Režie:
Břetislav PojarKamera:
Vladimír MalíkHudba:
Jiří KolafaHrají:
Bohuš Záhorský, František Filipovský, Pavlína Filipovská, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Růžena Merunková, Vlastimil Brodský, Lubomír Lipský st. (více)Epizody(5)
-
Milovník zvířat (E01)
-
O té velké mlze (E02)
-
Jak ulovit tygra (E03)
-
Velryba - Abyrlev (E04)
-
O myších ve staniolu (E05)
Obsahy(1)
Zahrada je nezapomenutelný loutkový film o zahradě, partě kluků a zlém kocourovi, od tvůrců úspěšných animovaných příběhů o dvou medvědech, kteří se potkali u Kolína nazvaném Pojďte pane, budeme si hrát. Svou zvláštní imaginativností a tajemností připomíná v jistém smyslu dětský horror. (oficiální text distributora)
Recenze (73)
Zahrada je půvabnou loutkovou (a částečně kreslenou) sérií (nejen) pro dětské publikum. Břetislav Pojar s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem přijali výzvu Mistra animovaného československého filmu a společně zadaptovali stejnojmennou knižní předlohu Jiřího Trnky. Filmové zpracování poměrně výstižně odráží duše kluků, jež prahnou po dobrodružství a zároveň je v nich obsažena jak odvaha (dalo by se říci jistá forma té rebelie proti zažitým pořádkům), tak i určitá bázeň (tedy poslušnost obvykle vnímané spořádanosti). Když Zahrada otevře svá tajuplná vrátka, vyleje se kouzelný svět představivosti, her, udatnosti, přátelství, vtipu, svět plný nezapomenutelného dobrodružství, svět neotřelý a v současném životě snad také zapomenutý a neznámý. Milovník zvířat seznamuje s podmínkami a předpoklady, O té velké mlze připravuje první setkání s tajemným světem a tím neočekáváným dobrodružstvím, Jak ulovit tygra je potom odhodláním k prvnímu hrdinskému skutku a upevněním přátelství, O myších ve staniolu je zjištěním, že zdánlivá divokost nemusí představovat skutečné nebezpečenství, a Velryba - Abyrlev je hravostí imaginace. Uličnickou hravostí také oplývá mluvené nebo doprovodné slovo: a to jak u Pavlíny Filipovské s Ivou Janžurovou, Jiřinou Jiráskovou a Růženou Merunkovou jako členů klukovské party, tak u Františka Filipovského jako zlomyslného kocoura, Martina Růžka jako svérázně vzdělané velryby a Bohuše Záhorského jako vypravěče. Zahrada je nadneseně nenuceným pobavením, uličnickým, ztřeštěným, a přesto laskavým a nenásilným. A také mně přináší závan vzpomínek na mé vlastní dětství. ()
Geniální!!! Jen škoda, že toho bylo tak málo dílů. Kocour s hlasem Františka Filipovského, to byla jedna z nejúžasnějších pohádkových postaviček. To, jak vždycky skočil do okýnka nad bránkou a začal nadávat....., jak vytáhl zub z tlamy, zamával s ním klukům před očima a nandal ho zpátky......, jak se nechal tahat na pekáči a ocasem střílel......... ()
Tenhle film ze srdce zbožňuju. Nikdy nezapomenu, jak jsem coby dítko zíral s očima doširoka otevřenýma na to, co za tajemství se vynoří v tajemné zahradě. Jednička českého animovaného filmu, provázaného s dabingem výborných herců. Kocourův nevybíravý slovník vůči narušitelům klidu: "Vy knedlíci, vy lívanci,... uličníci!!!!" zůstává jednou provždy. ()
Pojarovský majstrštyk, který zasáhne člověka zvláštní směsicí nálad a zběsile treskutých nápadů - svou nostalgií, laskavým a přitom chytrým humorem i klukovskou hravostí, uličnictvím, bezbřehou fantazií a bla bla bla..takhle bych mohl květnatě chválit až do rozplyznutí.. Navíc je kouzlo i v tom, že příběhy fungují taky samostatně, ale samozřejmě je nejlepší to vidět jako animák - celovečerák v kuse, co se hned tak neokouká, poněvadž vychytávek je tam spousta:) ()
Ke knize mám vztah silný, neb mi ji kdysi předčítal hlas, který již neuslyším, a také to byla jedná z prvních knih,v které jsem si slabikoval. Patří k těm knihám (jako Alenka či Malý princ), které lze prožívat jako dítě i po letech jako dospělý. A toto zpracování Břetislava Pojara a výtvarníka Miroslava Štěpánka je velice vtipné, akční, nesentimentální, nedětinské a přitom poetické. ()
Galerie (9)
![Zahrada - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/322/322041_07f767.jpg)
Zajímavosti (3)
- V seriálu byly použity čtyři animační postupy: papírková animace (celý první díl), loutková animace, poloplastická (styl, jakým byl natočen seriál Pojďte, pane, budeme si hrát (od r. 1965)) a nakonec kreslená ve snových bublinách. (Landauer)
- Ve mnoha epizodách je klika na dveřích do zahrady ze záběru z dálky vlevo, ale při bližším záběru je vpravo. (willda)
- V knižní předloze Jiřího Trnky se vyskytuje pět kluků, v seriálu jsou jenom čtyři. (halkovka)
Reklama