काबुल एक्सप्रेस
Kabul Express
Režie:
Kabir KhanScénář:
Kabir KhanKamera:
Anshuman MahaleyHrají:
John Abraham, Arshad Warsi, Salman Shahid, Linda Arsenio, Haji Gul Aser, Ashwin Dhar, Hashmatullah Fanai, Sunil Godse, Roshan Seth (vypravěč)VOD (1)
Obsahy(1)
Jai a Suhel, dva indičtí novináři, přijíždějí v listopadu 2001 do Kábulu zdokumentovat dění po pádu Talibánu. Nejvíc ze všeho by si přáli natočit rozhovor s jedním z Tálibů, kteří se ukrývají mimo město v horách. Využijí služby místního Afgánce, který jim přislíbí rozhovor zprostředkovat a na místo je i dovést. Ke skupince se přidá také mladá americká novinářka Jessica. Tálib Imran, na kterého narazí, je ale Pákistánec toužící se vrátit do své země a v novinářích vidí jedinečnou šanci, jak se dostat nepozorovaně z Afgánistánu. A tak se v jednom autě nazvaném Kabul Express ocitnou tři novináři, vlastenecky smýšlející Afgánský průvodce Khyber a pákistánský voják Talibánu, který svou zbraní donutí celé osazenstvo uhánět směr afgánsko-pákistánské hranice. Na začátku jsou to cizí lidé citící k sobě otevřené nepřátelství, nebo lhostejnost. Po 48 hodinách společné cesty to nutně musí být jinak. (Lyncha)
(více)Recenze (16)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $302,458 ║Tržby Celosvetovo $5,091,289║ ()
Film se odehrává v nehostinném Afghanistánu zdecimovaným ozbrojenými šarvátkami a vládou fanatických Tálibů, a pohybuje se v něm nemálo vousatých bojovníků s Kalašnikovy, avšak když přijde řada na mrtvoly a pouliční lynč, jakoby to v Kabul Express bylo paradoxně navíc. Tenhle indický film je prostě fajn. Afghánec s tankem, dva bezelstní indičtí novináři, jeden divoce vyhlížející Tálib se zálibou v indických cigaretách a úsměvne momenty, které poněkud shazují snahu o realističnost. Záporem snímku budiž herecky chabá a jako postava nevěrohodná americká novinářka z Reuters, s hladkou tvářičkou a neustále cvakajícím fotoaparátem. Ale dá se snést. Mezi plusy snímku patří zajímavé scénerie, pěkná hudba a slušně odvedené filmařské řemeslo. Nenudil jsem se, tudíž 7/10. ()
Kterak se za pár hodin z únosce a jeho rukojmích staly nejlepší přátelé. Snímek trpí podobnými neduhy jako mladší romantická Highway. Vztahy mezi hrdiny jsou tak podivně a nezručně vystavěné, že je strašně obtížné naladit se na správnou vlnu a věřit, že se mezi nimi rodí nějaké pouto. Smutný je i fakt, že snímek Afghánistán používá zejména jako kulisu ve svých stereotypních mantinelech. Obsazení Hanifa Ghuma do jedné z hlavních rolí nebo třeba samotná osoba režiséra, který byl několikrát v Afganistanu a z jehož vlastních zážitků prý snímek do jisté míry vychází, mohlo (nebo snad mělo?) být předzvěstí něčeho trošku méně laciného. Na druhé straně Kabul Express ani nepředstírá žádnou snahu o tom být svědectvím, vážně laděným snímkem nebo snad dokumentem. Jakožto komedie z netypického prostředí funguje relativně slušně. Navíc není reklamou jen na indické cigarety, i Afganistan vykresluje téměř jako turistickou lokaci. Nebojí se jej ukazovat jako romantickou, ale drsnou zemi. ()
Zkraje přiznávám, že tou čtvrtou hvězdičkou trochu nadržuju indické produkci, protože způsob jakým se komediální složka filmu pojí s dramatickou není z nejšíkovnějších a za pár dějových kliček jakoby vypadnuvších z těch nejpitomnějších béček by scénárista zasloužil pěkných pár fackanců za uši. Z filmu čiší ambice oslovit především zahraničního diváka a stát se druhou Zemí nikoho - rozhodně nečekejte žádný multižánrově rozjuchaný Bollywood, v kábulské výpravě není pro písničky místo, stopáž je evropsky střídmá a herci v rámci možností (!) umírnění. Dokumentarista Kabir Khan, dlouhodbě se věnující právě situaci v