Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Oldřich ČernýKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Magdalena Reifová, Oldřich Vlach, Klára Jerneková, Simona Stašová, Pavlína Mourková, Martina Hudečková, Jan Kraus, Ondřej Vetchý, Eugen Jegorov, Václav Mareš, Božena FixováObsahy(2)
„Lupa je tlustý sklo“, plácla u zkoušky na vysokou školu Jana Lánská (Magda Reifová) a i matčina předem zajištěná protekce na toto moudro byla krátká. Plány rodičů (Klára Jerneková a Oldřich Vlach) s dcerou nevyšly, ale jí tento neúspěch netrápí – stejně jako otázka co dál s životem. Do výrobní dílny dceři maminka ještě pomohla, ale pak už Janě nic nespadne samo do klína. Musí už sama přijít na to, jaká je a jaká by být neměla. A ačkoliv se to na první pohled nezdá, kolegyně z dílny jí jsou pro její vstup do života velkou oporou. Jen díky nim se totiž Jana může nad sebou zamyslet v jiném světle a nakonec první střet se skutečnými problémy nevzdat. Svůj příběh o vážných věcech napsal Oldřich Černý lehkou rukou, s humorem a režisérka Libuše Koutná jej realizovala právě tak. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
https://www.youtube.com/watch?v=-rsoIZKfAG0 Lupa je... Milá dobová minikomedie o jedné praštěné dospívající holce, i tehdejších vztazích mezi lidmi. Viděl jsem tenhle filmík už jako dospívající, a tehdy mi přišel velmi vážný. Takže ale k té lupě - mělo by to být zvětšovací sklo. ()
Televizní "komedie", která je spíše žalozpěvem na sociopatické narcistní zrůdičky, které jsou tu proto, aby ostatním ničily životy. Zde byla tato vyobrazena ještě v ranné, dalo by se říci přípravné fázi. Například manipulativní schopnosti prozatím zakrnělé, mimikry nedokonalé a stále se ještě projevovaly určité záblesky dobra. I když to byl možná jen scénáristický záměr - ukázat jak socialistický kolektiv dokáže mladého člověka formovat správným směrem. Nebylo by špatné pokračování. Třeba s tím, že by v napravování pokračoval i vysoce nad věcí postavený Kraus, moudrý, zkušený, trpělivý a všechápající. Bylo by zábavné pozorovat, jak by postupně skončil obalen do kokonu pavoučí sítě té všemi za neschopnou hlupaňu považované pavoučice. ()
S protekčním a rozmazleným frackem se nemá zacházet v rukavičkách. Magda Reifová se na to třeštiprdlo Janu hodila naprosto přesně. Oldřich Vlach měl velmi sympatický koníček. Sbírání zkamenělin má něco do sebe. Držet něco v ruce, co je milióny let staré a před tím si to plavalo v moři, je krásné. Klára Jerneková byla jako maminka pěkně do kšeftu a taková shánčlivá a obětavá. Jana měla velké štěstí. Za příživnictví se přece zavíralo. Byl to tresný čin. Možná by se hodilo ho zavést i v dnešní době. To by bylo na ulici ale prázdno. ()
Magda Reifová hraje mladou čubičku, která nic neumí a navíc je blbá jak troky, takže protlačit ji na VŠ je asi stejně jednoduchej úkol jako protlačit hovno skrz zeď. Nakonec skončí jako ta nejpodřadnější pracovní síla v nějaký textilní fabrice, kde se jí ze začátku vůbec nelíbí, ale i přes nejrůznější komplikace se tam nakonec uchytí. Z dnešního pohledu snad zaujme snad akorát hysterická hláška fotra o příživnictví a bizarní účesy, u kterejch teda nevim, jestli první místo bych udělil Pavlíně Mourkový nebo Krausovi. ()
Dcera ani tatínek ani neví, kde je vysavač. Holka se neučí, na vysokou to nezvládla ani s protekcí, nic neumí, všechny kolem prudí, vstávat se jí nechce, ani ten nos není z nejhezčích. Tak se zhroutí. S maturitou zvládne tlačit vozík. Jednoduchý krátký příběh o tom, jak jedna pipka může být ráda, že nakonec má aspoň kamarády. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama