도마뱀
Love Phobia
Obsahy(1)
Jako malý chlapec Jo-kang (Seung-woo Cho) pozná podivnou dívku ve žluté pláštěnce a zamiluje se na první pohled. Lee Ari (Hye-jeong Kang) je ve škole nová a vypráví se, že patří na jinou planetu; je prokletá a kdokoliv se jí dotkne, tomu se něco zlého stane, proto nosí žlutou pláštěnku a ještěrku, která ji chrání. Všichni ve škole se Ari bojí, kromě Jo-kanga, který její příběhy rád poslouchá a je ochoten cokoli pro ni udělat. Jejich přátelství sílí, když se schovávají před deštěm pod žlutou pláštěnkou, Jo-kang onemocní a Ari nato zmizí. O deset let později se znovu setkávají a zjišťují, že k sobě mají stále blízko, její prokletí však přetrvává... (Denila)
(více)Recenze (16)
O čakaní a dúfaní v to, že sa raz sny stanú skutočnosťou. Typicky ázijské, pričom je tu všetko, čo má mať poriadna romantika - túžba, nádej, láska ale i strata, bolesť, smútok... Spolu to fungovalo výborne. Len škoda tých pár scénok (hlavne v strede), ktoré svojim zbytočne pomalým tempom trochu na emocionalite ubrali. Tiež niektoré pasáže mi vyzneli trochu naivne, ale to je možno len tým, že to bolo príliš tesne ukotvené k regionálnej tradícii, čomu samozrejme našinec nemôže rozumieť. Na druhú stranu páčilo sa mi, ako sa pri konci vysvetlila ta "divnosť" hlavnej hrdinky. Slušný nadpriemer. 75/100 ()
Zo začiatku mi to pripomenulo film A Man Who Went to Mars. Znova vidíme pár, ktorý si je súdený od detského veku a v úvode ako deti zažívajú pekné spoločne príhody. Tentokrát mi pripadali aj detskí predstavitelia roztomilí. Potom sa ich cesty rozdelia a dej posunie už do ich dospelosti, keď sa znova stretnú. Zažijú ďalšie pekné chvíle a zase sa rozdelia a tak stále dookola sa stretávajú a rozchádzajú a nikam zmysluplne dej nesmeruje. Až v poslednej tretine sa dozvieme prečo sa ona správala tak divne a neustále od neho utekala. Akotak to dáva jej konaniu logiku, ale mohla to riešiť aj zmysluplnejšie. Tragické finále ma preto tentoraz nechalo chladným. U neho ma zase trochu štvalo to, že bol extrémne naivný. Aj v dospelosti sa správal jak male naivné decko. Kým sa všetko vyjasní, tak film miestami dosť nudí a nemám vôbec chuť si film pozrieť znova, aj keď teoreticky by mohol s poznaním pointy fungovať intenzívnejšie. Pochvalu si zaslúži aspoň pekný soundtrack, ktorý ale často podkresluje scény v ktorých sa nič poriadne nedeje. Takže celkovo to je u má zase len za mierny nadpriemer. Už som videl oveľa lepšie kórejské melodrámy. 6/10. ()
Hye-jeong Kang mě okouzlila ve filmu Welcome to Dongmakgol, a protože to byla role velmi netypická, byl jsem zvědav, jak jí bude slušet role o něco civilnější. A slušela. A to hodně. Korejské romantické filmy beru většinou s nadhledem a velmi se vzpírám, když se mě snaží citově vydírat, ale tento film mě dostal. Nevím proč. Asi to bude kouzelnou Hye-jeong Kang, která jakoby snad ani nebyla z naší planety.. ;-) Ale abych veškerou zásluhu nepřipisoval pouze jí, musím dodat, že i Seung-woo Cho mě příjemně překvapil. A i když bych si do scénáře jistě mohl rýpnout a poukázat na některé zjevné nedostatky, neudělám to. Tenhle film si to nezaslouží. ()
Tomuhle říkám milá, zábavná a dojemná romantika jak se sluší a patří. Oba dva hlavní představitelé podávají ve svých rolích parádní výkon jež se na celkovém dojmu podílí velkou mírou, celý příběh od dětství po dospělost se sleduje nesmírně pohodově, o silné momenty není nouze, ale ti dva dokáží též svým špičkování člověka fakt rozesmát - no a hezká hudba všemu napomáhá, takže ač to na plný počet není, těch 71% zde považuji za nepřiměřené číslo, u mne 82%. ()
Málokdy vidím natolik rozpolcený film jako tohle. Z totálního nereálného blafu se děj mění v krásný film a následně zase mutuje zpátky, zase a zase... až to dospěje do stavu, kdy mi přijde, že ani autor nevěděl, co chce vlastně vyjádřit. Chtěl-li jedno, dal bych *, chtěl-li druhé, dal bych *****. Bohužel, jelikož pravdy se v téhle kaši nedobereme, dávám střed. Protože prostě nevím, jak to skončilo. ()
Reklama