Nepříjemná pravda

Exaktní hodnocení nechám na jiné, je těžké hodnotit dokument, jenž se snaží poukázat na celosvětový problém souvisejíci s naší planetou a na druhé straně se nevymyká z kontextu ostatních prvoplánových dokumentů. Zkrátka a dobře, když chcete někoho o něčem přesvědčit, není to rozhodně nic těžkého. Ale měl bych pár poznámek, které mi při sledování utkvěly v hlavě. Tak prvně, Al Gore je vynikající řečník, dokáže vysloveně z hoven uvařit svíčkovou a tak není k podivu, že metody které používá a které kolikrát hraničí až s televizní šou, dopadají celkem zlehka na úrodnou kůru mozkovou zpočátku nijak nezainteresovaného diváctva. Koneckonců je to politik světových formátů, kdo jinej by vám mohl vnutit názor, že právě to či ono je dobré a důležité nebo naopak. Věda se dá zneužít i využít a věřte tomu nebo ne, pomocí vědeckých výsledků se dá dokázat opravdu skoro všechno, stačí umět obratně manipulovat se slovy, grafy a výsledky nejrůznějších vědeckých analýz. Čistě hypoteticky, kdyby chtěl Al Gore přesvědčit diváka, že globální oteplování je mýtus, povedloby se mu to stejně dobře, jako se mu povedlo tímto dokumentem ho přesvědčit o opaku. Chvílema mi to přišlo jako Gorův osobní medailonek, ve kterém se strejda Al snaží uchránt nebohou matičku zemi. Ano, globální oteplování tu je a ví to doufám každý, alespoň průměrně inteligentní člověk. Protikuřácká agitka, zklámání z prohry v prezidentských volbách a podobně mě jen utvrzují v názoru, že Gorovi v tomhle dokumetu asi nejde primárně o globální oteplování. Ale i když si připustím že ano. Planetu si ničíme, je to hrozný, je to varující, ale je to fakt. Fakt se kterym neudělá nic žádná vláda na světě, včetně té nejvlivnější. A myslím si, že Al to ví, ví moc dobře, že se nikdy nedostanem do stádia, kdy všichni na světě budou například používat elektrické automobily, alternativní zdroje energie a podobně. Lidská morálka a ziskuchtivost jsou věčné, věčnější než samotná planeta země a pokud si někdo založí firmu na výrobu elektromobilů, bude neúprosně sežrán konkurencí ignorující veškeré, přírodě pomáhající a ulevující příkazy a zákazy. Veřejnost si samozřejmě žádá prevenci proti globálnímu oteplování, ale kroky, které jednotlivé vlády na světě dělají jsou neefektivní a děláné vysloveně naoko. Kjótská smlouva je pak jen zábleskem v téhle černočerné otázce devastace planety. Musíme být ale vděční za každou takovouhle snahu a Al Gore se, ať z kteréhokoliv důvodu, snaží opravdu hodně, ale jak jsem již uvedl, je to boj s větrnými mlýny, který lidstvo nikdy nevyhraje. Jsou lidé a organizace, které svojí neutuchající snahou tento boj alespoň prodlouží, avšak zvítězí právě ona lidská ziskuchtivost, závist a touha po bohatství a úspěchu. Čili shrnuto podtrženo, obrovské plus za snahu, za každý takovýhle dokument, které lidi přinutí si tento velmi závažný problém uvědomit a zároveň ne tak velké, přesto znatelné mínus, za pochybné důvody, které Al Gora vedou k této činnosti. PS: Neříkejte mi, že za jedno léto umřelo v Itálii 22 000 lidí horkem? Nebo je to snad možné? (02.05.2009) (méně) (více)