Jatka

co byste tak čekali od filmu, kombinujícího subžánry hororu jako je slasher a zombie film s exploatation, přesněji hixploatation, který se silně inspiruje Texaským masakrem motorovou pilou, zahrnuje intertextové odkazy na lollywoodské klasiky, vytrhává různé tradiční prvky z cizích kinematografií, přičemž většinou to bývají průhledná schémata až klišé, jako je například fenomén tzv. poslední dívky, a vše toto vkládá do pákistánkého prostředí? nad to se film poněkud křečovitě snaží i o reflexi onoho prostředí, čímž myslím prostředí fyzické (zanedbaný pákistánský venkov) i prostředí společenské (mikrokosmos různých přístupů k životním podmínkám země nabízí skupina postav filmu, přátel cestujících na koncert, tedy tatáž rozehra, kterou důvěrně známe například už z Texaského masakru a z Domu voskových figurín, pokud mě pamět neklame, etc.). toxickými odpady otrávené životní prostředí zapříčiňuje epidemii zombies a k bezpočtu nepatřičných prvků výjimečně komplexního filmu přidává navíc ještě environmentalistický apel. gore efektů bylo na můj vkus pomálu a chtěné i nechtěné zábavy taktéž. před nudou mě nakonec chránilo jen napětí mezi vážností a odlehčující nadsázkou, protože hranici mezi nimi zde bylo obzvláště nesnadné vystopovat. to by nebylo nic až tak mimořádného. v mnoha filmech toho či onoho ze zastoupených žánrů jsou obě nálady tlačeny proti sobě navzájem a prostupují se. krásným příkladem jsou filmy Roba Zombieho, Dům tisíce mrtvol a pokračování Vyvrženci pekla, které mám osobně velmi rád právě kvůli Zombieho hrátkám s žánry. přirozeně, výsledným efektem je makabrózní atmosféra komického zhnusení, či naopak odpudivého komična, jak jen chcete. (25.06.2012)

Kdo by to do těch Pakistánců řekl, že dokážou natočit tak fajn horrorovou chuťovku... Nejlépe by se to dalo popsat jako klasický slasher, co potkal zombie horror a to celé se odehrává v dostatečně exotickým prostředí, aby to člověka bavilo i v slabších chvilkách. Atmosféra postupně kvalitně houstne, třeba scénka u obchodu s čajem má dobrý grády, chvilka s útokem zombies a následným pojídáním vnitřností taky potěší svojí přímočarostí a navíc to autoří zbytečně neroztahují, takže se člověk nenudí. Z mý strany teda spokojenost. (16.12.2008)

Nebýt blázen do hororů, asi bych o nějaké pákistánské kinematografii neměl ani potuchy. Takhle alespoň vím, že mají pákistánští filmaři a filmařky na svém kontě minimálně jeden horor. Vypadá to, že se skupinka místních fanoušků a fanynek hororového žánru rozhodla, že to teda zkusí taky, opsali/y veškeré hororové klišé a scény ze svých oblíbených hororů (namátkou Texas Chainsaw Massacre, Wrong Turn, Hills have Eyes, Night of the Living Dead, Haute Tension) a natočili hodně podprůměrný a takřka ničím nezajímavý (koukat na někoho, jak je zacákanej od krve, či pojídání něčeho, co má zřejmě zpodobňovat střeva mi dneska už opravdu nepřijde nijak zajímavé) horor. Najdete zde opravdu všechno – skupinku omladiny, která vyrazí na koncert, ale samozřejmě se ztratí, nezapomenou se zastavit u zapadlého obchůdku s hodně divným prodavačem (jeho výčet osobností a celebrit, které jeho obchod navštívily je nejhumornější a nejlepší scénou filmu), zcela „nečekaně“ se rozhodnou jet zkratkou, kde je potká nemilé překvapení, které někteří/ré z nich nepřežijí. Samozřejmě nemají signál na mobilu, dojde jim benzín v dodávce a zcela logicky se pro své vlastní bezpečí rozdělí. Dále zde najdete dost ujetou, psychopatickou a sadistickou rodinku a (zcela nepochopitelně a naprosto mimo dějovou zápletku) něco jako zombíky. Mimo to nějaké to gore, kanibalismus, řezání těl, vydlubování očí a nějaký ten litřík krve. Prostě nezáživné dno podprůměrnosti. A proč jsem film ozančil za TAKŘKA ničím zajímavý? Protože přece jenom něčím alespoň trochu je, a to je jeho exotičnost. Poslechneme si pákistánský rokenrol, popové hity arabského středního proudu, pokocháme se extravagantními arabskými dodávkami (teda jejich výzdobou). A alespoň střihač se občas snažil a dokázal vykouzlit zajímavé sekvence. No a hlavní záporák v zakrvavené burce mávající řemdichem (mám dojem, že husité tomu tak říkali) měl občas taky něco do sebe. Tohle všechno první pákistánský film co jsem viděl vyneslo až do dvouhvězdičkových výšin. (14.07.2009)

Horor, na kterém je opravdu zajímavá pouze země původu. Jinak je to jen klasický slasher říznutý pár zombíkama a ochucený několika krvavějšími scénami (ale žádný gorefest se nekoná). Nejedná se o žádnou intelektuální zábavu, takže absence českých (nebo anglických) titulek zážitek z filmu nijak neohrožuje. Takže pokud máte chuť spatřit šíleného araba v zakrvácené burce, kterak honí po lese pákistánské teenagery a máchá přitom kolem sebe železnou koulí, směle do toho. ... Vida, titulky už jsou, možná tomu někdy dám druhou šanci. (02.08.2008)

S „Lollywoodem“ jsem dosud neměl žádnou zkušenost, tedy co se především hororové tvorby týče, přestože mám doma zhruba 10-12 pákistánských filmů. Proto jsem pln očekávání (no především zvědavosti) sáhl po prvním z nich a nestačil jsem zírat. Varováním pro mne mělo být již různorodé hodnocení na internetu, ale na to já moc stejně nedám, takže po celkem zajímavém začátku jsem si říkal, že by to zas až tak špatné být nemuselo. Hudební vložka byla docela zajímavá a popravdě byla asi tím nejlepším, co nám tento film nabídnul. Ke všemu ostatnímu mám totiž dost velké výhrady. Kvalita obrazu, tedy kamery byla místy úděsná a i přes zřejmě nevelký rozpočet se to dalo rozhodně natočit líp. Především pak scény mimo auto. Roztřepaná kamera, máznutý obraz a chaotický střih však nebyli jediným problémem. Tím dalším byli kupříkladu ochotnické herecké výkony většiny herců (kteří si snad zahráli jen v jednom filmu) a pohledné představitelce dívky Ayeshy nepomohla ani její pohledná tvářička (kupříkladu v pornu by se určitě uplatnila lépe). Takže i zde zazářil snad jen ve své zemi oblíbený herec Rehan. (12.05.2013)