Afganistánu, však ve svém hraném debutu selhavá ve chvílích, kdy by se měl nad věc dostatečně povznést, což není totéž jako nasázet do příběhu pár vtípku (naštěstí opravdu vtipných :-))...Charakterizace afgánských mudžahedínů, Tálibů, Pákistánců i Američanů zůstavají zaseknuté na otřepaných stereotypech a s čistým štítem nakonec vyjde jen duo indických reportérů. Jsou to sice šášulové, ale stojí stranou všech rozepří a k tomu je všichni chválí, jak mají v rodné zemi výborné hráče kriketu, doutníky a samozřejmě filmy - však taky první, na co si velitel mudžáhidů vzpomene, když slyší Indie, je Amitabh Bachchan :-) Novinářka z Reuters alias "napudrovaná tvářička" je příšerně zahraná postava a Khanovo smýšlení o afghánských etnikách se v kontroverzním rázu ukazuje ve škodolibých narážkách na Hazáry.... Ale i přes ty nepřehlédnutelné mouchy se jedná o profesionálně udělaný snímek s výborným zvukem a kamerou, který mě tuhle držel v napětí, tuhle rozesmíval a i když to občas mírně drhlo, mé sympatie si získal. 70% ()
Indická road movie o partě indických novinářů a jejich afghánském řidiči, unesených Tálibem. Ten se chce vrátit z Afghánistánu, kde po svržení Talibanu hrozí Tálibům smrt zpět do rodného Pakistánu (film je z roku 2006, dnes po odchodu amerických jednotek v Afghánistánu opět získává hlavní slovo Taliban). Během cesty dojde k řadě dramatických událostí, díky nimž se osádka vozu blíže seznámí. Cesta k hranici vede neskutečně krásnou krájinou s jasně modrou vysokohorskou oblohou, z jejíž modři až bolí zrak a do které se zapichují zasněnžené vrcholky velehor... Tu a tam se z pouštní krajiny vynoří zřícenina dávného hradu, zaprášená vesnička, či rozervané kusy pomalu reznoucích ruských tanků z poslední války... I já se trochu bál jisté rozjuchanosti. Přeci jen Indie je Indie a neznám film, kde by se nezpívalo a netančilo. Tady si na to tvůrci naštěstí dali pozor a tak jediný kdo mne ve snímku prudil, byla americká novinářka... Myšlenky, které film nakusuje stojí za zamyšlení. Všechno je to v lidech. Normálně bych dal za 3, ale za hudbu a to prostředí neobjektivně přidávám hvězdu. Afghánistán je neskutečná a krásná země, kam se většina z nás asi nikdy nepodívá. Dávám tedy dohromady 4 indické cigarety. * * * * ()
Poznej svého nepřítele a budeš ve 100 bitvách neporažen říká Sun Tzu. Indové si však řekli poznej svého Talibánce/Pakistánce a konstrukce nepřítele, tak ji vnímá většina západní populace se náhle začne nebezpečně bortit. Nemluvě o neslavné roli, kterou měl v celém regionu Pakistán. Velice zajímavý snímek, který se snaží divákovi nastínit jinou kulturní perspektivu přes pohled jednotlivých postav. Byť jsou zde hrdinové částečně typizovaní, tak jsou pořád zajímaví a životní. Fascinuje mě, jak lze pojmout tak vážné téma se záblesky humoru, narážkami na indicko-pakistánské vztahy, jejich kulturu v prostředí Afghanistánu. Film rozhodně není pouze na efekt, povrchní nebo dokonce podbízivý. Rozhodně má svoji atmosféru, kterou si postupně buduje, takhle zajímavé konzervační drama a road movie v jednom jsem ještě neviděl. ()
urcite dostatocne hodnoverne, pravdive a s posolstvom na zamyslenie. avsak v tomto to aj konci. podla mna vcelku nudny film s par svetlejsimi okamzikmi a s hroznym herectvom americkej novinarky..60% ()
Komedie z Afghánistánu s několika mrtvými a zlynčovanými. Film je snaživě protiválečný, ale není příliš uvěřitelné spřátelení indických novinářů s Talibáncem, který je má většinu doby na mušce. Jako podprahové sdělení filmu vnímám: "Pákistánci jsou naši odrodilí bratři. Talibánci jsou pomýlení, ale všichni nejsou ztracení. Zato Američanům se nedá věřit." Takže tak, moc smíru se západním světem v tomhle filmu nevidím. Američanka v příběhu slouží jen jako klišé, které potvrzuje, že Američanům nejde o nic jiného než o vlastní sobecké zájmy. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA: Dejte nám Madhuri Dixit a my vám dáme Kašmír! SHRNUTÍ: Komedie ze země, kam se hned tak turisticky nevypravíš. ()
