Pád

Tarsem Singh patrí medzi vizionárskych rezisérov s nespútanou fantáziou. Cela ho obmedzovala scénárom a tak jeho snaha vyšla tak trochu naprázdno. Takíto režiséri potrebuju voľnú ruku a vlastný projekt a tak ako Del Toro si natočil Faunov Labyrint, či Aronofsky Fontánu, Singh priniesol film s monumentálnym názvom THE FALL. V prvom rade je to film, ktorý vás zaplaví úžasnými obrazmi z celého sveta (stačí si len pozrieť lokácie, kde sa film natáčal, napr. aj Karlov most v Prahe) a relatívne jednoduchý príbeh hrá zo začiatku len druhé husle. Podobne ako v spomínanej FOntáne a Faunovom Labirinte, odohráva sa vo viacerých rovinách. Tá skutočná a tá fantazijná. Pokiaľ vačšia prvá polovica pôsobí trochu naivne, v závere prichádza obrat. Pád. The Fall. A pre mňa obrovský divácky zážitok. Ikeď po prvom zhliadnutí by to na plné hodnotenie možno nebolo, vzhľadom na tunajšie nie príliš najlepšie hodnotenie, rád prihodím aj tú piatu hviezdičku. Niektoré fragmenty filmu sú pre mňa stále opradené záhadou a preto sa ťeším, kedy si to pozriem znovu a verím, že zážitok sa ešte prehĺbi. (9/10) (27.09.2008)

Tento film je krásným příkladem kýče. Nebo mám spíše říci hnusným? ___ Opovržení kýčem není než jedním z přirozených pokusů vymanit se z náruče iracionality a stupidity, ke kterým jsme však pevně a nezměnitelně vázáni svou náležitostí k přírodě, k její složitosti, jakožto i ke složitosti našeho vlastního sociálního světa. ___ Takže .. jak kdo chcete. :) (14.07.2010)

Že Tarsem vykrádá sám sebe, by snad až tak nevadilo, problém je, že ty obrázky nejsou až tak cool a nejdou až na úplnou dřeň jeho vizuální manýry, tudíž prostě nudí. Všechna síla vyprávění se tak točí okolo jedné nemocniční postele, kde herecky exceluje devítiletá holka, jejíž herecký projev spočívá ve žvatlavé angličtině, pláči a posmrkování. Na dvě hodiny stopáže málo, ale relativně k přežití. (24.12.2011)

Až Tarsem Singh pochopí, že pro něj bude nejlepší si buď sehnat scénáristu, který umí napsat příběh poněkud hustší konsistence než je vodová rajská ze školní jídelny, nebo se alespoň na předstírání jakékoli příběhu a zejména ukotvení v realitě vybodne rovnou, to budou teprve filmy. Zatím jsou to jen krásné barevné obrazy s klopýtajícím mělkým dějem. 4,5* (12.11.2009)

Tarsem Singh je moje krevní skupina. Můžu tu začít nadávat, že se bohužel několikrát opakuje, že struktura příběhu je téměř totožná s Celou a že vyprávění je neskutečně přímočaré, ale nechci, protože jsem s tím neměl problém. Neměl jsem pocit, že se snímek rozjíždí pomalu, právě naopak, okamžitě jsem byl okouzlen vizální stránkou, úhly kamery a podobnými titěrnostmi, které opravdu dokáži ocenit. Sice jsem se zpočátku nepříliš dobře orientoval, ale to se vzhledem k "naskočení do rozjetého vlaku" dalo očekávat. Scénář není žádná bomba a je jasné že se snaží na diváka zaútočit, skrze ověřené principy, ale i tak mě po několika minutách příběh nadchnul. První linie odehrávající se v nemocničním prostoru je perfektní, decentně nasnímaná, ovšem i tak nesmírně působivá, dokonce i dějem. Lee Pace jako Roy je nesmírně přesvědčivý a role mu padla jako ušitá na tělo, téměř to samé mohu říct o Catince Untaru, která je kouzelná svou přirozeností. Oboum se daří posouvat snímek přesně do těch míst kam patří. Ani druhá linie není špatná, i když chvíli jsem měl problém přistoupit na tu hru. Vyprávění o pomstě je vizuální žranice, ale postupem času i funkční část filmu sama o sobě. Jeho propoutanost s reálným světem, s minulostí Roye a současností 'Roye a Alexandrie' je opravdu působivé. Přestože dějovým vypravěčem je Roy, jako filmový divák musím za vypravěče/zprostředkovatele považovat právě mladičkou Alexandrii, díky čemuž se dočkáme "šílených" kostýmů (geniální Eiko Ishioka kloubí svět japonského animovaného filmu a dospělé dobrodružné podívané), zajímavých dětských představ a neotřelých nápadů. Právě Alexandria v jeden moment přebírá otěže vypravěče a přidává do příběhu své vlastní motivy. Kritizovaný konec není ničím jiným než se smířením s vlastním životem, zatímco postavy jsou nuceny umírat (a jejich smrt je vzhledem k vypravěčce drsná), Roy si mohl - za pomoci své posluchačky - uvědomit, že sebevražda není tím správným východiskem. Nepovažoval bych Fall za geniální film, ale jeho nekritické přijetí (zejména na západě) je pro mě naprosto pochopitelné. Svěží snímek, na který se rád podívám znovu, neboť na nudu jsem neměl ani pomyšlení. (30.08.2008)