Marcela

Těžko říci, komu ty hvězdičky náleží více, zda paní Třeštíkové, či Marcele, která se s osudem pere obdivuhodně a navíc se o svůj příběh dělí s tolika lidmi. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že není výjimečná oproti mnoha dalším lidem téhle země - takových, ke kterým se štěstěna odjakživa obrací zády, je spousta. Jen nemají "svůj film". Osobně nemám příliš ráda jednostranně zaměřené filmy, takže právě u těchto dokumentů (čímž nijak nesnižuji jejich hodnotu), mi chybí komplexnější pohled - názory jiných lidí. Ale chápu, že tady jde o autorský záměr - vyprávět očima Marcely - proto od tohoto faktu v hodnocení odhlížím. Přiznat však musím jedno - Marcelin příběh mě zasáhl jako už dlouho nic. Nestává se mi totiž, že bych kvůli filmu nemohla večer usnout. Směrem k paní Třeštíkové snad jen jediná výtka - ta scéna v krematoriu, bylo to nutné? (22.03.2009)

„Bolo horšie.“ Dokument pravý ako smrť. Bohužiaľ doslova. Zasiahne, keď to najmenej čakáte. Silný ako slzy ženy, ktorá prvých 50 rokov života neplakala. Marcela bola najskôr len jednou zo sledovaných v Třeštíkovej časozbernej televíznej sérii Manželské etudy, ale jej príbeh bol natoľko silný, že v roku 2006 dostala celovečerák, ktorý išiel do kín. Na prvé pozretie úchvatné a desivé. No na druhé? Každý by si mal najskôr pozametať pred vlastným prahom, ale aj tak sa ma uchvacuje, ako Marcela stále hovorí o zlej sociálnej situácii, ale v každej scéne má cigaretu. Ak by si tento drahý (a zdraviu škodlivý, ale to jej je evidentne jedno) špás odtrhla od úst, hneď by mala pre decká pekné peniaze navyše na stravu alebo oblečenie. Otázny je tiež postoj jej dcéry, ktorá si nikdy nenašla poriadne zamestnanie, ale keď si nájde priateľa, tak prvé, nad čím premýšľa, je to, kedy s ním otehotnie (chápem, príspevok z materskej je lepší, než chodiť do roboty). Marcela 25 (25!!!) rokov si hľadajúca prácu? Wtf? Za viac ako dve desaťročia si ju jednoznačne nenájde iba človek, ktorý si ju (z rôznych dôvodov) nájsť nechce, to je snáď každému jasné.Viem, áno, je trocha svinské takto písať o žene, ktorá TOTO zažila, ale nedalo mi to, prepáčte. (15.11.2009)

oči starých žen/ vyplakané a plaché/ tesklivé a mírné/ vy oči obrácené k zániku// oříšky bez jádra/ misky bez obětin/ předsíňky mrákot/ úryvky dávné hudby/ studánky zasypané/ oblohy zatažené/ noci bez dnění/ dvířka zapadlá/ křtitelničky vyschlé/ vody bez zrcadlení// vy oči starých žen/ vám svět nic není/ vám krása nic není/ vám ošklivost nic není/ vy oči starých žen/ hodin nesledující/ za míjením dnů se neotáčející/ vy oči starých žen (25.09.2011)

Uvítal by som, keby si pani Helena vo svojich dokumentoch vyhliadla a našla aj nejaký kladný, alebo lepšie povedané pozitívny talent, na ktorý by sme sa všetci pozerali s otvorenou pusou, fandili mu, tlieskali a zdieľali s ním viac radostí ako útrap. Ale mám dojem, že nás ľudí viac priťahuje nešťastie a utrpenie a preto majú tieto príbehy v očiach ľudí omnoho vyššiu cenu... (28.01.2011)

Na projekci filmu v Boskovicích byla i Helena Třeštíková, původně jsem se jí chtěl zeptat, zda se tím, že stopáž původní části oseká, přidá další pasáže a udělá z ní celovečerní dokument, neoslabí účinek na diváka, ale když jsem sledoval reakce svého kámoše Legase, věděl jsem, že tato moje otázka je zbytečná. Spíš se tím vyhodil "zbytečný balast" a zůstalo jen to nejdůležitější. Po snímku byla beseda s paní režisérkou a když jsem poznal, jak hodně jí o ty lidi, o kterých vypráví, jde, jak s nimi cítí a jak je nadšená třeba ze spontánní sbírky, jež započala po odvysílání příběhu Marcely v televizi, nemohu dát hodnocení menší, než to stoprocentní. (27.04.2007)