Chi bi

Podobné pocity jsem naposledy zažíval snad u nepřekonatelné Bondarčukově ´Vojny a mír´. Takový historický spektákl tady totiž dlouho chyběl. 5* za nákladnou výpravu, gigantické bitevní výjevy a zejména promakanou bojovou choreografii, ať šlo o jednotlivé generály, kteří by spráskali jako psa snad i nasraného Hulka, či celkovou bitevní strategii (zejména formace „želva“ a zneškodnění jezdeckých jednotek Cchaa Cchaa v závěru filmu byly pastvou pro oči). Ale nejenom bitvami živ je divák, i jednotlivé charaktery hlavních protagonistů, kde se mísí inteligence s prudkostí, něhou i rozvahou, byly poutavé, takže maximální spokojenost. A samozřejmě, nezbytný filmový fetiš Johna Woo – holubice – taky nechybí :o) (13.04.2009)

John Woo is back! Návrat k Číně, zvonícím mečům i k vytříbené režisérské formě, která během Johnova působení v hollywoodských osidlech pomalu uvadala - tohle je Red Cliff. Film lpí na vzývaní čínských tradic a především čínských hodnot a působí (i) proto velmi klidně a vyrovnaně. Rozpohybovaná kamera si libuje s plynulých nájezdech/odjezdech a svým způsobem tak zdůražnuje důležitost jedince v davu, či naopak jeho nicotnost; zato nespoutané švenkování a ryanovské vynechávání políček je jí cizí. Film nesklouzává k divokosti a zuřivosti i navzdory faktu, že podstatnou část stopáže vyplňují bitvy - narozdíl od západní produkce nesázejí všechno na velkolepost, zaměřují se především na válečnou taktiku a působí nesmírně vynalézavě jak při mohutných střetech obřích digitálních armád, tak při typických wooovských prezentacích síly jednotlivce, kdy jeden hrdina stojí proti nekonečným zástupům nepřátel. Našinec ovšem bude mít možná problém s druhou třetinou, ve které se vyjednává spojenectví mezi královstvími Xu a Wu a hlavní postavy musí řešit jak politické, tak (především) vnitřní rozpory a ujasnit si své cíle. Děje se tak samozřejmě přes rozvláčné dilaogy a meditativně - symbolické pasáže, které jsem osobně nedovedl příliš u/po/chopit a tím pádem mi film v těchto místech nepřipadal tak zajímavý, jako v samotných bitvách. Přesto nemůžu nad kvalitami a chytlavostí Red Cliffu nejásat; čekání na (pravděpodobně velkolepý) druhý díl začíná být nesnesitelné už teď ... 80% (24.08.2008)

Mazejte na to do kina a nekažte si to divxem! (aktualizace do kina asi někde v Asii, kde běž oba díly v plné délce). Výborné obsazení, akční scény, celá atmosféra je pohlcující. Takhle rozmáchlý epický válečný film tu dlouho nebyl. Můžete se těšit na dechberoucí davové scény i souboje jednotlivců, silné charaktery. Příběh, který ubíhá rychlým tempem a to je teprve Volume I, ano skončí se v nejnapínavějším, avšak film vás nechá bez dechu a budete se těšit na díl dva. OST je velmi povedené, baví mě taktické vychytávky v bitvách některé hlášky, hlavně drsnost soubojů, Číňané rozhodně žádným komplexem rytířskosti netrpěli:) (08.01.2009)

A jak řekl, tak učinil. Woo servíruje historický spektákl jako víno, ve kterém bych vyzdvihl hlavně promakané bitvy (nejen choreografií, ale především strategií) a skvělé herecké obsazení v čele s neustále zamyšleným Takeshim "všechno umím jenom trochu" Kaneshirem. Dojde i na režisérovi oblíbené trademarky (boj s dítětem na zádech a sušení holubů rulez) a hlavně na drzou princeznu, která snad bude mít v pokračování víc prostoru. Jediným problémem jedničky (kromě příliš natažené prostřední části) tak vlastně je, že slouží "jen" jako příprava na dvojku, ve které teprve dojde na lámání chleba a z níž, jak pevně doufám, Woo zřejmě vykřeše největší epický nářez od LOTRa. Našlápnuto k tomu má sakra dobře. (03.08.2008)

Megalomanská oslava čínského velikášství a návrat Johna Woo k poctivé filmařině bez kompromisů. Ač jsou velkolepé bitevní scény hlavním marketingovým tahákem, nejsou zas až takovým ternem, z něhož je nutno si okamžitě sedat na zadek. Ta technicky vypiplaná, kamerově a střihem velmi přehledná bojůvka vlastně jenom dá vzpomínat na časy Tróje či Království nebeského. Paradoxně tak u mě režisér zabodoval druhou třetinou, která velmi citlivě, s nezaměnitelnou staročínskou poetikou, dává nahlédnout do postav a sžít se s nimi. Čímž také závěrečná řež dostává i nějaký smysl, na rozdíl od té úvodní, ve které jsem prostě viděl jenom tisícovky Číňanů, kteří si dávají do huby v historických stejnokrojích. Dějově zmatená první půlka sotva za tři, druhá lepší čtyři. 3 a ½. (06.07.2009)