5 centimetrů za sekundu

Bohužel, ani nádherná animace a hudba nedokáží zachránit nudný, natahováný příběh s nezajímavými postavami. Nejsem necita, ale i samotný velmi opěvovaný konec mě zanechal naprosto chladnou. Kdybych měla brečet tak leda radostí, že už je to konečně za mnou. Prostě zklamání na celé čáře. 4/10 (12.11.2014)

Z intimity a blízkosti všech tří kapitol se vzpamatovávám doteď. 5 centimetrů za sekundu přináší sto emocí za hodinu a ať už se hlavní hrdinové roztomile sbližují nebo oddaně stalkují nedosažitelného idola, dokonale přitom vystihují charakteristické vztahové počínání jednotlivých období. Je úsměvné i smutné sledovat bezelstnost prvních kontaktů, absolutnost teenagerovského zamilování i povědomý pocit samoty, když ve věku po dvacítce není všechno tak, jak cítíme, že být má. Kdyby některé momenty zůstaly o něco kratší nebo méně uplakané, šlo by o dílko takřka bezchybné, ale takhle zůstává Shinkaiova zpověď o to osobnější. A osobní romantiky jsou přece ty nejsilnější. (26.10.2012)

Dneska byla typická gloomy sunday (ale v pohodě, jsem ok, dnešek zvládneme), tak kdy jindy si tohle pustit. Měla jsem tušení, že budu naměko, ale že budu až takhle dojatá, po vizuální stránce nadšená...to bylo moc fajn. Naprosto skvělé. A za ty slzičky stálo. Což je největší možná lichotka směrem k filmu  :) (08.10.2023)

Film převážně pro holky. Každopádně i já, tvrdý a testosteronem napumpovaný překrásný sexy jinoch, jsem si docela přišel na své. Trošku mi překážela ta všudypřítomná citová vydíračka, ale bez ní by to dost možná ani nebylo ono. Pochválit musím grafickou stránku filmu. Řadím se takřka mezi odpůrce anime, ale grafické ztvárnění v tomto snímku bylo zkrátka překrásné. Co se týče příběhu o nenaplněné lásce, tak ten ocení zajisté každý, kdo si tím někdy prošel, takže téměř všichni. Velice vděčné téma, které tvůrci v rámci tohoto filmu uchopili moc hezky. Pokud se rádi utápíte v melancholické náladě, tak budete nadmíru spokojení. Za mě lepší 3 kousky. (29.11.2019)

Scénář: Makoto Shinkai .. Mám smíšené pocity. Na jednu stranu neuvěřitelně vizuálně i hudebně podmanivé povídání o odloučené lásce, na druhou kapku jednotvárné a utahané. K dokonalému pohlazení mi stačila úžasná závěrečná píseň, větší část předešlého děje tam byla už jaksi nadbytečná. Nebo jsem jen zrovna neměl tu správnou melancholickou náladu? 70%. (16.06.2008)