Po shlédnutí filmu jsem dlouho myslela na to, že zdaleka ne všichni Tálibové jsou zločinci a zdaleka ne všichni netálibové jen pouhé oběti, hlavně mstít se po pádu Talibánu uměli opravdu vynalézavě. Ale tak je tomu asi vždycky, jen na to trochu člověk zapomíná pod mediální masáží a jednostrannou politickou propagandou. Obzvlášť konec filmu byl pro mě opravdu ohromující. Občasné vtípky, které tu někteří vytýkají, sice mohou působit trochu "znesvěcujícím" dojmem, ale mě se zdálo, že vnesli příjemné osvěžení a dobrý kontrast k vážným situacím, film tak nepůsobil vůbec pateticky. Uznávám, že je ale vychutná spíš člověk, který shlédl alespoň pár bollywoodských filmů s nejslavnějšími hvězdami, protože pak mu narážky na jejich jména něco řeknou. ()
Film bol v konečnom dôsledku pre mňa veľmi príjemným prekvapením, nakoľko spracovať tak vážnu tému, takým "nenásilným" spôsobom, že som sa v podstate na filme viac zabávala ako "trpela" bol obdivuhodný počin. John Abraham, keďže vo filme nedošlo na žiadnu romantiku, bol naozaj skvelý, ale ešte viac sa mi páčil Arshad Warsi. Linda Arsenio, našťastie, kto vie prečo (žeby ju predabovali?), nehovorila typickou anglickou fistulou, takže sa dala v pohode jej angličtina počúvať. Zaujímavý film, páčil sa mi a ten osol bol fakt super. V titulkoch ma zaujala taká minidrobnosť, keď autor, možno už v pôvodných titulkoch, bežne používanú indickú nadávku, "ty pes" autor preložil ako "ty k.k.t" . Nádherná kamera a zábery krajiny a nebesky modrej oblohy boli ako bonus na vrch. ()
Chápu že autorský nápad byl skvělý – po vážném úvodu přichází několik minut vtipem nabytých scének a divákovo srdce zaplesá – že by další protiválečná satira? Ano i ne... To co ze začátku vypadá velmi dobře a zábavně se bohužel velmi rychle mění spíše v politickou agitačku chtějící světu ukázat jak to vlastně v daných zemích chodí, co by bylo potřeba změnit, co je špatně a co dobře... Některé scénky sice vtip neopouští, ale ve výsledku budete spíše naštvaní přílišně zpolitizovaným stylem vyprávění a dosti silnými nelogičnostmi a mezerami v ději... Bohužel, Kábul Express nemohu s čistým srdcem a to i přes poměrně vydařený závěr, zdaleka doporučit – dejte radši přednost skvělému No Man's Land, který je navíc v tomto filmu až příliš okatě vykrádán...**1/2 ()
Pěkná pohádka z Afghánistánu s dobrým koncem. Myslím, že všem došlo, jak to dopadne po jedné nejmenované scéně, kterou prozrazovat nebudu, protože nejsem netvor. Všeobecné filosofování mě nikterak nebralo. Pákistánský voják plnil jen rozkazy. To jsem si hned vzpomněl na výpovědi nacistických vojáků. Nikdo to vlastně dělat nechtěl, nikoho to nebavilo, všichni po nocích lkali, a to hlavně nad mrtvými dětmi, starými a postiženými. Tento pákistánský voják byl zřejmě násilím dovlečen do Afghánistánu, aby bojoval po boku těch, které nesnášel. Úkol plnil samozřejmě svědomitě, aby neudělal doma v Pákistánu ostudu. Kor jednou jsem voják z povolání, a když příjde rozkaz, tak se musím přidat k partě šílenců, protože odejít a pracovat rukama, nedejbože hlavou, opravdu nechci. Kdo kdy něco slyšel o Tálibánu, a co tito lidé dělali druhým, by se asi měl vrátit zpět na zem, má-li o nich nějaké romantické představy. Ještě připomenu, že každý vrah je něčím synem, možným sourozencem, či rodičem. Opět nejsem dojatý, protože jejich oběti jsou na tom úplně stejně. Bojovat