Wangui namja

Tragikomedie v opačném pořadí než bylo toto slovo složeno, nejdříve je to povedená komedie a na závěr tragédie se vším, co k tomu patří. Mezitím trochu nuda, ale s ohledem na vyhrocený finiš a vtipně necudné divadelní představení v úvodu to na čtyři hvězdy vyjde. Jen je škoda, že nepředvedli pořádnou parodii těch ministrů, zasloužili by si to. Homosexuální tematika je zde ztvárněna vkusně a především Jun-gi Lee zaslouží uznání za předvedený výkon. (04.11.2013)

Tenhle film je krásný svým ojedinělým příběhem, atmosférou a skvělými herci (především U-seong Gam a Jun-gi Lee). S většinou z nich jsem se sice již setkala, ale tady byly jejich výkony vůbec nejlepší. Nemůžu říct, že bych úplně chápala jednání všech postav, ale asi stačí, že jsem dostatečně pochopila smysl filmu. Nad kousky kejklířů jsem žasla. 4,5* (27.10.2012)

Nadherny, chytry a dojemny film a jak uz to tak u asijskych filmaru byva, s vynikajicim pribehem. Dokonce se vychodni sousede ukazali i v modernim svetle a zaradili do filmu,pro me nestravitelne, prvky homosexuality. Nastesti vkusne, takze to pro me nebyla vetsi tregedie nez, kdyz jsem rozbil sousedovi okno ukradenym micem. (05.12.2008)

Vcelku zajímavé drama ukazující zkaženost dvora a vyšinutost jednoho panovníka, dobře se na to dívá, výprava je vynikající, stejně jako kostými. Příběh hlavní dvojice je podán velmi pěkně a dojemně, aniž by se tlačilo moc na pilu emocí nebo se zneužívalo menšinové tématiky příliš okatě, vše je v náznácích. Je jasné že nastanou dramatické a tragické okamžiky. Svět kejklířů je magicky přitažlivý a některým jejich kouskům jsem vážně tleskal. Jestli se chcete podívat jak to vypadalo na dvoře ve středověké Koreji, máte možnost. Nejlepší roli dle mého odvedl U-seong Gam. (23.02.2009)

Unikátní film, který je po prvním shlédnutí těžké žánrově zařadit, popsat, ohodnotit. Kostýmové drama ze začátku šestnáctého století vypráví o dvojici potulných herců, kteří se dostanou do Soulu a díky zesměšňování panovníka se dostanou před krále, před kterým musí hrát hry, ve kterých jde doslova o život. Jejich i ostatních. Téma je samo o sobě unikátní, dějové zvraty a herecké výkony působivé. Místy víc divadelní herectví, než filmové. Atmosféra, kterou nedovedu popsat. K tomu všemu je Král a klaun silný pocitový film (přestože se jedná o vztahy mezi muži s homosexuálním nádechem). Zajímavé. Nevybavuji si, že bych kdy viděl něco podobného. A nemohu dát jinak, než maximální hodnocení. (20.07.2010)