Once

Papírově jeden ze silných zážitků letošního roku, ale papírové předpoklady zůstaly zcela nenaplněny. Všechny podmínky pro správnou projekci romantického snímku jsem dodržel, ale výsledný dojem nebyl o nic lepší než z průměrných amerických limonád, čímž bych tento věru křehký film nechtěl přirovnávat k Hollywoodlandu. Díky skvěle vygradovanému finále a procítěným písničkám jsem přeci jen kousek té něhy a romantiky z plátna zachytil, ale nebylo toho mnoho. Příběh ani herecké výkony nenadchnou a některé dialogy jsou svojí jednoduchostí do nebe volající. Aspoň že tvůrci přišli s mnoha dobrými nápady a motiv vysavače považuji za jeden z nejkrásnějších prvků v této Irské romanci. The Frames by prostě měli zůstat u muziky, která jim jde věru lépe, než filmování. (20.11.2007)

Ťažko mi je zvlášť hodnotiť soundtrack a film ako taký, vnímam to nejako celistvo. Hodnotím s istým odstupom, inak by som tu písala samé rozcítené výlevy... Film je až neskutočne jednoduchý, s poskromnými ambíciami a dojímavým efektom, vďaka správnej kombinácii sladkobolnych scénok som bola ku koncu správne na mäkko. Malé jednoduché a silné zážitkové veľdielo. (28.04.2008)

Dobra, takze za prve: nejvice medialne prehypovany film roku. Bez debat. Tim ale nechci rict, ze film nedosahuje jistych kvalit - jde o emocionalni film, zachycujici opravdove lidske prozitky a k jehoz pochopeni musi mit divak uz neco odzito, resp. "odciteno" v zivote. V tom je jeho nesporna kvalita a sila a misto v pomyslnem historickem zebricku kinematografie si jiste najde v jeho prvni polovine. Jenze je treba hodnotit stridme a neemocionalne, ne par hodin po opusteni kinosalu, ale s odstupem dni. A clovek si uvedomi, ze Once cloveka nijak neobohatilo, ze sice krasne zachytil jiste prozitky v zivote lidskem, ale ze tyto prozitky byly zachyceny uz i v jinych filmech, ktere byly scenaristicky pestrejsi a celkove povedenejsi. Nehlede na to, ze prvni polovina filmu je v podstate opravdu nudna, zazil jsem dokonce par lidi odchazejici ze salu a sam jsem mel chut udelat to same. Druha polovina me presvedcila, ze zustat sedet bylo spravne rozhodnuti, ale s odstupem jde proste o dalsi radovy lehce nadprumerny film. Ale bohuzel nic vic, ale ze sociologickeho hlediska chapu, ze pro Americany s irskymi koreny jde o silnou zalezitost. A mozna je ma lehka deziluze zpusobena i tim, ze sladkobolne kytarovky nejsou mym povestnym salkem caje... (16.11.2007)

Na film som sa tešil, pretože spojenie romantický muzikál z Írska, to sa často nevidí. Stačilo mi aktuálne, vyše osemdesiat percentné tunajšie hodnotenie a šup ho do kina. Okrem tohto bol ale film celkovo pre mňa obrovskou neznámou. O to srdečnejšie bolo moje prijatie takéhoto príbehu. Nech sa komukoľvek zdá akýkoľvek sentimentálny, priznajme si o čom je vlastne život v niektorých okamihoch a ako tie okamihy prebiehajú. Presne to, s krásnou hudbou, zobrazil reálne, úprimne, prirodzene tento nádherný filmík. Tak prirodzene, že niektoré dokumenty proti tomu vyznievajú ako hollywoodske produkty. A mohlo to byť dlhšie, možno aj to je príčina môjho nie až tak vrúcneho naviazania sa s postavami, hlavne v závere. Hudba a songy sú emočne fascinujúce, chytľavé a hlavne s veľkými textami a výpoveďou. Takže toto (!) je ozajstný životný príbeh, aj keď, priznajme si, veľkosťou obsahu sa možno nechytá, ale to malé, čo v sebe skrýva dáva na frak aj tým najväčším príbehovým borcom. 90%. (23.01.2008)

Ultralevný film s očekávaně jednoduchým příběhem, působivými skladbami a dvojicí, kterou pojí láska k hudbě. Stačí pár průpovídek, jeden rozbitý vysavač, a to by v tom byl čert, aby k sobě nenašli cestu. Rozpočet dovolil tak akorát dvě muzikálně nadané postavy, pár prachobyčejných dialogů a ruční kameru (polodokumentární styl filmu náležitě sluší), co beze střihu zabírá (tu a tam i dvě kamery a kupodivu i se střihem) netradiční love story dvojice, která se vzájemně inspiruje. Texty písní o nich samých, jejich snech, nadějích i smutku leccos vypovídají; k tomu hudba, instrumentálně nijak složitá, ale za to s natolik procítěným pěveckým projevem až je jasné, že publikum na tohle slyší. Skromný a upřímný pohled na život v Dublinu nechce moralizovat, chce jen nahlédnout do života dvou mladých lidí, kteří si sednou v obchodě s nástroji a dokážou nám, jak dokonale jim to ladí!! (18.02.2008)