je někdy nutné, to souhlasím, ale záleží na důvodu. Bylo tam i pár momentů, které připomenou o co vlastně jde. Pastevci koz v tanku mi vždy evokují, že válka je jen nechutný obchod. Chlapec s utrženou nohou ukazuje, že válka je utrpením nejvíce pro prosté lidi. Ve válkou zmítané zemi nenosí průvodce ani rybičku v kapse, inu dobrá. Na začátku se dozvíme známou věc, že je v konfliktech v Afghánistánu silně namočený Pákistán, aneb země míru. Že kdysi kulturní země, samozřejmě na tamní poměry i celkem na úrovni, se může změnit v pustinu díky primitivům, které někdo používá jako loutky. Toť varování pro nás všechny. Těmto lidem prostě neustupovat vůbec v ničem. Trik s oslem mi opět připomněl vyprávění o tom, že podobnou věc dělají naši spoluobčané, ale se psem. Tuto recenzi jsem pojal sarkasticky, protože tento film beru jako pohádku o tom, že i přes všechny masakry jsou Ind a Pákistánec vždycky bratry, kteří si rádi sednou a popovídají nad kebabem s cigaretkou v ruce. Opravdu to takto podané neberu a dávám za tři hvězdy. Není to špatné a herecky povedené, ale tyto filmy prostě zkreslují, i když nevylučuji, že i v Tálibánu je nějaký básník opěvující lásku ke všem bytostem, či vášnivý sběratel motýlů. ()
Pokud budete jako já celý film čekat na nějakou taneční scénu, tak se nedočkáte. Střídání rukojmí Talibance a Afgánce mi chvílemi připomínalo bohové musí být šílení II, ovšem s vážnějším podtextem i závěrem. Krásná krajina, jak jinak než skvělá kamera, jinak příběh takový průměr. ()
V skratke. Dvaja cigani z Indie (vraj novinari) sa chystaju natocit rozhovor s clenmi Talibanu. Jeden (stary chudak) ich unesie a chce aby ho novinari priviezli ku hraniciam Pakistanu, kde sa zacina jeho srdcervuci pribeh o stratenej dcere a ich rozdielnych nazoroch o nabozenstve. Do toho sa pripletie americka (strasne emancipovana) novinarka, ktora foti a foti a foti agresivneho talibanca. Za herecke vykony si vsetci zasluzia po jednej ak nie pod dvoch fackach. Tato nudna cesta po afghanskej pusti si zasluzi jednu hviezdicku za farby ( pust - co nieje zasluha nikoho) a druhu za koniec, ktory je ale v podstate aj tak predvidatelny.30% ()
Mé první setkání s indickým filmem dopadlo nad očekávání dobře.Občas neškodí podívat se na problémy současného světa i z druhé nebo v tomto případě spíš třetí strany. Indie je zde prezentována jako skutečná velmoc - všichni znají indické filmy a herce, za jednu Indickou stár( jistě krasavici) nabízí dokonce Pakistánec na výměnu sporné území Kašmíru. Indické cigarety jsou samozřejmě nejlepší na světě a o nejlepším hráči kriketu ani nemá smysl diskutovat..ale nechci aby to vyznělo nějak uštěpačně, naopak, všechno výše popisované působí spíš příjemným, osvěžujícím dojmem, skutečně jsem se celou dobu výborně bavil . A když k této trochu exotické atmosféře přidáte dostatečně napínavý příběh o střetnutí 5 různých lidí - Američanky, 2 indických novinářů, afgánského řidiče a pakistánského vojáka, na území Afganistanu, těsně po pádu talibánského režimu, je o zajímavou podívanou postaráno. Film zaujme i okolnostmi jeho vzniku: je to první film natočený v Afganistánu po pádu Talibánu, filmaři byli neustále pod ochranou vojáků, bylo jim několikrát vyhrožováno smrtí, ve filmu hrají i skuteční mudžahedíni, jeden z nich přísahal, že jestli bude hrát banditu tak režiséra zabije :) a v Afganistánu byl nakonec zakázán, protože prý uráží nějakou místní národnost, ano ty bandity co vám v rámci úspor namísto kulky zatlučou do hlavy klín. ()
Zajímavý film s pěknými exteriéry Afghánistánu, a vcelku zajímavým, místy vtipným příběhem. Herecké výkony a provedení dobré, jen mě trochu naštval předvídatelný konec. 65%. ()