poster

Nesahejte na sekeru (Vévodkyně z Langeais)

  • Francie

    Ne touchez pas la hache

  • angličtina

    Don't Touch the Axe

Drama / Romantický

Francie / Itálie, 2007, 137 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mr.Terible
    *****

    Ve své podstatě je film jen romancí, ale zároveň výbornou studií destruktivního vztahu. Ona si jej nabrnkne, aby vypadala zajímavě ve společnosti, udržuje si však od něj odstup, protože jej považuje za pouhé povyražení, ale nic víc. Jenže generál je typ romanticky rozervané postavy a nechce být hraběnčinou hračkou, chce opravdový vztah bez přetvářek. Člověk by se až divil, jak romantický námět lze z předlohy "realisty" Balzaca vytěžit. Postava generála de Montriveau je typickým zástupcem vášní zmítaného jedince, vévodkyně oproti němu zastupuje urozenou dámu, která upřednostňuje společenský kredit před citem. Najít si milence je pro ni společensky únosné, oddat se mu už však ne. Jistěže takovýchto příběhů je v literatuře i kinematografii na tucty, ovšem přiznejme si, kolik z nich jde opravdu do hloubky? Kolik z nich přesně sleduje rozklad vztahu až do trpkého konce? Většina filmových romancí ulpívá na povrchu a ve výsledku nejde o nic jiného, než kdo s kým spí. Rivette však ukazuje, co se děje v duši každého člověka, a to na jeho filmech oceňuji.(22.1.2009)

  • hirnlego
    ****

    Balzacův román, pojatý veskrze rivettovsky aneb jak podle tohoto režiséra s nezaměnitelným rukopisem může vypadat kostýmní romantika typu "ona ho přiláká k sobě a pak dělá, že o něj nestojí - jeho trpělivost přeteče a naopak je to on, kdo si začne hrát na netykavku a ona se souží žalem - aby se pak nakonec soužili oba dva" (mimochodem - skvěle trefný přenesený význam věty "Na tu sekyru nesahejte." pochopí každý aspoň trochu vnímavý divák)... V Rivettových filmech bývá obvykle přítomno "něco", co divákovi říká, že ten který snímek je svým způsobem výjimečný, aniž člověk pořádně ví, čím by to vlastně mohlo být - a to je zde bohužel tentokrát jen v minimální míře. Rivette je zde sice dobře rozpoznatelný a Guillaume Depardieu je naprosto neodolatelný (ta nešťastná amputovaná noha na síle jeho hereckého projevu nic neubírá, možná naopak), avšak tentokrát to prostě nějak nestačí. Ovšem je pravda, že v samotném závěru si režisér zahraje na totálního sviňáka a diváka si se škodolibým úšklebkem dokonale vychutná - takže za to, za autorovu opětovnou názornou ukázku "umění nenudit" a za výborně ztvárněnou hlavní roli ty 3,5* nakonec zaokrouhluji nahoru. Nic to však nemění na faktu, že na jindy velmi intenzivního Rivetta je toto přeci jen trochu slabší kousek...(24.11.2007)

  • vypravěč
    *****

    Rivette opět spouští kotvu svého zraku na samá dna žitého. Prudká vášeň, nesmírná touha i velká nuda, vše je hodné zaznamenání, když se jimi sytí hladovějící člověk. Režisér rodinovsky klouže po těch svých plochách – slovech, gestech, pohybech, dechu, jimiž o sobě dávají vědět nejen lidé, ale i věci a místa… – ze svého modelu (románu či románku) staví vlastní svět, který je od samého počátku v plamenech, jimiž jako vypravěč nakonec shoří i svědek, jeho divák.(7.3.2014)

  • liborek_
    ****

    Další (tuším třetí) Rivettova adaptace Balzaca nás zavádí do Paříže časů Restaurace (Francie už má Napoleona plné zuby a k moci se dostávají opět Bourbonové). V rámci své Lidské komedie se Balzac tentokrát zaměřil na podivný souboj mezi hrdinným generálem Montriveauem a vdanou pařížskou paničkou - vévodkyní z Langeais, přičemž Rivette tímto příběhem oživil plátno způsobem, který je vlastní pouze velkým režisérům. Ve vizuálně působivém a do nejmenších detailů propracovaném historickém dramatu Rivette skvěle zprostředkoval atmosféru první poloviny 19. století a život tehdejší pařížské smetánky, znuděnost aristokracie, bezohlednost maskovanou rouškou společenských konvencí, pokrytectví i tragiku nenaplněné lásky. Celý příběh je rámován rokem 1823 a generálovým hledáním své lásky na jakémsi ostrově, kam odešla do vyhnanství jako jeptiška. Film se poté odvíjí retrospektivně ve zdánlivě jednoduchém schématu - vévodkyně sbalí zajímavého muže, ale vinou svého chování, jež vykazuje typické neurotické znaky, se vztah komplikuje a mění se na doslovný zápas mezi dvěma naprosto odlišnými postavami, které se nestanou milenci, ale spíše soupeři... Víc se mluví, než jedná, a není divu, že generálovi dojde trpělivost... Film se odvíjí ve velmi pomalém tempu, kamera je spíše statická, zajímavý je efekt občasných mezititulků, které oddělují některé scény. Síla snímku je podtrhnuta skvělými výkony Jeanne Balibar a Guillauma Depardieu, jehož amputovaná noha i zřetelné jizvy zvýrazňují zkušenosti a útrapy jím hraného generála. Pro mě je tento film nejlepší, ve kterém se Guillaume Depardieu objevil od Všech jiter světa(12.6.2008)

  • Konrád
    odpad!

    Hrůza, děs, strašný. Potřetí v životě jsem odešel z kina (poprvé to bylo rovněž na Krásné hašteřilce, podruhé na Passoliniho Evangeliu sv. Matouše). Kdybych mohl odejít jenom z jednoho z těch filmů, vyberu si tohle. Je to v prvé řadě mimořádně nudné, jsou tam dlouhé, naprosto nefunkční záběry (kdyby Rivette měl peníze na střihače, má z toho krátký film), které bych se nabál nazvat režisérovou vizuální masturbací, herci slaboučcí jak polámaní mravenečci (takhle nějak si představuju ochotníky z města, které už snad není ani na mapě), dialogy jsou navíc takové, že by u nich člověk umřel, k tomu se přidávají opět naprosto nefunkční (tedy funkční, pokud bychom film chápali jako komedii nebo spíš parodii) mezititulky (že předchozí závorka platí, o tom svědčil i smích publika v Ponrepu). Jestli to měl být konceptuální film, jak zhnusit co nejvíce diváků, tak se to povedlo, jestli to měla být sociálně psychologická studie, jejímž cílem bylo sledovat tolerantnost diváků v různých koutech světa, tak to svůj účel taky splnilo. Pokud to byla absurdní komedie, převažující svou absurdností nejlepší Havlovy hry nebo Čekání na Godota, pak to taky mělo něco do sebe. Pokud to ale byl vážně míněný film, tak by měl Rivette okamžitě vrátit peníze, rozkopat kameru a už nikdy, nikdy nic nenatočit.(5.9.2008)

  • - Časopisem Cahiers du Cinéma zvolen jedním z deseti nejlepších filmů roku 2007. (liborek_)