Spálené vzpomínky

Nemůžu se ubránit srovnání s No country for old men, protože oba filmy jsem viděl krátce po sobě. Spálené vzpomínky si na nic nehrají. Není tam výrazný děj (ale to v multioskarovém Tahle země není pro starý taky příliš nebyl), ale přesto film má o čem vyprávět. Tradičně skvělý Benicio del Toro a klidná, (snad až na jednu scénu u snídaně) se svým filmovým osudem vyrovnaná Halle Berry (kterou jsem mimochodem bez nápovědy v tomhle filmu ani nepoznal/měla dlouhé vlasy) se velmi dobře doplňují. Co mi tam nesedělo, to byl rychlý spád, který film nabral v okamžiku, kdy Audrey "nemůže spát" (pár pohledů na budík s časy 2:15; 1:49 apod úplně postačí, protože tohle známe všichni) a uvelebí se až na Jerryho hrudi. Jinak jsem samozřejmě držel palce, aby se z toho vylízal :-) (19.03.2008)

"Acceet the good". Ano, pozitivně smutný příběh plný emocí, které se mně ale tentokrát opravdu jen lehce dotkly. Celou dobu jsem měla stále pocit, že na něco čekám, tolik tam toho bylo nevysloveného a tolik jsem se chtěla něčeho chytit, ale nebylo čeho. Ale když pominu svoje pocity, tak Spálené vzpomínky demonstrují, jak by měly fungovat mezilidské vztahy ve vyhrocených životních situacích. Opravdu silné momenty se střídaly s těmi slabšími, ale rozhodně se nejedná o nic průměrného a bravurní roli Jerryho v podání Benicia Del Tora jsem si vysloveně vychutnávala, jak byl přesvědčivý. V každém případě se jedná o snímek, který stojí za zhlédnutí. (10.02.2013)

Veľmi slabé a nevýrazne a to aj napriek tomu, že je tu veľa prvkov, ktoré by na dobrú drámu mali stačiť - smrť otca rodiny, drogy, závislosť, smútok nad stratou... V scenári sa to však akosi nepodarilo dobre namiešať, resp. bolo tu pridaných aj veľa hlúpostí, ktoré diváka od postáv len vzďaľujú. Jedným z dôvodov je aj to, že nemajú nič spoločné s realitou. Napr. to ako sa deti hneď okamžite zblížili v podstate s cudzím človekom bolo dosť pritiahnuté za vlasy. Tiež som nechápal to časté iracionálne chovanie sa postáv. Preto tu ani nemôže byť nejaká reč o emotívnej stránke, tá tu jednoducho nebola. To sa týka aj samotného záveru, necítil som nič, vlastne mi bolo aj jedno ako to celé skončí a dokonca som nad tým ani nerozmýšľal. To najsilnejšie čo si pamätám bol pocit úľavy, že je už koniec. Jediné pozitívum vidím v hercoch a pár svetlých momentoch réžie, to však samo o sebe nestačí. 60/100 Snímok videný v rámci - Project 52 Films by Woman. (02.01.2016)

Podobný styl filmů mám velice rád. Přesvědčivé, autentické. Komorní dramata, která stojí na hereckých výkonech, řežii a vizuálním spracování. A přestě tohle se mi líbilo i zde. Del Toro je naprosto famózní. Halle Berry nemám moc rád, ale zde jsem jí bez problémů překous. Kamera brilatní, všímá si různých detailů. Příběh není věru originální, ale je zpestřený prostřihy do minulosti, které se ale ve druhé polovině vytratí, škoda. Herecký koncert. -"Accept the good." (28.07.2008)

Akosi sa nejde ubrániť porovnávaním s 21 gramami (B.del Toro, chronologicky rozhádzané rozprávanie príbehu...), no na rozdiel od A.G.Iňárittuho, Susanne Biel občas sklzne až k lacnému sentimentu a niektoré scénky doslova šuštia papierom (napr. to s tými 20 doláčmi čakal asi každý), takže očakávaný sústrasný pocit s postavami sa nekoná - aspoň nie u Halle Berry. Ak je tu niekto presvedčivý, tak štndardne Benicio del Toro (09.01.2009)