Bílá kočička

Je mi jasné, že dnes už bych tuhle pohádku nevydýchala, anžto se mi s věkem vyvinula alergie na studiové kulisy a také hůře než v dětství zvládám situace odporující logice, ale když mi bylo osm, dost jsem ten depkoidní příběh prožívala. Únos dítěte a obchod s bílým masem, co víc si přát - skvělé téma pro malé fakany! Některé hlášky z "Bílé kočičky" mezi mnou a mojí sestrou zlidověly (koukám v komentářích, že to společně sledovalo povícero sester:-)). A mimochodem, nenechte se mýlit neviňoučkým vzhledem bílých kočiček - jsou to obvykle veskrze zákeřné svině! 65% (15.06.2011)

Milé je vidět tu dle komentářů, že nejsem jediná, koho tahle pohádka v dětství děsila a to dost nepříjemným způsobem, narozdíl třeba od Zemanova Krabata nebo Pohádky o Honzíkovi a Mařence. Ty depresivní písničky! Stanislav Fišer jako příšera olepená květinami, k tomu podivně sterilní výkony nejspíš podmíněné příšernými kulisami, hellokittiovská hlavička navlečená na Tereze Pokorné. Nicméně ten příběh viděný natočený s jinými herci a s jinou výpravou by mohl být slušným hororem. (23.02.2013)

Tak jsem ji našla, tu hororovou pohádku z dětství! Každou neděli po obědě, když se na obrazovce objevily úvodní titulky a děsivá hudba podvědomě naznačující, že se tentokrát natáčelo ve studiu, doufala jsem, že to není TAHLE pohádka... Malá unesená holčička mi nijak zvlášť sympatická nebyla, ale ty tři babky, které mi zpočátku přišly celkem milé, to byl pro moji dětskou hlavičku opravdu šok. Tak nevím, jestli mám tuhle pohádku dál nesnášet, nebo jestli ji mám chovat v srdci jako klenot, který mi ozářil cestu ven z bahna pohádkové černobílosti. (20.10.2012)

Tyhle instantní pokojové pohádky mě jaksi neberou. Chutnají opravdu jako polévky z pytlíku, samej glutamát. Jo, mladičkí Preissovi byli hezký páreček, jako král a královna vypadali opravdu pohádkově. Jako když do tý pytlíkový polívky uvaříte opravdový domácí játrový knedličky. Neustále pletoucí hraběnka Stradová mi přišla jako promyšlená satira. (23.02.2013)

Víly si přivlastní královskou dcerku, o kterou se začne ucházet přestárlý král skřítků, zatímco je zamilovaná do prostého Filipa. Z mého pohledu to nejlepší z pohádky jsou proslovy (zejména ten úvodní) vypravěče Vladimíra Ráže. Samotná pohádka je pak už poněkud fádní, kočičí královna, zejména pak když se snaží velet svým kočkám, byla zahrána nedobře. (10.09.2017)