Bílá masajka

Film Bílá Masajka režisérky Hermine Huntgeburth (Das Trio) podle stejnojmenného bestselleru Corinne Hofmann vznikal přímo v keňských reáliích. Snímek vypráví skutečný příběh mladé ženy, která se snaží zdolat bezpočet překážek zvláštní a neznámé kultury, aby mohla dát průchod své životní lásce. Scénář : Johannes W. Betz. Kamera : Martin Langer. Hudba : Niki Reiser. Skladatelka: Niki Reiser. 19 songů. (25.04.2011)

Film Bílá masajka i jeho knižní předloha je tím nejpokrytečtějším vrcholem přízemnosti konzumní kultury a souvisejícího životního stylu. Po technické stránce nepatří ke špatným filmovým dílům. Katastrofální shledávám obsah, jeho formu i působnost vyznění. Lidská sobecká omezenost je zde vydávána za obraz čisté lásky. Je smutné a nebezpečné, pokud se hlavní hrdince příběhu, kterou je mladá švýcarská obchodnice Carola Lehmann (atraktivní Nina Hoss), přisuzují kladné charakterové vlastnosti s nezištnou touhou po opravdové lásce, která hravě překoná každou překážku. Ve skutečnosti je tato mladá žena rozmazlenou pokryteckou dívkou, která je přitahována živočišnou majestátností a pocitu přirozené ochrany. Přes všechna varování o rozdílnosti kultury se vrhá po hlavě do svého snu, ve kterém silného a necivilizovaného muže přemění k obrazu svému a plnohodnotně ho přiřadit do důvěrně známému kulturnímu prostředí prosperujícího Západu. Aby nakonec zjistila, že kulturně-společenské rozdíly jsou příliš velké, aby se jimi nechala svázat. Utíká od svého životního experimentu a život svého vysněného muže zanechává natrvalo v troskách. Hlavní mužskou postavou je prostý samburujský válečník a pastevec Lemalian Mamutelil (zajímavý Jacky Ido). Z dalších rolí: spřízněná evropská duše Elisabeth (zajímavá Katja Flint), moudrý a praktický páter Bernardo (Antonio Prester), odkopnutý a povrchní bývalý Carolin přítel Stefan (Janek Rieke), laskavá Lemalianova matka (Helen Namaso Lenamarken), či zkorumpovaný vesnický zástupce státní moci Mini-Chief (Nicolas Sironka), Hrdinka se nesnaží překonat rozdíly, chce je změnit! Jak zkázonosné je přesvědčení křesťanského pokrokového světa o své svém jediném správném způsobu života! Jak devastující je konzumní pohled na hodnoty, když každou odlišnou hodnotou opovrhuje a systematicky ničí! Jak nepochopitelné je překrucování skutečných lidských charakterů! (06.11.2016)

Já nevím co na tom nechápate ? Prostě se bílá švýcarská holka zamilovala do černýho masaje a nazdar bazar ! Vám se to nikdy nestalo ?? Jasně, ta konfrontace dvou odlišných světů, hodnot a kultur mohla vyznět ještě tvrději, ale i z tohohle musí bejt každýmu jasný o co tu jde, že zamilovanost zaslepuje, ale kvůli tomu přece nebudu nikoho nazývat krávou nebo přemýšlet nad tím, proč se do masaje na první pohled zabouchla. Boha jeho. A vůbec, moc tady nemacharujte, protože jak vás znám, tak na vás by hodil nějakej ten masaj kukadlem a šup, za chvíli by jste mu vlezli do tý chýše stejně jako hlavní hrdinka. Na a o nás klucích ani nemluvím, masajka by se zavlnila a pří zpátečním letu z Keni do Prahy by bylo o boule v katích postárano, viď Malarkey, ty škrtiči jeden :-) (11.08.2009)

Pár let po mezinárodním úspěchu filmu Nikde v Africe vzala další německá režisérka autobiografickou knihu německy píšící autorky a vyrazila do Keni. Příběh, který tam natočila, je ovšem o dost slabší. Vypráví o téměř neuvěřitelné naivitě dívky, která se zamiluje do exota z buše a provdá se za něho. A v místech, kde život ženy nemá ani takovou hodnotu jako život kozy, se nesnaží pochopit místní mentalitu a tradice, ale očekává, že se všichni změní podle jejích přestav. Dobře zahrané, profesionálně natočené, ale možná to mohlo být kratší. (09.10.2006)

Skloubit dvě rozdílné kultury není legrace. A v knižní předloze byl (prý) průběh daleko drsnější a tak škoda, že i ve filmovém zpracování zatlačili tvůrci víc na pilu. Tady tak na úplné dno psychických sil Masajka nedopadne, nejde o nic tak dramatického, co by v divácích zanechalo hlubší citový otisk nebo je nenechalo spát. Je to skoro škoda, že se filmaři vydali více dokumentární cestou, protože na hutné napětí tam prostor rozhodně byl. Nicméně mezi jinými německými „skvosty“ jde ještě o celkem slušný počin, který si lehký nadprůměr zaslouží a to převážně díky příběhu. Příběhem setkání dvou kultur je i drama Bez dcerky neodejdu. Alternativa: Not Without My Daughter. (11.04.2010)