Apocalypto

Vzhledem ke zde tolik proklamované syrovosti a brutalitě bych nečekal, že si u toho všeho vyřezávání srdcí, drcení lebek a modelování zvířátek z vnitřností rozmasakrovaných degenů, budu vesele papkat Pribináček a jediný moment, u kterého se zatvářím mírně znechuceně bude ten, kdy s podivem vytáhnu z tlamy plný tvarohovýho krému kus něčího nehtu. Je sice pravdou, že se mému šestiletému synovci, se kterým jsem si udělal hezkou filmovou neděli, při vytrhávání masa z těla zvedal kufr, přesto jsem čekal něco víc. Oceňuji interesantní výpravu a Melův smysl i pro ten nejmenší detail zahrnující 315 kilogramů piercingu, stejně jako pečlivý výběr neznámých (ne)herců, (i když jsem měl pocit, že jsem tam zahlédl Honzu Krause), ale ten závěr á la terminátor skříženej s Chuckem Norrisem a řízlej Simírem Gerchánem to celý poslal do hluboký nemytý prdele. (27.11.2013)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $50,866,635║Tržby Celosvetovo $120,176,751▐ Tržby za predaj DVD v USA $49,205,584 //počet predaných kusov 2,612,568║ Každým ďalším pozretím toto spočiatku nenápadné dielko len naberá na sile, Mel Gibson po režisérskej stránke dokáže vniesť do filmu také dokumentárne čaro čo vyznie ako nadmerný progres pre dnešnú takmer šablónovú produkciu bez štipky inovátorstva. Jednoznačne jeden z najzaujímavejších filmov roka 2006 a teda rok, čo pre mňa vyznie ako najbohatší na brilantne podané filmy v rôznych žánroch. Mal som šťastie vidieť to 2x v kine a už vtedy som uznanlivo prikyvoval, že Gibson je viac než na čo sa hrá, je to jeden z najvšestrannejších umelcov dnešnej doby. /videl v kine 2x: 95%/ (25.03.2007)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Apocalypto nie je dobrý film. Gibson síce ubral plynu pokiaľ ide o mučenie jednotlivca, zato svoj mäsiarsky štýl nezaprie ani tu. Jeho najnovšiemu filmu predovšetkým chýba nejaké hlbšie myšlienkové pozadie a scenár, ktorý by nás k nemu priviedol. Rozhodne som totiž po veľkých rečiach o posledných dňoch ríše Mayov čakal viac než naháňačku v pralese. I kameru tu upodozrievam z toho, že jediným šťastím je pre ňu fotogenickosť prírody, pretože časti v meste nepôsobia nijak zvlášť profesionálne. Stopáž je na tento nepríbeh vražedná, a i keď diváka potešia niektoré originálne spôsoby zneškodňovania protivníkov, je to na dve a štvrť hodiny málo. Gibson by si ale mal doplniť vzdelanie v dejepise – ríša Mayov zažila svoj vrchol medzi rokmi 600-900 n.l. potom postupne upadala a v čase príchodu conquistadorov začiatkom 16 stor. už bola len zhlukom samostatných mestských štátov neveľkého významu, ktoré síce kládli zúrivý odpor ale väčší význam v regióne nemali. Rituál na pyramídach je aztécky, nie mayský. Mayovia , i keď prinášali ľudské obete, nerobili to takýmto spôsobom. 4/10 (10.02.2007)

Byť jsem se u posledního Gibsonova opusu o Ježíšovi neskonale nudil a jen s odporem jsem ho dokoukal do konce, na jeho příspěvek k historii Mayů jsem se docela těšil. Výsledek je někde na půl cesty. Vznikl průměrný film, který je příliš dlouhý a nudí, ale není to tak hrozné jako u Ježíše. Zajímavá vizuální stránka a několik trochu svižnějších scén vytahují film do kategorie děl, které jsou celkem zajímavé na jedno zhlédnutí, více se k nim však vracet netřeba. Hudba Jamese Hornera je také spíše jen průměrná. (17.05.2007)