Ponyo z útesu nad mořem

Ponyo je společně s Totorem film, který je určený zvláště pro menší publikum, i když je stále více dospělejší než obrovská většina ostatních animovaných filmů odkudkoli ze světa. Ústřední dvojicí je opět (téměř jako vždy) pár, tentokráte malých dětí (respektive chlapce a rybo-děvčete), které spojuje pouto nejsilnější - láska. Miyazaki opět povolil uzdu své fantazii, což mělo za následek další nezapomenutelnou animovanou pohádku, která je plná magie, kouzelných postav, prazvláštních tvorů a barev. Na Miyazakiho silnou triádu (PM, CdF, ZvO) to sice nemá - hlavně kvůli infantilnějšímu ději - ale i tak jde stále ve svém žánru o nadprůměrný snímek. (02.06.2011)

Samozřejmě že má Miyazaki spoustu lepších filmů, ale jako milá pohádka tohle podle mě funguje na maximum. Navíc, rybí holčičku Ponyo si zkrátka musí zamilovat každý, a to nejen proto, že je roztomilá, ale hlavně proto, že je opravdu legrační. V některých scénách jsem se musela smát. Filmu v podstatě chybí k dokonalosti jen líp propracovaná dějová linka, která bohužel hodně pokulhává, a upřímně to ani nedává úplně smysl. Pokud ale přistoupíme na to, že je to opravdu jen pohádka mířená na děti, tak je i ten mírně odfláknutý a nedotažený příběh jakž takž omluvitelný. Jako celek potěšilo a pohladilo po duši. ~(3,7★)~ (22.09.2017)

Jeden z mála Mijazakiho filmů, po jehož skončení jsem byl spokojen, ale ne okouzlen. Je tu vše, co mám na jeho filmech rád. Milý příběh, sympatické postavy, nádherně zobrazený svět, vynikající animace, obrovská porce fantazie bez hranic, spousta hravých detailů, humoru, napětí i dojemných okamžiků. A přece jsem pocit, že to tentokrát tak nějak příliš tlačí na pilu a v některých momentech se to zrátcí samo v sobě, postrádá obvyklou mijazakiovskou harmonii a nedrží pohromadě. Kdyby vše zůstalo v rovině přátelství Sosukeho a Ponyo, bylo by to úžasné milé a okouzlující. To ostatní, velkolepé a dynamické, co tomu asi mělo dát grády, bylo navíc, moc se to cpalo dopředu a nabourávalo celkový dojem. Za všechny jako příklad třeba role Fujimota, který se neustále měnil ze superpadoucha v milujícího otce a zase zpátky. Občas byla některá scéna délkou přetažená, občas některá nedávala smysl, jako by jí něco důležitého chybělo, aby zapadla do celku. Což se týká i reakcí a konání některých postav, například Sosukeho matky. Pořád to bylo nadprůměrné, pořád to bylo milé, pořád se na dobře dívalo, ale tentokrát jsem měl pocit, že to neladí tak dokonale jako jindy. (12.12.2014)

Hmm nastala zaujimava situacia. Na jednej strane zmizli vsetky veci, kt. mi vadili na Ceste do fantazie ci Howlovom zamku (temny a bizarny vizual plny divnych postav bol nahradeny pestrofarebnostou a rodinnou atmosferou), na druhej je to po pribehovej stranke zrejme reziserov najslabsi film- az privelmi jednoduchy, priamociary a predvidatelny. Detom sa to pacit bude ale dospelym pekny vizual a roztomilost stacit nebude. Miyazaki ma na konte aj lepsie kusky. (02.08.2009)

Je tenhle film narozdíl od jiných Mijazakiho filmů určený de facto jen a pouze pro děti? Nu, bohužel jo, ale znamená to, že je to špatný film? Rozhodně ne! Sice je o něco slabší, než největší űberveledíla, před kterými pravidelně padám do prachu temných kobek plných japonského čaje a freneticky křičím názvy jako je mononoke-hime a zuřivě se při tom biju do hlavy neopracovanou větví, ale i tak je to velmi, velmi dobrá pohádka, kterou bych bez váhání doporučil každému alespoň trošku poetickému špuntu, která má krom velmi zábavného příběhu se zajímavou mytologií i naprosto skvělou animaci, která je za prvé lepší než jiné Ghibli filmy z poslední doby (Zvedá se vítr, Kokuriko-zaka kara) a jedoduše je na ní vidět kterak je ručně kreslená a v neposlední řadě originální a fantasijní (což v jiných ghibliovinách poslední doby taky trochu schází, žel). PS: jelikož se jedná o film primárně dětský, okusil jsem krom originálu i dabing český a vůbec není špatný, povedl se a například takový padouch má v češtině charismatu minimálně o dva veletucty víc (13.08.2014)