Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaVOD (1)
Obsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Vánoční návrat pana rady Vacátka a taková malá vzpomínka na velmi povedený seriál. Dle toho, že se tu objevuje i detektiv Mrázek, lze usoudit, že dějově je příběh zasazen do období ještě před jeho odchodem do důchodu. O detektivku se však tentokrát nejedná. Pan Rada Vacátko velmi dobře zná nepsanou kasařskou tradici a tak se jde sám na vlastní oči přesvědčit že je vše v pořádku. I narazí na jednoho, avšak majícího malého synka a tak se se svoji noblesou a přísností postará o to, aby vánoce byli takové jaké mají být. Na filmu je velmi patrná televizní optika, která způsobuje ztrátu původní atmosféry. I tak je tento příběh mimo seriál velmi potěšující ()
Naprosto souhlasim se Sportovcem, že Štědrý večer je neprávem opomíjený a nesmyslně podhodnocený zakončení celý Vacátkovy série. Možná je to minimalisticky natočený, v podstatě jen ve dvou interiérech a se třema až čřtyřma hercema, ale funguje to dokonale. Brodský i Marvan odvedli bezvadnou práci, i ten kluk byl celkem dobrej - a pokud tady někdo tvrdí, že byli nevýrazný nebo že to byla nuda, tak si nezasouží podobný snímky konzumovat ani hodnotit. A jeden ze samozvaných "poučených diváků" na předních místech komentářů by moh přestat tvrdit, že se Vacátkova mordparta patrně rozpadla, a trochu víc "poučeně" sledovat - sám Mrázek vyřizuje Boušeho a Brůžkovo přání radovi k šťasnejm Vánocům a že už šli domů zdobit stromečky. Když vidim a čtu tyhle a jim podobný hodnocení, tak o to radši dám těch pět hvězdiček. Vacátko se tu ukáže míň jako rada a víc jako člověk, a i když to tak může znít, ani trochu to neni prvpolánový, přeslazený nebo klišé. Celejch těch 40 minut s nádhernou Vánoční atmosféru uteče jako nic - a budu se opakovat, když napíšu, že doslova dokonalá Liškova hudba dává celýmu cyklu Hříšnejch lidí korunu, a ani Vánočně laděnej Štědrý večer neni výjimkou. Štědrý večer pana rady Vacátka prostě neni ani tak štědrym večerem pana rady Vacátka, jako spíš štědrym večerem a stekánim pár sobě naprosto rovnejch lidí - u Vánočního stromečku, u večeře... Večerem, kterej nakonec mohl pro člověka Vacátka, člověka Nováka a jeho malýho kluka znamenat v důsledku lidsky víc, než by kdokoliv z nich čekal. ()
Nezaslouženě podceňované završující dílo HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO, této perly klasiky asi nejen české detektivky, přibližuje radu Vacátka a s ním i mimořádnou, nedoceňovanou velikost Marvanova - a marvanovského - herectví z neobvyklého úhlu. Svátky klidu a míru jsou nejen povznášející, ale i vražedné: to pro ty, jejichž život není v pořádku a jejich mezilidské vztahy nejsou prosty hlubokých kazů a fatálních nedodělků. Starý mládenec zůstává věren sám sobě: schopnost nadhledu, shovívavost, kterou vztahuje nejen ke světu, ale i k lidem, mezi něž prozíravě a věcně zahrnuje i sebe sama, umožňují spolu s kvalitním scénářem zhlédnutí díla, na které se nezapomíná. Štědrý večer rady Vacátka je i štědrým večerem ducha, srdce a lásky také pro všechny, kdo s pozoruhodným mužem československé prvorepublikové policie sdílejí prožívání nejposvátnějšího a nejsvátečnějšího dne v roce. Nechce se věřit, že pro Marvana to bylo poslední vystoupení před kamerou, které uzavřelo jeho takřka půlstoletou uměleckou dráhu dramatického divadelmího herce, jehož nejvlastnějším jevištěm bylo a zůstalo nadčasové stříbrné plátno českého filmu. ()
Malý vánoční koncert dvojice Marvan - Brodský, která poklidně rozehrává na dialozích postavený štědrovečerní příběh o chudobě, pokušení, beznaději, ale také o naději a jednom dobrém skutku. Dobře vykreslená atmosféra dýchající mírem vánoc a přece pod povrchem vibrující napětím. Přes poněkud rozpačitou kameru a občasné zaváhání pro mě povedená Marvanova tečka za rolí Vacátka a současbě důstojné loučení s televizními diváky. ()
Marvan opět dokládá své herecké mistrovství a ani Brodský se rozhodně nenechá zahanbit. Problém této televizní inscenace je pouze v její příležitostnosti a je to rozhodně škoda. Vánoční "kasařská pověra" o pokladnách, co se samy otevírají je zbytečné berlička, bez níž by bylo příběhu lépe. Škoda také té ne zrovna podařené kamery a občas dost ledabylého střihu. Celkový dojem: 70% ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Zajímavosti (4)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
- Točilo se v Praze na Malé Straně a Maltézském náměstí. (sator)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
Reklama