Samsara

Od Baraky uplynulo téměř 20 let, nyní máme youtube a exotické záběry nám leží na dosah ruky. V této době musí Ron Fricke přinést něco víc než jen další Baraku, a to se podařilo jen z části. Samsara se více soustředí na lidi, lidské zvláštnosti, lidské utrpení i lidskou krutost. Úsek z masokombinátu opravdu způsobí nejednomu z nás masožravců nevolno... Jsou to právě tato mimoslovná sdělení, která na filmu oceňuji nejvíc. Nemohu se ale zbavit pocitu, že spousta již byla viděna a navíc stopáž se taky trochu utrhla z řetězu. Samsara je stále krásná vizuální podívaná, skrývá se za ní spousta poctivé práce s kamerou, ale wow efekt již není tak velký... 7/10 (28.10.2013)

V první řadě jednotlivé záběry jsou hróóózně dlouhé, doporučuji film sledovat v 1.5x rychlosti, jinak je to nuda. Dále samotný obsah filmu je hodně řekněme umělecký, už jen to že se v celém filmu nepromluví ani slovo, prostě určitě to nebude vyhovovat každému, mě přišla řada scén absolutně nesmyslná a o ničem. Ale jinak to není špatné, člověk určitě získá nový pohled na svět. (27.01.2018)

Tvůrci se nám snaží představit zajímavá místa světa a musím říct, že hned od začátku si vybírají vizuálně skutečně zajímavé kousky. Nacházíme se v asijské zemi (pravděpodobně Thajsko nebo Myanmar) a prohlížíme si nádhernou krajinu posetou neskutečnou zelení, ze které vyčnívají buddhistické chrámy a paláce. Je to skoro jako jiná planeta. Naprosto nám vyrazí dech vysypávání obrazce na podlahu. Škarohlídi hned budou přemýšlet o tom, co by se asi stalo, kdyby člověk při blízkém obdivování zakašlal. Pohled je to ale oslňující a já sám jen žasnu nad tím, co mi lidé dokážeme stvořit. Platí to i pro další putování, které nás zavede i do měst, nebo spíš do opuštěných oblastí, kde je patrné, že se tam dříve žilo, ale v současné době jsou to města a místa mrtvých. Tvůrci - kameramani - nacházejí neskutečně zajímavé detaily, kterými nám prezentují jak krásu, tak i zkázu. A tomu se přizpůsobuje hudba, která je vždy zvolena dokonale pro danou scenérii, jako kdyby rezonovala ve vysokých stropech, ale zároveň se skláněla před nepolapitelností přírodní nádhery. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/samsara-2011-60.html (15.03.2013)

Slovy režiséra: a nonverbal guided meditation on birth, death, and rebirth aneb Krásná vznešená nuda. 1) Přiznávám a vyznávám, že se "obrázkové onanie" (komentátor mazic) dopouštím opakovaně a rád. Dlouho u toho však nevydržím, i Samsaru jsem zhlédl na dvakrát. Myslím si, že zvláště u filmů tohoto typu méně znamená více. Raději bych si po půlhodině říkal, škoda, přeškoda, že je to tak krátké, než abych se po filmu utrmáceně odpotácel s myšlenkou, že to bylo krásné, fakt krásné, ale trochu...jaké slovo použít...nudné? 2) Není sporu o nádherně působivé kameře ani o ušlechtilé duchovní náplni, tu by snad nepřehlédl ani slepý. Je však vznešená nuda méně nudná? 3) A tak mi největší potěšení působila snaha identifikovat natáčená místa, chrámy a kultury. Musím se pochlubit, že asi půlku z nich jsem navštívil...v tomto životě...a některé další navštívit hodlám...v tomto životě. (18.07.2014)

Pôsobivé ? Úchvatné ? Úžasné ? Každý ekvivalent sa sem náramne hodí, ale ani nemôžme vytýkať iným opačný pohľad. Samsara kĺby v sebe pôsobivé zábery, podmanivú hudbu, a ukazuje nám rozmanitosť nášho sveta, rovnako ako aj jeho rozdiely. Ak sa však do toho neponoríte úplne, časom to začne nudiť, a nebude pomáhať nič z vyššie uvedených plusov, nanajvýš vás zaujmú niektoré segmenty. Rozhodne to stojí za pozretie. (31.07.2013)