Ponyo z útesu nad mořem

Jestli je tohle slabší Miyazaki? Tak ať si klidně je, protože to vůbec nevadí. Nevidím v tom nic zásadně slabšího, naopak je zde opět úžasná fantazie, a přijde mi nová. Hned od začátku jsou zde scény, které jsou krásně vykreslené, ale hlavně jsou nápadité, imaginativní. Prostě tvůrčí pohlazení a krásnými postavami. (20.05.2017)

Jedním slovem nádhera. Miyazakiho filmy omračují špičkovou animací a nespoutanou fantazií. Oproti jiným jeho filmům není Ponyo tak temný, což vůbec nevadí. Zjevná je inspirace pohádkou Malá mořská víla od H.Ch.Andersena. I zde se má rozhodnout, jak to se zlatou rybkou dopadne...Naštěstí příběh se snaží ukázat to dobré v člověku, narozdíl od Andersena...Podmořský svět je úchvatný, vůbec nejkrásnější pak tehdy, když pohltí pobřeží a ryby se prohání v korunách stromů. Mezi nejpůsobivější scény patří běh Ponya po hřbetech obrovských ryb za doprovodu Wagnerovy Jízdy valkýr. Poetické, zasněné, milé, fantastické i napínavé. (22.07.2011)

║Rozpočet ¥3,400,000,000(približne $35miliónov)║Tržby USA $3,585,852║Tržby Celosvetovo $187,479,518║ Hayao Miyazaki je fakt majster v tom čo robí, aj keď nie je vôbec ľahké absorbovať také nespútané sústo fantázie, čo jeho animované projekty ponúkajú ale človek si časom zvykne a ponorenie do jeho svetov prináša neskutočné čaro. A rovnako tak prichádza aj s touto rozprávkou nový kúzelný svet, tento krát načal podmorský svet a samozrejme že hravosťou podmorského tvora s menom Ponyo a veľkého priateľstva s chlapcom Sosuke potešil. Rozprávka má sama o sebe veľkolepý základný koncept(súboj pána morí Fujimota vs. zhýralé ľudstvo) len akoby chýbala Miyazakimu chuť to dotiahnuť do niečoho veľkolepejšieho, v podstate viac sa pohrať s postavami, lebo miestami nám dokáže podávať neskutočné príbehové čaro a niekedy odrazu výhybka prepne na vedľajšiu koľaj a príbeh ostáva až moc statický a doslova sa nehýbe z miesta. Celkovo na jeho uletenú tvorbu sa animácia drží dosť na uzde, čo ma prekvapilo ale to mi vôbec nevadilo pokiaľ by bol príbeh skutočne hútnejší lebo potenciál na to mal. /70%/ (18.08.2009)

Noční můra z Howlova hradu se stala skutečností a velký mistr zřejmě ke stáru našel své druhé dětství. Jenomže v dětství se příběhy hezky prožívají, ale špatně vymýšlejí. V první polovině se mi Ponyo ještě líbila, bylo to hezké, barevné a pořád tu byly narážky na něco neznámého, co se snad rozvine v děj. V druhé půlce ovšem přišlo ono Howlovské vystřízlivění, kdy se děj nekoná a všechno se jen změní v přecukrovanou limonádu, kdy se mají všichni moc rádi. Postavy mění svoje charaktery tak, aby byly ještě sladší než v první polovině, žádná gradace, žádné napětí. Znatelná věc z hlediska příběhu je absence jakékoli sebemenší záporné postavy, vím o tom své. Dobré a zlé jsou relativní pojmy, a když je všechno z cukru, bez toho, abyste poznali hořčici, se vám cukr rychle zají; nejde postavit pěkný příběh bez něčeho záporného, bez opěrného bodu. To, co ve snímcích studia Ghibli vždycky působilo jako ambrózie, tedy splynutí poetičnosti a slušného stupně uvěřitelnosti, je tu k nenalezení, ze záplavy, která nejspíš musela vyhladit 50% světového obyvatelstva (ano, vím, že by se to nehodilo do příběhu, ale taková věc musí bliknout v hlavě i každému dítěti, co se aspoň jednou v životě koupalo) mají všichni upřímnou radost a málem z toho neudělají národní svátek. Když se objevily titulky, tak jsem si pomyslel, konečně. Asi už se nikdy nedočkáme snímků tak kvalitních, jako se u Ghibli tvořily dříve. Tohle je pohádka tak přepohádkovaná, že bych ji doporučil dětem tak ve věku 3-4 let, a ano, to sám o sobě není kaz - mně ale 3-4 roky už dávno nejsou. A proroctví na závěr, jestli autor udrží linii, příští snímek bude japonská verze Teletubbies a jestli se tak bude i předem tvářit, bude se už muset obejít bez jednoho věrného diváka. (10.07.2009)

Je to dosť dobrá animovaná fantasy komédia od Hayao Miyazakiho. Má pomerne dobrý príbeh o zvláštnej rybe, dievčati, ktorá sa rozhodne odísť od svojej rodiny z podmorského sveta a dostáva sa ku neďalekému malému rybárskemu mestečku, kde sa ale dostane do problémov. Tu ju nachádza malý chlapec, ktorý jej pomôže a vzniká medzi nimi silné puto, pričom sa ryba kvôli kontaktu s ľudskou krvou navyše stáva takmer úplným človekom, ale jej prísny otec, ktorý bol tiež kedysi človekom, na čo ale vôbec nie je hrdý sa len tak nevzdá a urobí všetko preto, aby ju získal späť. A tak mestečko čelí silným povodniam. So spracovaním som veľmi spokojný, síce na prvý pohľad možno trochu sklame, že na rozdiel od predchádzajúcich, dospelejších filmov tohto režiséra pôsobí tento úplne detsky, ale v konečnom dôsledku mi to vôbec neprekáža. Keď sa už dej presunie do rybárskeho mestečka a priestor začnú mať ľudské postavy, čo nastane už po chvíli, tak si ma to získalo, dej mi väčšinu času prišiel dostatočne zaujímavý, jedine tá posledná fáza mi až tak nesadla, tu by som uvítal skôr niečo iné, ale dokážem sa nad to povzniesť, priateľstvo medzi chlapcom a zvláštnou rybou je výborne zvládnuté, určite musím pochváliť celý ten prvok s potopou, čo to skvelo osvieži, navyše sa to nesie vo veľmi príjemnej atmosfére a tak ma to takmer celý čas veľmi bavilo a pochváliť musím aj humor, keďže viacero scén sa až mimoriadne vydarilo a musel som sa smiať. Veľkým plusom sú aj samotné postavy, už samotné detské duo mi prišlo úplne ideálne, ale s prehľadom ich zatienila chlapcova mama, ktorá ma z celého filmu bavila najviac, ten jej akčný prístup sa mi veľmi páčil a stále som sa tešil, čo predvedie ďalej. Ale vyhovovali mi aj zvyšné výraznejšie postavy, jedine ten podmorský otec bol taký zvláštny, pri ňom som mal pocit, že sa jeho postava dostatočne nevyužila, ale tiež ma celkom bavil. Animácia mi síce neprišla až tak kvalitná, ako vo väčšine režisérových filmoch, ale aj tak mi sadla a myslím, že k takémuto detskému prevedeniu sa hodila. Hayao Miyazaki rozhodne natočil aj viacero kvalitnejších filmov, ale nemôžem si pomôcť, mne práve Ponyo až prekvapivo dobre sadol a v mojom osobnom rebríčku patrí práve tento film medzi jeho najlepšie. 78% (24.07.2014)