O rodičích a dětech

Scénář: Vladimír Michálek, Emil Hakl, Jiří Křižan .. Kniha byla super, film je vlastně také. Michálek zvládl adaptaci, i s pomocí autora Emila Hakla, výborně. Jen bych vykopnul linii se synem syna v podání Ľuboše Kostelného, která byla snesitelná pouze díky sličné Marianě Kroftová. Ústřední dvojice hlavních protagonistů je však bezvadná a pochválit si zaslouží i hudba. (19.10.2008)

Dvě dvojice, dva nekonečné (někdy humorné, občas lidové, ondy i intelektuální) dialogy, ... a to v plných 110 minutách. Kdo hledá ve filmu pouze zábavu, akci a nesmysly ujetých scénáristů a režisérů, nechť se raději nedívá a pustí si Van Helsing. Kdo hledá ve filmu odpověď na mnohé životní otázky a případné poučení, nechť se tedy pokusí v tomto snímku najít odpověď na otázky soužití rodičů a dětí, na otázky o nenaplněných přání dětí i jejich rodičů, a nakonec i na otázky ohledně vzájemného nepochopení a následných domněnek a chování. Josef Somr exelentně zahrál klasického "tatíka" v letech, který si uvědomuje spousty svých "mladických" chyb v rodičovské výchově a právě snad proto projevuje přehnanou starostlivost o svého syna (45) ve snaze ochránit ho před stejnými chybami a léčkami života. Ale žádný tatík, ( tedy ani já), nepochopí, že každé dítě si musí napřed rozbit nos, než pochopí (... tedy to dítě, a třeba i čtyřicetileté), že ten "tatík" měl vlastně pravdu. PS: Lepšího komunistu, než Lábuse ve vytahaných červených teplákách "na půl žerdi" s lahví desítky si opravdu představit nedovedu. :-) (Dále odkazuji na komentář CaptainNor) (15.11.2008)

Neobyčejně laskavé a přitom nijak fádní a vlastně originální kafrání o životě,  kterýžto bychom si mohli prožít ty, ty i ty tam vzadu, co se tak krčíš.   Film, k jehož poselství je třeba dospět či zkrátka zestárnout. Před 15 lety mnou prošuměl, teď  mi ta příjemná vůně tohoto filmu snad nějakou dobu utkví. A to nejen díky Somrovu a Novotného  moudře nemoudrému pindání, ale i herečce jedné role Marianě Kroftové. V některých ženských očích by se člověk holt rád utopil. A ano, měla i ňadra, typ výstavní. (20.10.2022)

Svěží a uvěřitelné - až jaksi vnitřně kamarádské - bilancování nad životem, které se vyvarovává obvyklých neduhů českých filmů (vtipy za každou cenu, "lidový" humor). Dospělá žánrovka, která se nebojí jít pořád po stejné linii ve stylu Před soumrakem a nepodráží si zbytečně nohy vedlejšími liniemi a postavami, které nemají s ústředním příěhem nic společného. 15 minut dolů a hlubší závěr s výraznějším myšlenkovým dozvukem však mohlo Michálka přece jen posadit ještě o schod výš. 75% (26.02.2008)

Syn a tato: ako nato? Musia dlho porozprávať. Zlatú žilu ponaprávať. Čerstvé mäso namelieme, fašírky pak upečieme. Doprajme im svieži vzduch, zanechajú mesta ruch. O ženách, vzťahoch, o živote - popri rieke, popri plote. V prírode si pivko dajú, v tráve potom vykakajú. Medzitým však syna syn stíska si prs frajerkin. Oprava jej písíčka odhalí jej prsíčka. Prachov sa tiež nedočkala, z pomsty syna obskákala. Vzťahy česko-slovenské - obaja sú na ženské. Životy si presierame, na zázraky nečakáme. Azda jeden by sa stal: a ockovi zas penis vstal. V spálni Japonečku drobnučkú, tata rozjebal by až na fučku. Nie je to tak celkom sračka - celkom príjemná konverzačka. Žiadne veľké umenie, len bilančné vlnenie. Našťastie aj s humorom, nie len s tragickým podtónom. (03.02.2021)