Vitus

Malý Vitus je tak trochu zvláštní dítě. Když nějaké slovo nezná, jde si ho okamžitě najít v encyklopedii. A hlavně je to klavírní génius. To samozřejmě neunikne pozornosti jeho rodičů - zejména matky - a ti se z něj snaží mermomocí udělat ještě lepšího virtuosa. A tak jediný kdo malého Vita chápe je dědeček (skvělý Bruno Ganz). Takhle to zní jako jeden z mnoha filmů na téma "malý génius - nechápající rodiče - dobrotiví staříci". Ve skutečnosti je Vitus natočen tak příjemným stylem, oproštěným od patosu a nejrůznějších klišé, že jsem se chvílemi přistihl, že jsem rád jak hlavním hrdinům fandím, což se mi u takových filmů nestává. Kupříkladu Vitova první láska a následné rande vypadá tak, že se chlapec snaží starší dívku přesvědčit, že pro pozdější vztah je výhodné, že je žena starší z hlediska živočišného libida. Dobré herecké výkony a kvalitní scénář si člověk skutečně užije. Jen ta příliš televizní kamera mě chvílemi štvala. Jinak nemám žádných výhrad. Nenápadné dílo, které stojí za objevení :-) (09.07.2007)

Scénář: Peter Luisi, Fredi M. Murer, Lukas B. Suter .. Vitus je geniální. Stejně jako každé nadané dítě to nemá jednoduché. Rodina i okolí na něj klade neúnosný tlak, až prostě zkratuje a vyskočí z balkónu.. Inu je ošemetné diktovat těmto lidem životní cestu, když chtějí jít svým vlastním směrem. Scénář filmu je prostě výborný, bez obvyklých stereotypů. V pozdější fázi sice lehce pohádkový, ale co my "obyčejní lidé" víme, kam až sahají schopnosti geniálního chlapce. Veškeré scény s dědečkem (výborný Bruno Ganz) berou u srdce a veškeré scény se starším Vitusem (excelentní Teo Gheorghiu) potěší dokonale všechny ostatní vjemy. Je dobře, že režisér osadil skutečné nadané pianisty, protože sledovat jejich klavírní vystoupení je prostě lahůdka. Klavír jako nástroj miluji a všemožné klasické "vypalovačky," ať už Shumann, Listz, Mozart, Bach a další mě jednoduše potěší a berou na těch místech, pro která byla stvořená. Prakticky nemám závažnějších výhrad, herecky výborné, možná mohlo být lépe natočené, ale to je relativní. Pobavil jsem se skvěle, padlo pár úsměvu i pár slz. Nádhera. (06.01.2008)

Vitus předčil má očekávání. Film (nejen) pro děti a mládež tu přesahuje svou primární cílovou skupinu a nabízí i zajímavý pohled na problémy nadaného dítěte a jeho výchovy, se sdělením pro dospělé navrch. Vitus mě chytl od počátku, už jen tím, jak často výrazným způsobem tvůrci rozvíjeli i dospělé postavy rodičů, opatrovatelek a především dědečka (v podání herecké legendy Bruno Ganze) se zálibou v letounech. Ve druhé polovině mě však Vitus teprve překvapil, když se začal ubírat nepředvídatelnou cestou a Vitusův pozdější nápad po „nehodě“ jsem dokázal brát ze strany mimořádně nadaného dítěte jako ojedinělou cestu pro vlastní hledání svého místa, jeho nacházení a rozvíjení své osobnosti bez tlačení na pílu ze strany dospělých... a současně i prověření si důležitých hodnot a jejich připomenutí těm ostatním kolem, zejména rodičům. Snad jen linku s vyděláváním na burze přes internet jsem místy přijímal s rozpaky jako neco méně uvěřitelného či minimálně pro mě, totálně zmateného laika v oblasti ekonomie, jako cosi nepřístupného z jiné dimenze (ale beru, když jde holt o Švýcarsko se svými bankami a burzami :)), až jsem chvílemi trnul, do čeho Vitus spadne s visící hrozbou proměny v nic nedělajícího boháče. Stylizace kanceláře dr. Wolfa s klavírem, jakkoliv jsem tuto scénu nebral jako reálnou, spíše surreální, byla v tomto směru docela zneklidňující. Závěrečné vyústění Vitusova osudu mě však potěšilo, i podáním, s nímž film přes veškeré dojetí v obsahu naštěstí nespadl do sentimenálního kýče. [75%] (31.05.2023)

„-Paní učitelko, učitelé jsou chytřejší než žáci? – Samozřejmě, Vite. – A víte, kdo vynalezl parní stroj? – Samozřejmě, Vite. James Watt. – A paní učitelko, proč ho tedy nevynalezl už Wattův učitel…“ Už úvodní letecká scéna naznačuje okouzlující podívanou. Tím, že je Vitus hlavně nadějný klavírní virtuos, tak je nádhera podkreslena krásnou hudbou (Mario Beretta). Chvílemi sice příběh upadal do průměru, ale svými symboly – netopýr, let, hra – znovu dokázal okouzlit. Vitus se snaží být normální, jeho přání chápe pouze dědeček. Příjemná rodinná podívaná, v níž pro mě byla zbytečná linie s Vitovým fantomstvím na burze, naopak víc mohla být rozvedena romance s „hlídačkou“ Isabel. (06.06.2009)

Tématika nadprůměrně nadaných dětí mě docela zajímá, čili jsem se velmi těšila až budu mít příležitost tento snímek zhlédnout. A naprosto mě dostal! Víc nic se nedá říct, abych neprozradila pointu. Vitus prostě svou upřímnou touhou být "normální" musí dostat každého... Poslední třetina je jako splněný dětský sen. Konec pak je výborně napsaný, divák společně s Vitem dospívá k důležitým životním momentům i rozhodnutím. Čistých 5 hvězdiček s přáním, aby takových filmů bylo víc (třeba i jako obdobně laděné "Nevinné tahy"). (13.09.2009)