Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa

Poslední dva díly už trošku ztrácejí tempo - ale v podstatě jde o výtečnou parodii. Ale je to vskutku sranda jen na těch šest dílů, a docela se mi zamlouvá trend tvořit krátké seriály (Komparz, Kancl, I.T. Crowd...) - je dobře, že tvůrci nezacházejí dál, a že veškeré své nápady vměstnají do několika dílů. (27.10.2007)

Vsadím se, že jednou z nočních můr Stephena Kinga, po které se probudí zpocený, je ta, že je ve skutečnosti Garth Marenghi. Autor, splétač snů, vizionář - plus herec. A tvůrce hororového seriálu Darkplace, něčeho tak děsivého, že na to tehdy nebyla televize připravena. S citem pro brak a estetiku 80. let (to by to možná mělo být uvozovkách) vypiplaná mystifikace (hlodá ve mně strašidelná myšlenka, jestli to někdo třeba vzal vážně), kde pitomost scénáře, prkenné herectví, zpomalené záběry a mužný patos macho doktorů korunují „komentáře tvůrců” se vší tou typickou nabubřelostí a závažností stvořitelů něčeho mezi Hamletem a Schindlerovým seznamem plné neuvěřitelných výroků. (24.07.2016)

Dobrá magořina. Jsou to samozřejmě jen sekvence co nejbéčkověji natočených scének, s co nejhoršími "hereckými" výkony a nejvtipnější je samo sebou to, jak se všichni neustále tváří smrtelně vážně. Originální, šílené, občas velmi cool, občas méně. Naprostá povinnost pro milovníky osdesátkových hororů. (06.07.2011)

Dávám "jen" čtyři pecky, pět si nechávám pro naprostý mimořádky, GM k tomu ale nemá daleko. Sledoval jsem to s radostí a permanentním spokojeným úsměvem ve tváři. Richarda Ayoadeho považuju na základě tohoto seriálu za regulérního génia, dát tomu tento výsledný tvar od něj vyžadovalo neskutečnou sebekázeň, neskutečnou dávku představivosti a nadhledu. Umět a přitom se ve všech směrech a ohledech tvářit, že neumím, to je totiž vážně ohromný umění. Výborná záležitost, jsem moc rád, že jsem na ni kápnul. (06.07.2016)

Darkplace se pro hororový žánr nestalo tím, čím je pro fanoušky sci-fi žánru Červený trpaslík. K tomu scházela tvůrcům větší uměřenost při stanovení míry nadsázky, smysl pro vymezení hranice, kdy je fór potřeba utnout, protože chytrým divákům stačí napovědět, trkat netřeba. Darkplace je příliš doslovný a útočící na první signální, jakkoliv se mu rozhodně nedá vytknout nedostatek nápadů a vtip. Funguje jako úsměvná parodie béčkových hororových seriálů a dokáže přesně vystihnout jejich četné slabiny, na druhou stranu tahle braková produkce představuje až příliš snadný terč pro zesměšnění. Nevytváří ale funkční mikrosvět a nepřináší nosné charaktery, které byste chtěli dlouhodobě sledovat a těšili se z dalších pokračování. Je to příliš dada, prostě ujetá ptákovina, která se po několika dílech vyčerpá. Šestidílná série mi bohatě stačila, kdežto u Červeného trpaslíka jsem se jako malý kluk těšil na další sezóny. Tvůrci se nestrefují jenom do hororového žánru, ale dá se to považovat i za parodii seriálů z nemocničního prostředí. A v neposlední řadě si všímají i takových fenoménů, jako je proměna postavení ženských hrdinek, protože v 80. letech ještě kralovali macho hrdinové a Ripleyová byla tehdy jen výjimečným zjevením. Pro mě komediálně nejsilnější byly promluvy tvůrců, ze kterých čišelo nezměrné ego a snaha obhájit produkci, která má mizivý kredit. Celkový dojem: 70 %. (05.07.2016)