O rodičích a dětech

První hodina je vynikající, ale po zlomové polovině to začne jít do kopru až příliš rychle a absence jakékoliv gradace zamrzí čím víc má člověk Michálka zafixovaného jako precizního tvůrce. Ne že bych od Rodičů a dětí očekával mnoho, ale po tom úvodním šoku z uvěřitelného českého filmu jsem měl během čím dál nudnějšího konce chuť mlátit hlavou do zdi takovou silou, že by mi ji záviděla i armáda zbrojnošů s beranidlem. (06.03.2008)

Měl mě varovat už oficiální text distributora: "Komedie O rodičích a dětech chce navázat na nejlepší tradice české filmové komedie. Vtipné dialogy, výjimečné herecké výkony a humor spojující diváky napříč generacemi." Pokud mě Michálek v "Babím létě" nudil až otravoval, pak v "O rodičích a dětech" mě vyloženě sral. Chápu, asi nejsem cílová skupina tohoto filmu, který považuji za jistou generační výpověď současných padesátníků. Michálek si podle všeho s Haklem - autorem knižní předlohy a spoluautorem scénáře - dobře rozuměl, oba jsou od sebe věkově vzdáleni jen dva roky. Mě na rozdíl od nich ale všechno to vrstvení banalit, "životních mouder" a "pábitelských historek" ze života strašně unavovalo. Spolu s hereckým obsazením (nevermore za Marianu Kroftovou - OMG, kde ji jenom vyhrabali?! to už dneska stačí jen ukázat na kameru kozy a odříkávat repliky s unylým výrazem ve tváři?) a celkovou nezajímavostí zvolených lokací je tento snímek jeden velký omyl, který připomíná spíš televizní inscenaci než celovečerní film (a celková stopáž by klidně snesla o 20-30 minut prostříhat). To by se ale do filmu nevešly všechny ty rozmluvy mezi otcem a synem, které jsou z Haklovy knižní předlohy (první vydání 2002, Magnesia Litera 2003 za prózu) převzaté v podstatě doslova, a podle toho taky vypadají. Ne, skutečně nemůžete jen tak vzít literární dialogy a nechat je přežvejkat známými herci. To, co v Haklově próze ještě jakžtakž funguje, již působí na filmovém plátně vykonstruovaně a nevěrohodně. O rodičích a dětech je asi tak příběhem ze života, jako Vejdělkovy "Ženy v pokušení", akorát že s opačným znamínkem - Vejdělek je uhranut krásnými lidmi z časopisů, Michálek naproti tomu obdivuje lůzry a staré dědky. Toto je přesně ten typ českých filmů, u kterých mi je trapně a s kterými se zásadně míjím. Osobně mi tahle blbost místy připomínala až Kameňák. Celkově je to výrazně nepovedená - a hlavně strašně zbytečná - literární adaptace Haklovy asi zatím nejlepší knihy, za kterou nemohu dát více než 2*. (23.04.2011)

Magické procházení se po denních/nočních ulicích vyšlo náramně třeba Richardu Linklaterovi. Do klábosení o všem možném se vrhl také osvědčený Vladimír Michálek a jednou za tři neděle vysílá do ulic i otce a syna Crčkovi. Povídání je to místy skutečně milé, vězte, že dojde i na výčet synových bývalek nebo na hemeroidy. Procházka a hlavně neúnavný dialog dvou lidí musí stát na originálním scénáři, ale rozhodně nemůže trvat nějakých sto deset minut. Režisér Babího léta má za sebou sice kvalitní spolupracovníky a před kamerou velmi dobré herce, ale vyprávění má svoje limity. Více či méně zajímavé povídání začíná logicky nudit, nepomůžou ani vkládané vzpomínky nebo paralelní příběh odehrávající se na druhém konci Prahy. Michálek natočil sice poctivý český film, obyčejně lidský, ale srdce mu u toho tlouklo jen občas. A to mi nestačí.. (01.02.2012)

Linie se Somrem a Novotným je jako pohlazení. Tak moc je pravdivá, perfektně napsaná i výtečně zahraná. Těm dvěma jen těžko uvěřit, že nejsou i ve skutečnosti otec se synem. Linie s Kostelným a Kroftovou je jako facka, která má z toho nadšení nad dobrým snímkem probrat. Je nadbytečná, stopáž zbytečně přepalující a kvůli tragicky nepřesvědčivé Kroftové až iritující. Tuzemská otcovská variace na Linklatera se ovšem i tak zdařila. A to tak, že dost. (20.09.2008)

na mě to bylo prostě moc užvaněný, snad jsem čekal něco jiného, nevím... plusové body za příjemnou pražskou scenérii, kameru a hemeroidy, nicméně neherečka Mariana Kroftová byla naprosto příšerná a tím se veškeré iluze o lepším hodnocení rozplývají. dlouhá stopáž takového filmu byla taky poněkud navíc... 50% (19.03.2008)