“. Na str. 44 píše, že „Natáčení bylo obtížné. Jednou byla jeho skrytá kamera (kterou natáčel většinu dotazovaných nacistů) odhalena“ a cituje režiséra “Strávil jsem víc jak měsíc v nemocnici. Strašně mě zbili. Ukradli mi všechny materiály. (periHK)

  • - Celkových 350 hodin filmového materiálu, které Lanzmann pořídil, jsou přístupné ke zhlédnutí na webových stránkách Muzea holokaustu Spojených států amerických. (PetrHendrix)

  • - Devět a půl hodiny filmu vzniklo z tří set padesáti natáčecích hodin. [Zdroj: kniha Středoevropan volbou - Timothy Garton Ash] (periHK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace